Po stopách Sherlocka Holmese ve fotbalovém Manchestru a Liverpoolu

Prvním typicky Sherlockovským místem je radnice v Manchesteru. Nenechte se ošálit monumentálností stavby a vydejte se na prohlídku. Uvnitř nechali dvůr v původním stavu. Zdi jsou černé od sazí a připomínají, jak vypadal Manchester v době, kdy se nad městem vznášel průmyslový dým. Celý Manchester byl vyčištěn po přesunu průmyslu do Číny. Na dvorku najdete několik rádoby dobových plakátů, které zde zbyly z různých natáčení.

Samotná radnice vystupuje v Sherlockovi také, ale díky filmovým trikům se ocitne na břehu Temže v Londýně. Filmaři v Manchesteru natáhli okolo radnice plátno, pomocí něhož se radnice teleportovala do Londýna.

Když se řekne Manchester, kdekdo si vybaví především fotbal. Mají tu hned dvě fotbalová mužstva: Manchester United a Manchester City. Toto město ale vyniká také lyžařským areálem, kde se v obrovské kryté a chlazené hale lyžuje celý rok. Centrum Chill Factore nabízí kromě lyžování, snowboardingu a sáňkování i horolezeckou stěnu a sněhové blbnutí pod svahem.

Zapomětlivce potěší zpráva, že si zde můžete veškeré vybavení koupit nebo zapůjčit, od rukavic po čepici. Jezdí tu klasická poma, za hodinu zaplatí dospělý 20 liber, junioři a studenti 15 liber. Rodinné vstupné je pak za 32 liber.

Další zastávka v Manchesteru patřila fotbalovému stadiónu týmu Manchester United, kam nemusíte jít přímo na zápas, ale můžete nakouknout do zákulisí (ano, i do pánských šaten). Bez dechu projdete kolem stovek naleštěných trofejí a dychtivě budete hledat na tabuli hráčů Čecha, který kopal za Manchester United. Fotbaloví odborníci vědí, že jím byl Karel Poborský.

Projdete se Mnichovským tunelem, který připomíná tragédii z roku 1958, kdy se zřítilo letadlo s celým fotbalovým týmem nedaleko Mnichova a více než polovina týmu nepřežila. Nejzajímavější pak je vyprávění o tom, jak se starají o fotbalový trávník, který má nejen vlastní zavlažování, ale také nahřívání a sluníčko. Trávník má dostatek slunečných dnů, i když je většinou v Anglii pošmourno.

Pokud nejste přímo fotbalovými nadšenci nebo máte s sebou drahé polovičky, které se zase tolik o fotbal nezajímají, můžete je zatím nechat v Trafford Centre. Kdysi to bývalo jedno z největších nákupních středisek. Uvnitř se dá nakupovat ve 230 obchodech a na oběd zajít do jedné ze 60 restaurací. Celý interiér připomíná antický palác a je tak rozlehlý, že není nic jednoduššího než se uvnitř ztratit.

Už když jsme v pozdním odpoledni přicházeli parkem Country ke Croxteth Hall, doléhala na nás tajemnost celého místa, někdejšího sídla rodiny Molyneux. Natáčelo se tu hned několik seriálů o Sherlocku Holmesovi. Croxteth Hall je známé i ze staršího seriálu Sága rodu Forsytů, který běžel i v naší televizi.

Smrákalo se, když jsme šli na poslední prohlídku toho dne. Uvnitř nás překvapilo honosné vybavení objektu. Pro děti zde byla připravena speciální prohlídka, jakási strašidelná show. Blikající červená světýlka a podivné zvuky leckoho pěkně vystrašily. Mráz po zádech nám proběhl hlavně ve chvíli, kdy jsme zjistili, že jsme v objektu zamčeni, a museli jsme projít dlouhými a temnými chodbami ke služebnímu východu. Pro méně otrlé doporučuji návštěvu za světla.

Typické cihlové liverpoolské doky vytvořily pozadí mnoha filmům, nejinak je tomu i u Sherlocka Holmese. Ale byl by hřích nepodívat se do muzea Beatles, které v Albertových docích sídlí. A věřte, že stojí za to vystát si frontu a podívat se na to, jak to tehdy s Beatles bylo.

Projdete se historií kapely, nahlédnete do klubu The Cavern, kde Beatles v 60. letech začínali. Ponoříte se se žlutou ponorkou a zaposloucháte se v dobových kabinkách do písniček Beatles. Každý člen má pak vyhrazený prostor, kde promítají video o tom, jak jednotlivě pokračovali v hudební kariéře po rozpadu kapely.

Bílý salónek jako vzpomínka na Johna Lennona dojme skoro každého. Bílá kytara, bílý klavír, fotografie Johna Lennona s písní Imagine dotvářejí melancholickou atmosféru pokoje.

Do Liverpoolu většina turistů míří za příběhem Beatles. Není to však jen město slavných „brouků“, ale i dvou monumentálních katedrál, katolické a protestantské. Katolická katedrála připomíná vesmírnou loď. Na první pohled jsem si myslela, že se jedná o nějakou továrnu. Ve druhé katedrále jsem se cítila daleko příjemněji, a není to jen tím, že přímo uvnitř si můžete posedět v kavárně.

Katedrála působí monumentálně, člověk zde snadno stráví čtyři hodiny. Soutěž o projekt katedrály vyhrál dvaadvacetiletý Giles Gilbert Scott roku 1901, shodou náhod je i designérem tradiční červené telefonní budky. Nezapomenutelný výhled na celé město budete mít z věže katedrály. Až odtud budete odcházet, nezapomeňte se podívat na varhany, které mají 9765 píšťal.