Článek
Vznik zoo u zámku Schönbrunn inicioval manžel rakouské arcivévodkyně Marie Terezie, císař František I. Štěpán Lotrinský. V létě roku 1752 již hosté mocného páru a od roku 1778 i o víkendech veřejnost mohli obdivovat základ budoucí zoologické zahrady, kterým byl zvěřinec, výrazně co do počtu zvěře rozsáhlejší, než byl již dříve probíhající chov zvířat. Marie Terezie zřejmě měla zvířata v oblibě, jelikož často si nechala podávat snídani do pavilonu uprostřed zahrady.
Dnes pavilon slouží jako restaurace. Co rozhodně stojí za zmínku (zejména při dnešní, s náklady na provoz vcelku logické výši vstupného do zoologických zahrad) je skutečnost, že vstup nebyl zpoplatněný, a to od otevření až do roku 1918. Denní otevírací doba je datována v období kolem roku 1800, i císař František Josef I. byl milovníkem zvířat a byl častým návštěvníkem „vlastní“ zoo.
Bizon
Právě po tomto císaři je symbolicky – Země Františka Josefa – pojmenován pavilon a výběh pro lední medvědy, a to nejen pro jeho oblibu zvířat, ale zejména v souvislosti s badatelskou cestou k nejsevernější části Evropy, kterou bylo souostroví v Severním ledovém oceánu, stejně tak roku 1873 pojmenované. Lední medvěd (na kterého tehdejší výprava také narazila) má k dispozici pro dovádění, potápění i odpočinek 1700 m².
Obdobně rozsáhlý je pavilon, věrohodně simulující jihoamerický deštný prales, kde je možné sledovat kolem návštěvníka volně poletující ptactvo nebo obrovské netopýry, přelétávající nad velikým prostorem padajícím hluboko pod sráz, na němž je hustě zarostlý pavilon vystavěn. Cestou dolů jsou na okraji stezky k vidění v menších akváriích ryby.
Velkým tahákem, doslova magnetem pro milovníky cizokrajných zvířat, jsou pandy velké, jejichž výběh se nachází přímo proti hlavnímu vchodu cestou k pavilonu. Další vchod je jen kousek od Neptunovy fontány na konci zahrady za Schönbrunnem. K tomu hlavnímu je to od MHD blíž, a to od stanice trasy U4 Hietzing, kdy do zoo vstoupíte branou Hietzinger Tor.
Dudek
Co se pandy týče, tohoto na chov velice náročného asijského savce, lze po celém světě spatřit jen ve více než dvacítce zoo. I u nás v Praze se uvažovalo o chovu, resp. zapůjčení těchto ohrožených zvířat, dokonce byl rozpracován projekt pavilonu pro ně za 200 milionů a zavčasu došlo k jeho zastavení, i pronájem pandy vychází na vysokou částku, stejně jako její krmení čerstvým bambusem.
Vídeňská zoo chová pandy velké od roku 2003, kdy sem doputoval pár, který tvořila samice Yang Yang a samec Long Hui. V srpnu roku 2007 zde přišlo na svět jejich první mládě, současně i první v Evropě. Další roku 2010 a následně 2013. V roce 2016 to byla dokonce dvojčata, unikátně odchována samicí bez lidské asistence. Mláďata ovšem po dvou letech putují do své domoviny, tedy do Číny, nezůstávají majetkem zoo, která je odchovala. V prosinci 2016 ve věku 16 let zemřel sameček Long Hui a jeho náhradníkem pro společnost samici a k potencionálním reprodukčním „manželským“ povinnostem se stal devatenáctiletý samec Yuan Yuan. U pandy se sluší zmínit i v chovných zoo dodržovaný tradiční zvyk, a to, že mláďata dostávají jméno po 100 dnech života.
Medúzy
Pár metrů od vchodu vlevo je pavilon, kde přebývají koaly. Tito roztomilí vačnatci přivedli na svět (a to podruhé, co jsou zde chováni) v dubnu roku 2022 mládě, jehož vývoj trvá v matčině vaku celých šest měsíců.
Jedinečné zážitky poskytne pozorování mláděte orangutana sumaterského, kterým je v červnu roku 2022 narozená samička Kendari, již z hrátek s matkou nevyruší ani dovádění šimpanze. Pohled do tváře a reflexy malého lidoopa v mnohém připomínají lidského novorozence.
Další z přírůstků stejného roku je například malá – tedy rozhodně ne výškou – žirafa Amari (mimochodem, žirafy se zde objevily již roku 1835, kdy jejich pár daroval zoo egyptský velvyslanec), sameček lachtana hřivnatého, čtyři vlci arktičtí, mladé gazely dama nebo kapybary. Děti uchvátí čilí tučňáci; jejich vodní hrátky lze pozorovat (stejně jako lachtany) skrz prosklenou stěnu bazénu.
Nechybí ani sladkovodní a mořské akvárium s umělou příbojovou vlnou, terária a nádrže s působivě nasvícenými medúzami, jedna trasa v pavilonu prochází tunelem, kde proplouvají návštěvníkovi ryby přímo nad hlavou. Mnozí vyhledávají časy krmení zvířat, jejich rozpis je na webu zoo, který je dostupný i v češtině.
Tato zoo není tak rozlehlá jako třeba pražská, ale neznamená to, že zvířata zde mají stísněné prostory, navíc se na inovaci a rozšiřování trvale pracuje. Její návštěva rozhodně stojí za to a jeden den je ideální minimum, jak se seznámit s jejími obyvateli, kterými jsou dále šelmy, například lvi a gepardi, hroši, nosorožci, plazi, ptáci, ryby, bezobratlí a další „havěť boží“.
Komplex dvou paláců Belvederu ve Vídni nabízí kromě barokní architektury i skvostné obrazárny
