Plešivec láká na široké „dámské“ sjezdovky. Fronty tu prakticky nehrozí

Typickým znakem Plešivce jsou také sjezdovky pojmenované dámskými jmény, takže momentálně si tu můžete zvesela zajezdit například na Haně, Mileně, Aidě, Pavle, Renatě nebo Daniele II. V některých místech sice sjezdovky nejsou aktuálně zasněžené v plné šíři, nutno ovšem říct, že sjezdovky na Plešivci jsou na české poměry nadstandardně široké, takže ani momentální šířka z možnosti obřákových oblouků nic neubírá.

Na tratě tu vyváží celkem tři sedačkové lanovky, na něž se lyžaři rovnoměrně rozptýlí, tedy se zde zpravidla netvoří prakticky žádné fronty. Výjimkou může být ranní čekání na zahájení provozu lanovky, kdy jsou poctiví lyžaři u turniketu už v 8:40, ačkoli lanovka začíná jezdit až v 9 hod.

Na „první lano“ v 9 hodin ráno svítí sluníčko akorát na horní padák červené sjezdovky Hany a zbytek tratí zůstává ještě pár hodin ve stínu, takže si dokážou udržet relativně rovný povrch i v jednu odpoledne. Ranní manšestr si ovšem i na Haně žádá nabroušené hrany lyží a samozřejmě také dobrou kondici, protože Hana je zároveň nejdelší sjezdovkou areálu a měří 1,8 kilometru.

Nejsportovnější je hned její úvodní pasáž, která spadá v prudším padáku střemhlav dolů, načež se začne stáčet do táhlé pravotočivé zatáčky a znatelně zvolní. V přátelsky mírném duchu se pak lesem kroutí až k nástupu sedačkové lanovky v Pstruží.

Mojí nejoblíbenější sjezdovkou na Plešivci je černo-červená sjezdovka Aida, která sice na svém začátku donutí nejednoho lyžaře „šoupnout“, posléze ale ze svého prudkého sklonu ubere a vybarví se v příjemně červenou sjezdovku, na které se to i díky rychlosti získané na úvodním padáku krásně pokládá na hrany. Lehce členitý profil taky nenudí, takže jsem si ji střihla hned několikrát po sobě i po obědě, kdy byla díky stínu v lese pořád krásně rovná, zatímco horní část Hany na sluníčku kolem poledne měkne a vytváří se na ní (jako na jediné) muldy.

Sjezdovky na Plešivci jsou velmi dobře přehledné a převážně mluvíme o červených a modrých sjezdovkách, takže areál je takovým zlatým středem, který se bude líbit jak vyznavačům sportovních pokládaných oblouků, tak i méně zkušeným lyžařům či dětem, pro které tu budou optimální mírné sklony modrých sjezdovek.

Mezi přehledné modré dálnice tu patří sjezdovky Renata a Pavla – zatímco Renata je se svou délkou 450 metrů nejkratší sjezdovkou areálu, Pavla nabídne svezení na délce jednoho a půl kilometru a je ještě o něco pozvolnější než Renata, takže na ní nejčastěji vidíte obloučkovat i malé děti.

Pro ty nejmenší ratolesti je ovšem na Plešivci připraven v plné polní dětský lyžařský park, který se svou rozlohou 10 tisíc m2 patří k největším a nejlépe vybaveným dětským parkům v České republice. Park je sice trochu odtržený od hlavních sjezdovek, na druhou stranu tak děti mají na výuku klid a nehrozí kolize s rychlejšími lyžaři. Oceňuju, jak je lyžařský park důmyslně propracovaný a elegantně rozdělený do několika zón, které odpovídají stupni pokročilosti dětí.

V nejspodnější sekci parku je spíš rovinatá část, kde děti cvičí ťapání a klouzání na lyžích, pak následuje menší zóna s jedním kratším pojízdným pásem, ve vyšší části následuje delší pás s řadou barevných slalomových prvků, například v podobě pastelek nebo kytiček, a další zóna kromě pásu a slalomu zahrnuje i menší bedýnku na trénink prvních malých skoků.

Část dětského parku je k dispozici i veřejnosti pro soukromou výuku, vřele ovšem doporučuji klidně zakoupit lekci přímo v lyžařské škole, protože pokaždé když tu jsme, tak i mně jakožto pozorovateli tamní instruktoři svým nadšením vykouzlí úsměv na tváři. Chválím jak jejich kreativitu ohledně výuky s využitím nejrůznějších metodických pomůcek, tak jejich sympatickou komunikaci s dětmi.

Pokud hledáte něco na zub, můžete zajít do baru k Dostymu u nástupní stanice lanovky v Pstruží nebo do bistra Chalupa v zázemí v Abertamech, my máme v oblibě restauraci Plešivec na vrcholu Plešivce, nejen kvůli nejlepšímu výhledu, ale i díky velmi příjemnému horskému interiéru. Rozhodně nám stojí za to si sem ze sjezdovky vyšlápnout kus pěšky. Z jídelníčku jde vybírat například z hovězí svíčkové (289 Kč), pečené krkovice na černém pivě (269 Kč) nebo z králíka na česneku se špenátem a bramborovým knedlíkem (309 Kč). Porcemi se tu nešetří.

Na Plešivci jsme tentokrát poprvé vyzkoušeli i večerní lyžování, které se tu opravdu povedlo. Večerko se totiž odehrává na sjezdovce Hana, která měří zmíněných 1,8 km, a tím pádem jde o nejdelší osvětlenou sjezdovku u nás. Večerní lyžování probíhá každé úterý, čtvrtek a sobotu od 18 do 21 hod.

Nevšedním zážitkem je také večerní vývoz sedačkovou lanovkou, která osvětlená není, a nezasvítí sem ani ze sjezdovky. Jízda tichým černým lesem tu má rozhodně svoje zvláštní kouzlo, které vás při povídání na lanovce skoro donutí šeptat. Sjezdovka Hana je samozřejmě už osvětlená dostatečně a díky svému proměnlivému profilu servíruje jedno z nejhezčích večerních lyžování u nás.

I při večerním lyžování je otevřený bar U Dostyho, takže se můžete po lyžování občerstvit nějakým tím nápojem, ať už horkou čokoládou, nebo svařákem, nebo zajímavými míchanými drinky, kterými se tento bar vyznačuje.