Po stopách Sherlocka Holmese a sira Arthura Conana Doylea

Skotský lékař sir Arthur Conan Doyle (1859–1930) měl neobyčejně pestrý rejstřík zájmů. Byl aktivní v politice, působil jako válečný zpravodaj, prosazoval vybudování tunelu pod Lamanšským průlivem, věnoval se sportu, byl jedním z prvních automobilistů ve Velké Británii, propagoval lyžování, ale především byl neobyčejně plodným spisovatelem. Psal historické a fantastické povídky, romány, dramata, poezii, literaturu faktu a také detektivky.

V roce 1886 v románu Studie v šarlatové poprvé nechal vstoupit do života detektiva Sherlocka Holmese a jeho přítele dr. Johna H. Watsona. Rukopis nabízel v několika nakladatelstvích, ale marně. Nebyl zájem. Až po roce ho otiskli v jednom časopise a teprve následující rok se objevil u čtenářů v knižním provedení.

Uplynuly další dva roky, než se Holmes dostal znovu na svět v románu Podpis čtyř. Pořád žádná sláva. V roce 1891 vyšla v časopise Strand Magazine Doyleova povídka Skandál v Čechách, první ze série dvanácti příběhů Sherlocka Holmese. Vycházely každý měsíc a najednou byl o ně velký zájem. Čtenáři se nemohli dočkat dalších. Jenže Conan Doyle v té době už měl myšlenky na zcela jinou literaturu a Holmes mu lezl na nervy, jak se říká.

V prosinci 1893 v povídce Poslední případ ho nechal zabít! To neměl dělat. Strhla se vlna čtenářských nářků a žádostí o pokračování.

Bez ohledu na logiku a svá přání musel Doyle oblíbeného detektiva vzkřísit a nechat ho i s Watsonem řešit další a další případy. Conan Doyle napsal celkem 56 povídek a čtyři romány se Sherlockem Holmesem. Přinesly mu slávu i peníze, přesto si jako autor cenil daleko víc svoji „vážnou“ literaturu, například Historii búrské války.

Dům na Baker Street 221b patří do řadové zástavby georgiánských domů z roku 1815. Tady nebo v některém z vedlejších domů údajně bydleli v podnájmu u paní Hudsonové Sherlock Holmes a dr. Watson v letech 1881 až 1904. Plynula léta a až v roce 1990 tady bylo zřízeno Muzeum Sherlocka Holmese, které se od té doby těší přízni návštěvníků z celého světa.

V přízemí je obchůdek. Najdete tady nejrůznější suvenýry s Holmesem, od sošek, těžítek, záložek, ozdob, deček, triček, čepic, obrázků až po knihy. Do muzea v poschodí se platí vstupné. V prvním patře je obývací pokoj obou nájemníků, používaný i jako pracovna. Vypadá to tu opravdu velmi pracovně a zabydleně. Vedle je Holmesova ložnice. Druhé poschodí údajně obýval dr. Watson, v třetím patře jsou voskové figuríny zločinců a dalších románových postav.

Dům je plný nábytku a věcí z přelomu 19. a 20. století. Při odchodu dostanete vizitku s „vlastnoručním“ podpisem Sherlocka Holmese. Vůbec byste neřekli, že jde vlastně o vymyšlenou postavu.

Pokud byste na Baker Street nemohli trefit, za rohem na hlavní třídě Marylebone vás upoutá Holmesova socha v nadživotní velikosti. Nechala ji tu postavit společnost Sherlock Holmes Society of London, založená v roce 1930.

Povídky se Sherlockem Holmesem vyšly v mnoha vydáních a mnoha jazycích a také byly různě zfilmovány. Patrně nejznámější je Pes baskervillský, zfilmovaný snad desetkrát, například ještě jako němý film v Německu.

Dodnes jsou některé verze reprízovány v televizích. Asi nejúspěšnější je ta z roku 1988. Hlavní roli hrál Jeremy Brett a dr. Watsona Edward Hardwicke. Brett byl osvědčený Sherlock, hrál ho v sérii televizních filmů, které se začaly natáčet v roce 1984 a skončily až jeho smrtí v roce 1995. Účinkoval tak ve 41 Doyleových povídkách.

Pes baskervillský se natáčel v největší přírodní rezervaci na jihu Anglie, v národním parku Dartmoor o rozloze 942 čtverečních kilometrů. Tady se opravdu zbavíte případného pocitu městské přelidněnosti. Spíše vám přes úzkou silnici přejdou polodivocí poníci nebo stáda skotu, než byste narazili na lidi a jejich obydlí.

Jsou tu velká vřesoviště, blata, tady se dají točit filmy bez civilizace a v nejrůznějších potřebných náladách. V této oblasti se také nachází věznice Princetown. Pokud si vzpomínáte, odtud utekl vězeň, kterého pes baskervillský omylem roztrhal. Věznice je z roku 1805 a svému účelu slouží dodnes.

Na konci roku 2009 se filmoví diváci dočkali velkého překvapení ve zbrusu novém filmu nazvaném jednoduše Sherlock Holmes. Proti předchozím verzím režisér Guy Ritchie oběma stěžejním mužům dodal na akčnosti a tajemnosti. Holmes je nejen geniální stratég, ale též zdatný v boji tělo na tělo, umí boxovat třeba na ulici bez rukavic, nechybí mu odvaha postavit se více nepřátelům. Watson je rovnocenným parťákem, vždy na svém místě. Občas je to právě on, kdo svému „šéfovi“ zachraňuje život.

Režisér Ritchie, Holmesův fanoušek od dětství, své pojetí zdůvodnil slovy: „S dalšími spolupracovníky jsme vyšli z celého Doyleova díla věnovaného slavnému detektivovi a snažili jsme se ho vrátit do podoby, jak ho původně stvořil.“

Hlavní roli hraje Robert Downey Jr. Odpovídal představám režiséra svým vzhledem a rovněž tím, že se řadu let věnuje bojovým uměním. Představitel Watsona herec Jude Law musel být rovněž fyzicky zdatný. Svoji roli vysvětlil: „Řada popisů našich hlavních hrdinů v původních příbězích potvrzuje, že jsou tak silní právě proto, že se navzájem podporují a že jejich přátelství má tak silné kořeny. Vztah obou navíc dává prostor i pro spoustu vtipných situací, neboť některé Holmesovy vlastnosti Watsona bytostně vytáčejí a naopak.“

K tomu dodal režisér: „Watson podle Doylea je podstatně dynamičtější postavou, než byl vykreslován v nedávných filmech, kdy byl zobrazován jako nějaký blábolící hlupák, jehož hloupost je protikladem velikosti Holmesova génia.“ Robert Downey se zúčastnil filmového festivalu v Karlových Varech a tam prozradil, že další pokračování je na cestě a on by měl hrát opět hlavní roli.

Jisté je, že postavy Sherlocka Holmese a dr. Watsona se staly nesmrtelnými. Pokud navštívíte londýnské muzeum v Baker Street, máte dojem, že tu bydlí stále, ale jen na chvíli odešli. Conan Doyle by z nich měl jistě radost. Ostatně v pozdějším věku se dal na spiritismus, takže možná jejich počínání sleduje doposud a radí jim, jak vyzrát na gaunery.