Článek
Jde o významný útvar, který je zároveň nejstarší geologickou rezervací v České republice, ustanovenou už koncem 19. století. Skála je pozůstatkem návrší, které vzniklo soptěním čedičové lávy. Nachází se na severu Čech, na cestě mezi Kamenickým Šenovem a obcí Prácheň.
Jako kostelní varhany
Skála vznikla před více než 30 miliony lety v období třetihor a čtvrtohor. Posuv litosférických desek znovu aktivoval sopečnou činnost v Českém středohoří. Ve vzniklých puklinách zemské kůry se tak často objevovaly malé vulkánky, ze kterých proudilo čedičové magma.
Svatojánské proudy nabízejí víc než jen slavnou vyhlídku Máj
V případě Panské skály se však lávě nikdy nepodařilo proniknout až na povrch země. Uvězněná v sopouchu začala postupně chladnout. Právě pomalým chladnutím ve stabilním prostředí začal sloupec ztuhlé čedičové lávy praskat a postupně se odlučovat.
Panská skála
Dříve jednotný kus čedičové lávy je nyní rozštěpen do pěti až šestibokých úzkých sloupců, které dosahují délky i patnácti metrů. Sloupy jsou vedle sebe uspořádány jako píšťaly u kostelních varhan, a tak dostala skála lidovou přezdívku kamenné varhany.
Svým dílem přispěl i člověk
Na místě skály bývalo dříve asi třicet metrů vysoké návrší, na jehož vrcholku stály tři kříže. Původně proto místo neslo název Křížový vrch nebo Kalvárie. Když ale místní obyvatelé zjistili, že vrch je složen z čediče, náboženský význam návrší musel ustoupit tomu hospodářskému.
Tak začalo lámání čedičových sloupů, které obyvatelé využívaly jako stavební materiál. Právě díky nim byla postupně odkryta vnitřní stavba vršku. Následnou těžbou lidé vytvořili dnešní podobu skály a vytěžený materiál vyváželi do přímořských zemí, kde byl hojně využíván na stavbách pro svou odolnost vůči mořské vodě.
Panská skála
Původ v těžbě má i romantické jezírko před skálou. Jejím vlivem totiž vznikla na místě jáma, kterou zalila dešťová voda.
Postupující těžba však začala časem více škodit než prospívat. Nebýt boje za zachování skály, který vedli místní obyvatelé i řada významných osobností, velmi pravděpodobně by zanikla. Po označení Panské skály za rezervaci a národní památku k těžbě i přes zákazy nadále docházelo. K jejímu definitivnímu ukončení došlo až po druhé světové válce roku 1948.
Dnes je Panská skála nejznámější a zároveň nejnavštěvovanější vulkanickou geologickou památkou České republiky.
| Kudy na výlet |
|---|
| Přístup ke skále je velmi jednoduchý, přímo u ní je totiž nově vybudované parkoviště s informačním centrem. Na vrcholek skály, odkud je krásný výhled do okolní krajiny, lze snadno vystoupat po některé z cestiček.Na jihovýchodním úpatí skály stojí za návštěvu také Mariánský sloup. Ten zde postavili na památku mladého tovaryše a vdovy, kteří na návrší umrzli při zimní bouřce roku 1739.Z Kamenického Šenova vede ke skále asi kilometr a půl dlouhá zelená a žlutá turistická trasa. Ze stejného místa je také možné se dostat na kole po nově vybudované cyklostezce. Velmi oblíbené je propojení návštěvy Panské skály také s procházkou na Kamenický hrad (po zelené trase). |
Může se vám hodit na Zboží.cz: