Pět výjimečných míst, která ukrývá ostrov vanilky. Nechybí ani neskutečná pláž

Baobabová alej (The Avenue of the Baobabs) je podle všech možných anket nejikoničtějším a nejfotogeničtějším místem Madagaskaru, úchvatná je pak zejména v době západu slunce. Slavná cesta je po obou stranách lemována Grandidiérovými baobaby, jejichž koruny vypadají spíše jako kořeny, a stromy tak působí jako převrácené. To je koneckonců i jejich běžná přezdívka.

Nejde o žádné trpaslíky. Jsou to třicetimetroví pořízci, kteří se svou výškou mohou porovnávat s osmipatrovými budovami. Když se jejich kůra při západu slunce začne lesknout a odrážet oranžovou barvu, jsou jejich siluety asi vůbec nejkrásnější. Stromy v aleji jsou až 800 let staré a na ostrově patří k těm nejvyšším. Alej se nachází na samotném západě hlavního ostrova.

Nosy Be je oproti hlavnímu ostrovu bezpečným rájem. Ne snad že by tu nebyla chudoba, ale přinejmenším hladomor a některé vážné nemoci, které sužují části hlavního ostrova, tu neřádí. Není divu, že je právě Nosy Be nejpopulárnější plážovou destinací země. Autentická atmosféra v kombinaci se skvělým šnorchlováním a potápěním naláká leckoho. Pláže jsou krásné napříč celým ostrovem, ač s nimi někdy odliv umí udělat své.

Nicméně Nosy Be není jen o plážích. Na ostrově totiž seženete pořádné množství suvenýrů, které vás budou doma těšit ještě dlouho. Stačí vyjet brzy ráno a často běžně i z cesty ve vzduchu v sezoně jasně ucítíte nezaměnitelné aroma rostliny ylang-ylang, které jsou na ostrově plné plantáže a vyrábí se z ní i esenciální oleje. Dovézt si ale můžete i vysoce kvalitní vanilku, která stojí na místních tržištích zlomek toho co v Česku. Smlouvejte!

A až budete mít kufr plný místních specialit, vyrazte loďkou na přilehlý ostrůvek Nosy Komba a pozorujte nad svými hlavami lemury tmavé v jejich přirozeném prostředí. Je to zážitek.

Celému světu známá etnická skupina Malgašů je vyhlášená tím, že má mezi sebou mistry řemesel. Ať už jde o tradiční produkci hedvábí a tkaní, výrobu dekorativního papíru nebo šperků z rohů skotu zebu, jejich výtvory jsou populární jak u turistů, tak mezi místními.

Jenže na Madagaskaru žije také třeba etnická skupina Zafimaniry (zhruba 25 tisíc osob ve sto vesnicích), jejíž schopnosti práce se dřevem se dostaly až na seznam kulturního dědictví UNESCO. Stále se drží své odvěké tradice a domy staví ze dřeva bez použití hřebíků. Své domy a nábytek pak zdobí geometrickými vzory, které odrážejí indonéské dědictví tohoto lidu.

Jako turisté si od nich můžete koupit například nejrůznější masky, rámečky na fotky nebo vyřezávané šperkovnice. Nejlepším místem na prohlídku je oblast Pays Zafimaniry. Pokud by se vám však nechtělo na vzdálený venkov, což může být v této zemi celkem pochopitelné, výtvory této etnické skupiny je možné sehnat například ve městě Ambositra či i v hlavním městě Antanarivo.

Chráněná oblast ležící na severu Madagaskaru byla založena v roce 1956. Jakýsi štít parku propůjčuje vápencový masiv Ankarana. Díky množství chodníčků a mostů můžete parkem bezpečně procházet a prohlížet si výjimečné skalní útvary, z blízka i z ptačího pohledu. Těžko určit, zda jsou zdejší „tsingy“ krásné nebo jen nesmírně divné. Pro pořádek, slovo tsingy je odvozeno od místního slůvka, které doslova znamená „místo, kde člověk nemůže chodit bos“.

Jde o působivý geologický jev, kdy eroze přetvořila 150 milionů let starou plošinu v les vápencových jehel a jehliček. Působivé je zapřemýšlet i nad tím, že to, co vidíte před sebou, je jen část příběhu, který se na tomto místě odehrává. Ta druhá je pod zemí, kde existuje bohatá síť říček o celkové délce více než 100 kilometrů. Není divu, že je v oblasti i několik jeskyní, kde žijí velké kolonie netopýrů. Ale jak je známo, netopýři často přenášejí nemoci, tak opatrně…

Dvojostrůvek Nosy Iranja jsem si nechal až na samotný závěr, ač je to pravděpodobně to, co se vyšplhá okamžitě na pomyslnou špičku toho, co budete chtít na Madagaskaru spatřit. Nosy Iranja se skládá ze dvou ostrovů: Nosy Iranja Be a Nosy Iranja Kely. Ty jsou za odlivu propojeny úzkým pruhem krásně bílého písku, a jde tak mezi nimi přejít suchou nohou. Jakmile ale začne příliv, čeká vás přinejmenším brodění. Barva zdejšího moře je však díky světlému písku krásná neustále. A v kombinaci s okolní zelení mnoha návštěvníkům uklouzne označení „asi nejhezčí pláž, kde jsem v životě byl“. Mě nevyjímaje.

To však není vše, co Nosy Iranja nabízí. Na to, že toto místo není až tak velké, oplývá velkou biodiverzitou. Tím největším lákadlem jsou mořské želvy, které tam pod rouškou noci vyrážejí klást vejce na pláž. Jen pozor na to, že menší z ostrůvků je soukromý a dostanete se na něj jen během odlivu. Nicméně nachází se na něm hotel, kde se můžete ubytovat nebo si alespoň objednat nějaký osvěžující nápoj. Pokud budete mít štěstí a zapůsobíte na personál, možná vám ukážou zadní stranu ostrova, které je oblíbeným místem námluv již zmíněných želv.