Po Santiniho stopách na Žďársku

Poutní kostel založil opat cisterciáckého kláštera Václav Vejmluva novému světci sv. Janu Nepomuckému na pahorku tehdy zvaném Černý les nebo Strmá hora. Místo pak bylo pojmenováno podle Zelené hory u Nepomuku. Stavbu kostela provedl Santini v letech 1719 až 1722, a vytvořil tak jedinečné dílo barokní gotiky.

Půdorys je odvozen z kruhu, do kterého byl vepsán desetiúhelník. Po obvodu se střídá pět hrotitých kaplí s trojúhelníkovým půdorysem a pět kaplí oválných. Číslo pět bylo zvoleno podle svatojánské legendy hovořící o pěti hvězdách, které se objevily nad tělem mrtvého světce.

Plastiky pěti andělů na hlavním oltáři a čtyři evangelisté jsou prací chrudimského sochaře Jana Pavla Čechpauera z let 1725 až 1727. Tři z andělů na hlavním oltáři nesou kouli, nebeskou klenbu, ozdobenou pěti hvězdami. Na kouli stojí postava sv. Jana Nepomuckého. Tato plastika je dílem Řehoře Thenyho. V roce 1994 byl chrám zařazen do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Kdo se vydá ke chrámu sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře s úmyslem podrobně si jej prohlédnout v zimě, mimo hlavní turistickou sezónu, bude patrně zklamán. Do areálu je sice přístup umožněn, ale samotný chrám zůstává uzavřen

"Jedině větší skupinu a po předběžné dohodě by bylo možné do kostela pustit. Jinak běžné prohlídky jsou opravdu jenom v sezóně. To je od prvního dubna do třicátého října," řekl správce chrámu Karel Straka.

Areál zelenohorského kostela prochází od devadesátých let minulého století rekonstrukcí. I v současné době probíhají v chrámu opravy. "Konkrétně se dělá rekonstrukce původní štukové výzdoby uvnitř v klenbě hlavní lodi," doplnil Straka.

Poutní kostel na Zelené hoře je bezesporu dominantou Žďáru, ale už se také stal středem sporů místních obyvatel. To kvůli probíhajícímu odlesnění kopce. To už začalo loni a během letošní zimy má padnout k zemi většina ze zbývajících stromů. Chrám sv. Jana Nepomuckého by se tak měl do jara znovu o něco víc odkrýt a ukázat očím turistů.

Zelená hora by po poslední etapě kácení měla na čas zůstat odhalená. Ale ne všechny současné stromy padnou. Během příštích let obklopí poutní místo nový lesopark. Ten se vysadí na úpatí kopce do dvou výškových hladin. První dvacet až třicet metrů, druhá patnáct až dvacet. "Cílem úprav okolí kostela je zlepšení nejen estetické, ale i provozní funkce zelených ploch," uvedla vedoucí odboru rozvoje a územního plánování žďárského městského úřadu Irena Škodová.

Nový porost bude nižší, a navíc dojde i ke změně druhové skladby. Současnou především smrkovou monokulturu nahradí buky, javory, jasany, jedle, duby nebo habry. V keřovém patře se uplatní lísky, hlohy, trnky či kaliny.

Celková obnova lesního porostu potrvá asi čtrnáct let. Razantní kácení na Zelené hoře začalo loni. Setkalo se s protichůdnými názory žďárských i přespolních obyvatel. "To kácení není žádná katastrofa. Santini podle dochované dokumentace stavěl kostel zcela záměrně na vymýceném místě, aby byl pro poutníky viditelný už zdaleka," obhajuje kácení stromů starosta Jaromír Brychta (ODS).

Vedle staveb kostelů patří k zajímavým Santiniho stavbám na Žďársku zájezdní hostinec v Ostrově nad Oslavou. Bývalý klášterní hostinec postavil Santini v roce 1720 ve stylu gotizujícího baroka. Význam stavby je dokonce středoevropský, protože jde o ojedinělou barokní, nesakrální stavbu. Půdorys hostince představuje dvojité W, což je anagram jména opata žďárského cisterciáckého kláštera Václava Vejmluvy. Stavba pak byla postavena ve stejné době jako poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.

Vzhledem k rozsahu a okázalosti stavby původního hostince je možné usuzovat, že nebyl jenom venkovským šenkem, ale pravděpodobně letohrádkem opata Vejmluvy. Sloužil k odpočinku církevních hodnostářů při jejich cestách do Žďáru nebo naopak na křižanovské panství.

Nejstarší písemné doklady o stavbě hostince v Ostrově pocházejí z roku 1771. Podle skici mělo stavení dvoukřídlou hospodářskou budovu s klenutými chlévy příčně pod dvorem, vozovou kolnu, západní budovu a stodolu s chlévy na jižní hranici dvora. Na hlavní budovu navazovala středová stavba na pilířích se sedlovou střechou.

Na podobě hostince se podepsaly během dlouhých staletí rekonstrukce a opravy. V roce 1819 hospoda vyhořela a při požáru shořela celá střešní konstrukce. Větší adaptací v roce 1938 došlo ke zničení historických nárožních rustik fasády. I přes rozsáhlé poškození se dodnes zachovaly alespoň ryté podkresby unikátních šambrán oken na fasádě.

V současné době prochází vzácná památka kompletní rekonstrukcí. Ta je nutná kvůli tak běžnému zdevastování podobných staveb v době komunistické vlády. V době socialistického zemědělství totiž došlo k totálnímu zničení hospodářských stavení, která pak byla ponechána svému osudu. Nový majitel dnes používá přízemí stavby pro účely místního pohostinství. Šenk s příručním skladem je v centrální části hostince, v jednom postranním křídle je pak malý taneční sál.

"Opravy probíhají velice pomalu. Teď se pracuje uvnitř, takže zvenku to není moc vidět. Jedna místnost v přízemí je už zrekonstruovaná a dělá se druhá. V patře se chystá nějaké ubytování," řekl provozovatel hostince František Činčera.

Vzhledem k tomu, že leží hostinec na hlavní trase ze Žďáru nad Sázavou směrem na Brno, bývá často cílem turistů. Ti se ale s ohledem na probíhající opravy mohou občerstvit pouze nápoji.

"Turisté sem jezdí cíleně nebo se zastavují náhodou. Měsíčně jich přijde odhadem asi okolo padesátky. Hostinec jim samozřejmě rádi ukážeme, ale co se týče možnosti nabídky jídla, tak ta zatím chybí. Kuchyň je totiž také v rekonstrukci," doplnil Činčera.

Na ní a v její blízkosti leží všechny nejvýznamnější sakrální památky stavitele. Celá měří třiašedesát kilometrů. Vyrazit na stezku je možné z Bystřice nad Pernštejnem, odtud se vydat do Zvole ke kostelu sv. Václava, pak přes Bobrovou s kostelem sv. Petra a Pavla, dál do Obyčtova, kde turista najde další zajímavý kostel.

Z Obyčtova k další Santiniho stavbě je třeba z cyklostezky krátce odbočit do asi kilometr vzdáleného Ostrova nad Oslavou. Tady turista najde další architektonický skvost, zájezdní hostinec postavený na půdorysu W podle jména opata Václava Vejmluvy. Cyklostezka pak míří do Žďáru nad Sázavou a odtud pak přes Polničku, Vepřovou a Radostín do Vojnova Městce.