Panoramatický betlém v Rajecké Lesné je veselou oslavou slovenského života

Rajecká Lesná je menší obec mezi známými Čičmany, které jsou částečně obydleným skanzenem, a lázněmi v Rajeckých Teplicích. Do malebných Čičman jezdil počátkem 90. let minulého století písničkář Karel Kryl. Navštěvoval faráře Viktora Zborana. V kostele Nalezení svatého Kříže přijímal slovo boží, ale také se tu nesly texty jeho buřičských písní. Při opravě hřbitovní zdi tu vyryli na památku právě Krylovo jméno.

Čičmany jsou roztahanou dědinou složenou ze zachovaných starých, tradičních domů je tu dost, i když ves vyhořela v letech 1909 a 1922. Většina obydlí včetně mlýnů lehla popelem.

Postižené rodiny ale dostaly peníze na obnovu s tím, že se na zdech musí objevit tradiční místní kresba. Tmavohnědé dřevo je pokryto ornamenty, takže domy připomínají kresbou velikonoční vejce.

O propagaci se obce postaral přední slovenský architekt Dušan Jurkovič, který předvedl čičmanské hospodářství na v Národopisné výstavě v Praze v roce 1895. Jedno ze stavení pracně přivezli v roce 1937 do pražského Národního muzea, tam ale shořelo.

Cziczmany jsou poprvé zmíněny roku 1272. Co má jméno znamenat, se neví, snad to má základ indoevropský, prý to mohlo znamenat při transmutaci do staroslovenštiny usedlost na vrších.

Čičmanský kroj z bílého plátna s množstvím výšivek a ornamentů a červeným vlněným pásem u žen je snad známkou dávné domoviny. Předkové sem přišli z Balkánu, což by odpovídalo i jejich stylu života. Horalové - je to zde nejvýše položená obec okresu Žiliny na konci Rajecké doliny - byli pastevci, živily je ovce, skvělá brynza, výroba plstěných papučí.

Nádherný kraj v létě v zimě, jste tu obklopeni nádhernými Strážovskými vrchy a Malou Fatrou. Na hřebenech a v kopcích je nádherný klid a mír, je to reklama na ticho, jak o ní zpívala skupina Team.

Přes Fačkovské sedlo přejedete po několika desítkách kilometrů k pohádkovému zámku Bojnice. V Rajci se stáčí oblíbená minerálka Rajec, vyhledávané jsou Strážovské vápencové vrchy, bílé bizarní skály.

Betlém prý chtěli koupit i Američané. Naštěstí zůstal v Rajecké Lesné na Slovensku, třeba že se ozývají hlasy, že je to kýč. Ale pan Pekar měl své vidění své země a pojal ho netradičně. Středem scény jsou jesličky s Ježíškem, k němuž přicházejí slovenští darovníci – z Detvy pastýř s fujarou, další od Malacek s putnami s vínem, z nedalekých Čičman v tradičním kroji nesou ve džbánu mléko, jsou tu i dráteníci z Trenčína.

Pes honí medvěda, který má v podzatlapí ovečku, za ním s valaškou utíká bača, na rynku je veselo, tancuje se zpívá, ve sklípku při vínečku je zábava v plném proudu. Švec spravuje čižmy na verpánku, další šije holínky. Mladíci vztyčují májku, na poli rolník s kravským zápřahem oře, hrají si tu děti, horníci jdou do baně.

Nemůže chybět Bratislava s mostem - tehdy ještě s názvem Slovenského národního povstání, po Dunaji pluje parník. Najdete tu historické stavby Slovenska, hrady Děvín, Bratislava, Orava, Trenčín, katedrály v Nitře, Spišské Kapitule, Košicích, dřevěné východoslovenské kostelíky, zámky, ale i Tatry s Kriváněm.

Figury, jsou jich na tři stovky, jsou propracované do detailů, značná část se jich pohybuje. Je to veselé, protože to není vyloženě církevní, bez strnulých pastorálních výjevů. Zabočit sem se rozhodně vyplatí, možná se vám to nebude líbit, ale vezměte dřevěný špalík a zkuste sami něco vyřezat.