Pltě na Oravě lákají na romantiku i stylový příjezd ke hradu

Oravský hrad, jeden z nejznámějších symbolů Slovenska, je zasazen na vysoké skalní stěně přímo na břehu řeky Oravy ve vesničce Oravský Podzámok v okrese Žilina. Na hrad se dá cestovat různými způsoby – autem, autobusem, vlakem nebo třeba na kole. Naše výprava volí méně obvyklou, avšak podstatně stylovější formu – původní vor, na jakém se kolem hradu v dávných dobách plavili místní lidé na cestě za živobytím.

Plavba začíná v obci Horné Lehoty, asi pět kilometrů proti proudu před Oravským Podzámkom. Vítá nás dvojice vorařů Jan a Karol, kteří si na řece přivydělávají na studia a budou našimi průvodci. Stejně jako všichni jejich kolegové se kromě bezchybného ovládání voru museli naučit také vše o historii zdejšího kraje a vorařství na Oravě, aby mohli odpovídat na všetečné dotazy turistů.

Vory vyrobené z kmenů vypadají velice bytelně a jsou nepotopitelné, neboť prostor mezi dřevem kvůli zvýšení nosnosti – tucet pasažérů plus dva voraři – a snížení ponoru v mělké řece ještě vyplňuje polystyren. Očividně to funguje, když se nalodíme, plavidlo klesne jen nepatrně a pod hladinou zůstává ponořeno pouhých 20 centimetrů.

Vor váží asi 1100 kilogramů a na délku měří něco přes sedm metrů – právě tak dlouhé kmeny karpatských smrků se totiž kdysi převážely do přístavů v Černém moři.

Kapitán Jan stojí vepředu a Karol vzadu udržuje směr, oba mají asi 3,5 metru dlouhá bidla. Vor se jen lehce pohupuje a prostředkem řeky svižně míří směrem na severozápad. Voda je na většině míst mělká zhruba kolem jednoho metru a neskutečně čistá, žijí zde pstruzi a vydry a právě na tomto úseku Oravy se konalo mistrovství světa v muškaření.

Oba voraři jsou oblečeni v kroji a na hlavě mají slušivé klobouky zdobené mušličkami. Stejné pokrývky hlavy nosívali mladíci, kteří se kdysi vydávali z tohoto chudého kraje na dvou- až třítýdenní nebezpečnou cestu na vorech k Černému moři.

Za každou absolvovanou plavbu, po které se vraceli domů pěšky, si směli přišít jednu mušličku. Kdo jich měl sedm, nasbíral již dost zkušeností a mohl se ženit. Vedle zkušeností získal majitel sedmi mušliček také dost peněz na svatbu, protože jedna plavbu mu vynesla tolik jako půl roku práce doma.

Kromě stavebního dřeva se vozilo také seno, obilí, keramika, plátno a z Polska olovo, měď a sůl, vysvětluje Jan. A cílem nebylo jen Černé moře, dřevo z žilinského kraje putovalo s „přestupem“ z Oravy přes Váh na Dunaj třeba i do Budapešti a řady měst v Srbsku a Bulharsku. Dálkové plavby na vorech skončily až s první světovou válkou.

Divoce zarostlé břehy se střídají s úhlednými vesničkami. Na řece je klid, nepotkáváme žádné vodáky ani jiná konkurenční plavidla a na klidném úseku nám Jan nabídne, abychom si ovládání pomocí bidla vyzkoušeli.

Když převezmeme „stabilizovaný“ vor, zpočátku jde všechno jako po másle. Avšak jakmile se vlivem spodního proudu nebo možná větru jen nepatrně pootočí, vyrovnat ho je nad naše síly. Na všechny „pokyny“ reaguje s notným zpožděním, nepřestává se otáčet a po chvíli končíme potupně na malé plážičce, kde musíme bidlo vrátit kapitánovi.

Po necelé hodině plavby se na pravém břehu objeví skalní stěna s monumentálním hradem, který vypadá jako orlí hnízdo. Několik minut není nikde vidět žádná jiná známka civilizace. Působivá scéna – stejná, jakou tady sledovali voraři během uplynulých staletí – nemá chybu.

Když projíždíme přímo pod hradem, tyčí se v závratné výšce 120 metrů nad našimi hlavami. Po chvíli bezpečně přistáváme a ještě zaujatě sledujeme, jak džíp s připojeným vozíkem nacouvá do vody tak, že se vozík ocitne přesně pod vorem. Naši průvodci pak už jen vor k vozíku zručně přivážou a pověsí na něj espézetku.

V červenci a srpnu se plavby konají denně od 9 do 17 hod a pokud nemáte velkou smůlu, svezete se bez objednání. V květnu, červnu, září a říjnu vory fungují jen po předchozí objednávce a pro minimum osm pasažérů. Součástí služby je odvoz z Oravského hradu (kde necháte zaparkované auto) proti proudu řeky na místo startu do Horné Lehoty.

Plavba vyjde na 20 eur (asi 500 korun) za dospělého a 10 eur (asi 250 korun) za dítě. Rodina 2+2 zaplatí 50 eur (zhruba 1200 korun).