Hlavní obsah

Po stopách legendárního Káji Maříka

Právo, Petr Blahuš

Málokterý literární počin zapustil v tomto národě tak hluboké kořeny jako legendární prvorepublikový kýč o chlapečkovi z malebného kraje Podbrdska. Káju Maříka, i když ho celého četl jen málokdo, znají všichni a má i svůj fanklub.

Foto: Petr Blahuš, Právo

Součástí barokního poutního areálu na Skalce je i tato rekonstruovaná křížová cesta.

Článek

Osudy Káji Maříka z Mníšku pod Brdy, v knize nazývaném Lážov, jsou nesmírně zajímavé už osobou jeho autora. Vlastně autorky. Onen velmi plodný autor sedmi dílů Káji Maříka (mimochodem stejný počet dílů má i současný fenomén Harry Potter) Felix Háj se totiž ve skutečnosti jmenoval Marie Wagnerová, rozená Černá.

Tato bývalá absolventka učitelského ústavu, učitelka hudby a kostelní varhanice psala zejména idylické romány a cykly pro mládež. Navštěvovala také hodiny hry na klavír u Zdeňka Fibicha a byla ryzí českou vlastenkou a členkou Sokola.

Po rozvodu se svým mužem, také učitelem, ke kterému došlo po jeho návratu z 1. světové války, pracovala až do své předčasné smrti jako hospodyně na faře. Kromě toho vedla v Mníšku tamní ženský pěvecký sbor a pořádala zde hudební akademie.

Když v roce 1934 zemřela, slavil už fiktivní hrdina své úspěchy mezi českými čtenáři.

Jeho první díl, původně psaný na použité sáčky od mouky, vyšel v Brně v roce 1926.

Vydejme se teď, jak je poslední dobou módní (viz např. putování po místech děje knihy Šifra Mistra Leonarda), po stopách románového hrdiny a zkoumejme, co se po něm v krásném Podbrdsku dodnes dochovalo. Svoji cestu můžeme nejlépe začít v Mníšku pod Brdy, kam se dostaneme autobusovou linkou č. 317 nebo 320 ze Smíchovského nádraží nebo příměstským vlakem linky S80 na trase Praha– Dobříš.

Nejdříve nahoru, do Brd

Bezesporu nejdůležitějším místem pro věrné „maříkovce“ a jiné ctitele této ságy, prošpikované staročeskými výrazy, nad kterými se dnes už jen usmějeme, je ale klášterní a poutní areál Skalka, do daleka se tyčící na svazích Brd asi 1,5 km severně nad městečkem.

Skalka je v díle o Kájovi zmiňována hned několikrát a podle jedné velmi rozšířené teorie se právě zde měla nacházet lesní samota, kde měl Kája Mařík bydlet. Kdysi dávno zde totiž existovala myslivna, ze které dosud zbylo několik ruin, a také hájovna, jež však dnes už zmizela beze stopy. Jejich původní vzdálenost od sebe přesně odpovídá knižnímu popisu. Na Skalce také působil lesník Karel Rygal, známý Marie Wagnerové, který byl předlohou pro literární postavu „vzácného pána“.

Křížem krážem Lážovem

Možná i proto dnes vedle kostela s krásným výhledem daleko do kraje, kde se Kája ženil, a nedaleko vyhlídky stojí hezká dřevěná plastika označující, že se nacházíme v kraji Káji Maříka. Až si pořádně prohlédneme bývalý hornický a farní areál na Skalce, včetně křížové cesty, můžeme začít sestupovat okolo lesní studánky zpět do městečka. Právě v něm se totiž na slavného Káju dochovalo nejvíce stop. Hned pod svahy Brd dorazíme k zámku.

I v něm se odehrává část románu, ale to nejzajímavější je letní divadlo v těsném sousedství restaurace a domu Káji Maříka přímo pod skalou, na které stojí tento bývalý hrad. Samotné soukromé divadlo patří Janu a Jiřině Rosákových a vzniklo rozsáhlou opravou sklepních prostor bývalého pivovaru. Otevřeno bylo 1. října 2001 a hraje hlavně pro děti.

Hned za Zámeckým rybníkem, na kterém Kája často bruslil, se po něm dokonce jedna ulice jmenuje a v jednom se zdejších domů se skleněnou vitrínou můžeme dokonce vidět jeho sošku. Kousek od zámku je přímo na náměstíčku kostel zasvěcený svatému Václavu.

Protože spisovatelka Marie Wagnerová byla hudebně docela nadaná a v kostele léta hrála na varhany a dokonce vedla kostelní sbor, není divu, že i Kája Mařík v lážovském kostele ministroval a v jeho zdech se odehrála část jeho románových příhod.

Důležitou zastávkou na našem putování je také bývalá stará škola a dnes městský úřad kousek od kostela. Spisovatelčina rodina v přízemním bytě školy několik desítek let bydlela a sama Wagnerová zde strávila větší část svého života.

Nejenže tu vyrostla, ale také se sem po krachu svého manželství vrátila, takže zdejší prostředí důvěrně znala.

Proto není divu, že i v románě sem chodili nejen Kája Mařík, ale i další hrdinové románů Marie Wagnerové (Zdeňa, Vojta Brabencovic, Terina Pachlovic a také řídící Márinka).

Na okraji Mníšku také můžeme navštívit hřbitov na konci Nádražní ulice poblíž dálnice R 4, tedy asi půl kilometru jižně od městského centra, na kterém leží autorka románové ságy. Její hrob nalezneme v levé části hřbitova.

Související témata:

Související články

Putování po stopách Limonádového Joe 

Berounka je jako Stará řeka známá už nejméně pěti generacím českých trampů a skautů, místo, které zná opravdu každý, leží asi pět kilometrů vzdušnou čarou...

Výběr článků

Načítám