Po stopách velkých šelem. Do Beskyd vyrazí dobrovolníci mapovat rysy, vlky a medvědy

„Celobeskydské sčítání velkých šelem bude nejenom na území chráněné krajinné oblasti Beskydy, ale spolupracujeme také s chráněnou krajinnou oblastí Kysuce na slovenské straně pohoří a chráněnou krajinnou oblastí Bílé Karpaty,“ uvedl Michal Bojda z Hnutí DUHA Šelmy.

Jen po moravské straně CHKO Beskydy projdou odborníci i dobrovolníci z řad amatérů zhruba 60 tras o celkové délce okolo 900 kilometrů. Trasy vedou hlavně po lesních cestách, případně hřebenových chodnících, kde ochranáři očekávají, že je šelmy přecházejí.

„Během krátké doby projdeme území o rozloze zhruba dvou tisíc kilometrů čtverečních, takže můžeme zjistit prostorovou aktivitu velkých šelem, ve kterých částech toho území se vlastně aktuálně nacházejí,“ vysvětlil Bojda, co je cílem mapování, které se v Beskydech koná už po čtyřicáté.

Že by se podařilo hlídkám šelmy spočítat, však nepředpokládá. Na vině je počasí, protože bez sněhu se zvířata špatně sledují. „Na základě nálezu pobytových znaků, jako je například trus vlků či rysů, nebo případně stop v blátě ale můžeme zjistit, kudy se šelmy pohybují.“

Aktuálně se podle odhadů ochranářů pohybuje v Beskydech zhruba 10 dospělých rysů i vlků a jeden až dva medvědi. Ti ale neobývají Beskydy celoročně, ale objevují se v nich vždy jen na určitý čas. Nejčastěji se jedná o medvědy, kteří k nám přijdou ze Slovenska a po čase se tam zase vracejí.

„U vlků, vzhledem k velikosti teritorií, ale nemůžeme říct, že jsou to beskydští vlci. Jsou to vlci, kteří přecházejí na slovenskou stranu, ale odhadujeme to asi na čtyři smečky,“ nastínil František Jaskula z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR s tím, že smečku tvoří rodičovský pár, mláďata a někdy i starší jedinec z minulého roku, který s rodiči zůstal. „Ale ne všechny smečky mívají mláďata,“ upozornil a dodal, že smečka i s mláďaty může mít pět či šest členů.

Podle Bojdy pomáhají početnost šelem v Beskydech odhalit fotopasti, kterých mají ochránci přírody v celém pohoří desítky. „Jsou rozdělené tak, aby podchytily rovnoměrně celé území a my tak měli ucelený obraz o tom, kde šelmy jsou a zhruba kolik jich tady je,“ objasnil.

Jak často se podaří fotopasti zachytit šelmu, je různé. „Záleží samozřejmě na lokalitě. Pokud je tam šelma v podstatě trvale, tak většinou jedenkrát až dvakrát za měsíc tou lokalitou projde,“ prozradil Bojda.

Jedna z pastí, která vyfotografuje každý pohyb v jejím okolí, je i poblíž frekventované silnice I/56, v místě, kudy přecházejí šelmy mezi Lysou horou a Smrkem. Past snímá pohyb na lávce přes řeku Ostravici. „Vlk s medvědem volí nejčastěji cestu přes řeku, ale rysi využívají relativně často tento průchod, který je primárně určen pro lidi,“ řekl na adresu kočkovité šelmy další člen Hnutí DUHA Šelmy Jiří Labuda.

Ten uvedl, že od roku 2015, kdy je fotopast funkční, zachytila medvědici, vlka a ve 29 případech rysa. Z toho bylo osm jedinců a samice, které vodily mláďata. Důkaz o tom, že je železná lávka mezi rysy oblíbená, vydala fotopast i ve čtvrtek dopoledne. „Nebo tady je snímek zachyceného rysa ze sedmnáctého ledna o půl jedenácté večer. Je to František, jeden z nejstarších rysů v této oblasti,“ prozradil.

Pomocí fotopasti sleduje Hnutí DUHA Šelmy od roku 2020 například život rysí samice Evy, jejímž teritoriem je zejména centrální část Moravskoslezských Beskyd. V roce 2021 ji zachytily fotopasti poprvé s mláďaty a od té doby má koťata každým rokem. Loni samice ukázala před fotopastí tři potomky, bohužel jeden z nich uhynul. Kotě našli loni v prosinci lidé na zahradě v Dobré na Frýdecko-Místecku opuštěné. Ochranáři jej převezli do Záchranné stanice Bartošovice, kde však kotě uhynulo.

Kromě Beskyd se dvoudenní mapování velkých šelem uskuteční po desetileté přestávce také v Jeseníkách. Do plošného monitoringu, který má zjistit, kolik rysů a vlků se tam vyskytuje, zamíří asi 40 lidí.

První sčítání šelem v Jeseníkách se uskutečnilo v roce 1986 a konalo se s různě velkými přestávkami až do roku 2014. Pak přestalo, protože vlk se tehdy v oblasti nevyskytoval vůbec a populace rysů klesla na minimum, respektive ta stálá zanikla a rysi se občas vyskytli pouze v okrajových částech CHKO Jeseníky. Protože se však čím dál častěji objevují informace o vlcích v Jeseníkách, rozhodli se ochranáři mapování obnovit.

„Pravděpodobnost nalezení pobytových stop šelem se rok od roku zvyšuje a každá informace o jejich výskytu je pro nás velmi cenná,“ řekl Vít Slezák ze Správy CHKO Jeseníky. Potvrdil, že ani v Jeseníkách nepanují pro sledování šelem ideální podmínky. I tak se ale dají hledat stopy v blátě, trus nebo zbytky kořisti. „Navíc se nesledují jen stopy šelem, ale zaznamenávají se i pozorování dalších vzácných a ohrožených druhů živočichů,“ poukázal.