Po stopách svatého Václava. Z krypty až do eremitáže

Stará Boleslav je dnes součástí Brandýsa nad Labem na severovýchodě Prahy a je známá také svými svatováclavskými slavnostmi. Když přijedete na hlavní náměstí, jako první váš pohled upoutá kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 17. století. Cenní si tam především obraz Palladium země české, který má nesmírnou historickou hodnotu a je spojen se svatováclavskými tradicemi. Kovovému reliéfu Madony s dítětem je připisována ochranná moc nad českými zeměmi.

O jeho původu existuje mnoho legend. Jedna praví, že reliéf zdědil Václav od babičky Ludmily a nosil ho stále při sobě. Když měl bojovat s vévodou Radslavem, tak ten se jeho reliéfu polekal a vzdal se bez boje. Spatřil údajně kříž na Václavově helmě a dva anděly nad jeho hlavou. Historie samotného palladia je dlouhá, a proto se raději vypravíme za dalšími památkami v Boleslavi.

Kousek odtud na východ je kaple Blahoslaveného Podivena postavená v 18. století údajně na místě, kde měl být sluha sv. Václava Podiven umučen. Vydejme se ovšem na opačnou stranu a narazíme na městskou bránu, která je pozůstatkem opevnění. Můžete do ní o víkendech nahlédnout, stejně jako do téměř všech církevních památek. Celé centrum je už přes 20 let městskou památkovou zónou.

Od brány už jasně vidíte to nejdůležitější – baziliku sv. Václava s kostelem sv. Klimenta. Místo na každého návštěvníka dýchne atmosféru středověku, co se zde odehrálo před 1080 lety, nikdo s jistotou neví. Kníže Václav byl pozván svým bratrem Boleslavem I. na hostinu a přátelské posezení. Ráno, zrovna když mířil na mši, střetl se se svým bratrem a pohádali se. Po krátké šarvátce Václav odcházel do kostela, u jehož vrat ho napadli Boleslavovi souputníci a zavraždili ho.

Dveře patřily kostelu sv. Kosmy a Damiána, jehož zbytky jsou nyní zahrnuty do baziliky. V jejich útrobách je krypta a původní hrob sv. Václava, než byl převezen do Prahy. Do románské krypty se dostanete pod kněžištěm v bazilice.

Do románské krypty se můžete podívat s jednou z průvodkyň, které sídlí v kostele na náměstí, a téměř každý víkend provádějí návštěvníky za dobrovolné vstupné. Po vstupu do krypty nám průvodkyně ukazuje starší východní část s původním hrobem knížete a tzv. martyriem čili místem zavraždění. Neméně zajímavé je také sousoší od Matyáše B. Brauna Zavraždění sv. Václava. Uprostřed krypty je pak zdobená rakev, v jejíchž útrobách je relikvie knížete Václava.

Prohlídka pokračuje rovněž v bazilice, kterou založil v 11. století Břetislav I. spolu s kolegiátní kapitulou, jež funguje dodnes a má na starosti zdejší kostely a svatováclavský kult. Bazilika je bohatě zdobena jak díly se životem sv. Václava, tak sochami zemských patronů. Kostel i kryptu navštívil v roce 2009 papež Benedikt XVI.

Vedle baziliky je sice skromnější, ale za to neméně zajímavý románský kostel sv. Klimenta. Podle některých zpráv mu mohl předcházet dřevěný kostel z 9. století, který mohl založit sv. Metoděj. Věrohodné důkazy ale chybějí. Uvnitř najdete cyklus maleb z 12. století, který je údajně nejstarší českou nástěnnou malbou.

Poněvadž prohlídka kostelů vám zabere maximálně dvě hodiny, je škoda nevyužít času k procházce po okolí. Zamíříme k Labi, odkud se napojíme na modrou značku do obce Káraný. Příjemná cesta vhodná pro turisty i cyklisty nebo třeba matky s kočárkem vede kolem domků a chat a částečně lesem.

V obci se můžete rozhodnout, zda půjdete po červené trase nebo po nepříliš používané silnici, kde vede cyklistická stezka. Tato volba je vhodná hlavně pro hráče geocachingu, protože po cestě je schovaných několik pokladů.

Cílem obou tras je eremitáž sv. Václava, kde v minulosti stála poustevna, zahrady, park a hlavně knížecí letohrádek. Malebné místo nechal vybudovat v roce 1696 hrabě František Antonín Špork u hlavní silnice z Prahy do Lysé nad Labem. Vedle kaple sv. Václava s reliéfem jeho zavraždění jsou dvě sochy andělů držících lampy. Podle informační tabule představují život a smrt. Autor těchto soch a kaple je dosud neznámý, při restaurování reliéfu však byl nalezen rok vytesání 1692.

Sochy s kaplí jsou jedinou památkou, kterou zde nyní můžete obdivovat. Poustevna byla časem přenesena do Lysé nad Labem a další budovy či zahrady se nenávratně ztratily. Ani park už není, co býval, borovice postupně pohltily krajinu, která má i tak své kouzlo. Své o tom věděli už lovci od 14. století, kteří sem dojížděli. Byl mezi nimi i císař Karel IV.

V 16. století zprávy například hovoří o rozšíření zvěře a vlků anebo o vysazení zubrů. Zajímavá je statistika císařovny z lovu 30. června 1721, která uvádí, že lovci za pět hodin skolili 57 jelenů, 11 laní a čtyři kolouchy.

Kolem eremitáže vede naučná stezka Lysá nad Labem – Čelákovice, která má 24 zastavení. Můžete se tudy vydat oběma směry. My jsme zvolili směr Čelákovice kolem přírodní rezervace a bývalé rekreační oblasti Grado až k nové pěší lávce přes Labe. Na závěr můžete v Čelákovicích obdivovat románský kostel z 12. století nebo hned vedle tvrz o století mladší.

Náš historický exkurz do krajiny Brandýska je tím u konce. Výlet je velmi variabilní a lze ho přizpůsobit potřebám kohokoliv. Napočítali jsme asi 15 kilometrů.

Výlet najdete na Mapy.cz. Nebo si můžete jedním kliknutím do mapy naplánovat vlastní.