Památky z časů sultána Keykubata činí z Alanye perlu Turecké riviéry

Pravda, tři kilometry dlouhá písčitá Kleopatřina pláž s průzračnou vodou je jedním z podstatných argumentů pro návštěvu oblíbeného letoviska se 130 tisíci obyvateli, my ovšem dnes upřednostníme jiné kvality místa. Alanya totiž umí vyhovět i turistům, prahnoucím po poznávacích zážitcích.

Někdy okolo roku 1225 na místě bývalé pirátské pevnosti vyrostl za již zmíněného sultána Keykubata nesmírně rozlehlý hradní areál. Ostatně – jistou vypovídající hodnotu mají už jen hradby, jež areál obklopují. Měří šest a půl kilometru.

Na hrad míří den co den spousty žlutých taxíků, městských autobusů, ovšem nemusí být od věci vyšlapat cestu hezky po svých. Od paty skály v místech, kde k prohlídkám zve krápníková jeskyně Damlatas (objevena byla v roce 1948 a od padesátých let je mj. využívána i při léčbě astmatu), je to nahoru ke hradu, do nadmořské výšky 262 metrů, čtyři a půl kilometru. Už z cesty se otvírají nádherné pohledy na přístav, Červenou věž (o ní si ještě podrobněji popovídáme), na město se spoustou minaretů, na moře proťaté táhlým molem s majákem...

Ale pak se ocitnete nahoře, zaplatíte 10 tureckých lir (zhruba 120 korun českých) a slavnostně vstoupíte do hradu. Čeká vás monumentální podívaná. Nejen na hradní stavby samotné – na citadelu, ruiny byzantského kostela s kopulí, cisterny či kasematy, ale i na blízké okolí. Z citadely se otvírá takřka letecký pohled na Kleopatřinu pláž západně od hradu i na přístav na opačné straně. Něco podobného nabízí na sousedním pahorku i pevnost Ehmedek, součást hradního areálu. Kdysi tu měl velitel Alanye svou rezidenci.

Mezi citadelou a pevností je nepřehlédnutelná mešita Süleymaniye Cami ze 16. století. Určitě nahlédněte dovnitř. Pokud dodržíte základní vstupní pravidla (všichni se zují, ženy i zahalí), nic návštěvě nejen této mešity nebrání. Nechají vás tu i fotit či natáčet.

Milovníci staré architektury mohou pocity plné nadšení zažít nejen na starém seldžuckém hradě, ale i dole v přístavu. Zaparkované lodě připomínají filmové záběry, protože turisty tu vozí koráby náležitě ozdobenými. Tu pirátskými vlajkami a černými plachtami, tu obří hlavou Vikinga, stačí si jen vybrat.

Spousty kroků míří v přístavu k další charakteristické městské dominantě, jíž je tzv. Červená věž. I ona vznikla v časech Keykubatových coby obranný bastion. Jedná se o 33 metrů vysoký osmihran, jehož střed tvoří cisterna. Nahoře je zakončen ochozem, z něhož je vidět na vše podstatné v Alanyi. Nad sebou máte hrad, pod ním se to ježí hradbami, pod sebou vidíte přístav, sochu Mustafy Kemala Atatürka, několik minaretů a těsně nad mořskou hladinou zvláštní stavbu s pěti vstupy zapuštěnými ve skále.

K posledně jmenovanému objektu je to po hradbách od Červené věže asi pět minut volné chůze. Po ní se návštěvník ocitne v loděnici, kde staří Seldžukové kotvili své galéry. Jednotlivá „parkovací“ místa jsou čtyřicet metrů hluboká, turista zde spatří i ukázky dávných plavidel.

Hlavní perly Alanye jsme sice navštívili, což ale neznamená, že město neukrývá další krásy a místa plná přitažlivosti. K prohlídkám a návštěvám zve nákupní čtvrť, tržnice, spousty restaurací, muzea. Příznivci pěších vycházek mají možnost vyrazit i úzkými uličkami a cestami přímo na sever, do kopců nad město a z nadmořských výšek 200 až 300 metrů spatřit Alanyi v celé své rozlehlosti.

Možností je ovšem i vyrazit za zážitky do poměrně blízkého okolí. Západně ve zhruba 50 kilometrů vzdáleném Side na vás čekají antické památky, v sousedství leží město Manavgat, lákající mj. i k návštěvě vodopádu na stejnojmenné řece, na opačnou stranu – na východ – se lze vydat na prohlídku rozlehlých banánových plantáží či na visutou stezku do kaňonu Sapadere v pohoří Taurus. Z Alanye je to sem 40 kilometrů. Tak šťastnou cestu.