Článek
Svým charakterem je však ke koňské turistice přímo předurčen celý Pardubický kraj, a to v jejích nejrozmanitějších formách. Region protíná na šest set kilometrů koňských tras a okruhů (značeny jsou bílým čtvercem s červeným, modrým, žlutým či zeleným kolečkem uprostřed), nejdeme tu národní hřebčín v Kladrubech či hippologické muzeum na zámku ve Slatiňanech.
Vybere si každý
Jako houby po dešti vyrostlo na území kraje několik koňských farem, nabízejících služby veřejnosti. Každá je jinak zaměřená, proto si vyberou opravdu všichni. Naďa Jandová, spolumajitelka farmy Slunečný dvůr v Morašicích Holičkách, se řídí heslem Je čas myslet na koně, a proto se snaží, aby vytvořila místo, kde majitelé budou závidět svým koním.
Výlet na koňském sedle. Foto: vychodni-cechy.info
„Ale neplatí to tak zcela. I o lidi je tu dobře postaráno, snažíme se nabídnout ekologické ubytování, příjemné posezení ve výletní panoramatické restauraci a samozřejmě i jezdeckou školičku či in-line dráhu pro nejmenší,“ připomněla Jandová.
„Nechybí nám velká krytá jezdecká hala, kolem níž je pro bezpečnost jezdců instalována dřevěná lambrína, pro celoroční použití je připravena venkovní tréninková dráha s umělým povrchem. Na její zbudování jsme sem navezli 240 tun sypkého pryžového materiálu. Speciální povrch nyní nejen umožňuje trénink po prudkém dešti a za mrazu, ale šetří i pohybový aparát koně,“ pochlubila se Jandová.
Divoký západ v Kovářově
Jiného charakteru je Ranch LL Kovářov. Jak již prozrazuje jméno, inspiruje se spíš životem na divokém západě a jeho služby využívají zejména koňáci putující krajinou. K přespání se jim tu nabízí skromné, ale o to romantičtější ubytování stylizované do podoby westernového městečka, případně v teepee či vlastních stanech.
Pardubicko má značené koňské stezky. Foto: vychodni-cechy.info
„V okolí ranče jsme vybudovali téměř dvě stě kilometrů značených stezek pro hippoturistiku, vybavených na zajímavých místech úvazišti. Na koních tak je možné navštívit například hrady Lichnici nebo Oheb, rozhledny, přehrady Seč a Křižanovice, skanzen na Veselém kopci nebo hřebčín ve Slatiňanech,“ vyjmenoval majitel Vladimír Lašek.
Také připomněl, že ti, kteří nemají vlastního koně, si tu mohou pronajmout koně s instruktorem a pro začátečníky jsou požádány kurzy jízdy na koni.
Národní hřebčín
Při koňském putování Pardubickým krajem nesmíme opomenout zmínit český klenot – Národní hřebčín Kladruby nad Labem. Je nejstarším hřebčínem v republice a díky zdejšímu chovu starokladrubáků se právem pyšní titulem národní kulturní památka.
Čtyřspřeží starokladrubských běloušů. Foto: vychodni-cechy.info
Už v první půli 16. století tu koně chovali Pernštejnové, majitelé pardubického panství. V roce 1579 povýšil Rudolf II. Kladruby na dvorní hřebčín a od té doby se až do vzniku republiky v roce 1918 dodávali zdejší koně na dvůr do Prahy či Vídně.
„Starokladrubáci byli původně chováni v různých barevných variantách, od konce 18. století se ale ustálila pouze bílá a černá barva. Využívají se pro ceremoniální účely. Letos v červnu byl správcem hřebčína Petrem Vozábem vytvořen rekord. Podařilo se mu zapřáhnout dvaadvacetispřeží starokladrubských běloušů,“ pochlubila se ředitelka hřebčína Lenka Gotthardová.
Bohužel, ačkoliv je hřebčín více než čtyři sta let starý, písemné doklady o původu koní sahají jen do půle století osmnáctého. Roku 1757 totiž byly veškeré dokumenty zničeny při požáru. Koně tu jsou ovšem chováni nejen ve stájích přímo v Kladrubech, zde jsou ustájeni bělouši, ale i ve Slatiňanech, kde se chovají vraníci.
Velká pardubická. Foto: vychodni-cechy.info
Populace starokladrubských koní čítá asi 1 300 jedinců, z toho celá poloviny právě v kladrubském hřebčíně. Několik starokladrubáků využívá pro jejich povahu i městská policie, například v Ostravě.
Hřebčín ve Slatiňanech zná většina národa z televizního seriálu Dobrá voda, který se tu natáčel. A nejen ti nejskalnější milovníci koní by neměli vynechat návštěvu místního zámku, v němž sídlí hippologické muzeum.
Stádo kladrubkých koní. Foto: vychodni-cechy.info
