Článek
Legenda praví, že Vítek z Prčice v roce 1194 rozdělil panství mezi svých pět synů. Všech pět rodů pak používalo ve svých erbech znak pětilisté růže, každý rod jinak barevný. Vítek III. z Prčice a Plankenberka, syn Vítka z Prčice, založil rod na konci 12. století. První, kdo ale užíval predikát z Rožmberka, byl jeho potomek Vok I., který nechal vystavět hrad Rožmberk.
Vok I., který si za své sídlo zvolil hrad Rožmberk, získal od roku 1255 důležité postavení na královském dvoře. Příslušníci panského rodu Rožmberků kolonizovali území jižních Čech a zaujali ve své době mimořádné politické postavení.
Návštěvu Českého Krumlova zpestří medvědi
Hrad Rožmberk leží v malebné krajině nad řekou Vltavou. Je rozdělen na přístupný a starší dolní hrad, a na mladší horní hrad. Ze čtyřhranné věže, do které se turista dostane při zakoupení vstupenky na druhý prohlídkový okruh, je nádherný výhled na údolí s městem a kostelem. Hrad nabízí své cenné sbírky obrazů, nábytku i zbraní. Pro zvídavé návštěvníky je připravena také expozice v mučírně.
Na hradě Rožmberk ale příliš dlouho nevydrželi a již na samém počátku 14. století, za vlády Jindřicha I., se hlavním sídlem rodu stal Český Krumlov. Tehdejší hrad zdědili po svých příbuzných, pánech z Krumlova, kteří v roce 1302 vymřeli. Rožmberkové hrad zrekonstruovali a přestavěli na dostatečně reprezentativní sídlo. Dnes je tento hrad a zámek druhým největším v České republice.
Atraktivnosti hradu a zámku přispívá také chov medvědů, na které návštěvníci shlížejí z kamenného mostu. Ten je vstupem na dolní zámecké nádvoří. Podle dochovaných informací se tu medvědi chovají už od 16. století. Rožmberkové tím chtěli dokládat svoji příbuznost s italským rodem Orsini. Komu se nepodaří medvědy zahlédnout z mostu, může vyšlapat několik desítek schodů na zámeckou věž, která nabídne pohled nejen na ně, ale také na město a zámek.
Prohlídkové okruhy zámku toho ale nabízejí mnohem víc. Na prohlídku všech tras, muzea, zahrady či divadla určitě nebude stačit jeden den. Nejnavštěvovanější je první prohlídková trasa, která turisty vede jednotlivými historickými obdobími celého zámku. Kromě renesančních pokojů vynikne znaková chodba věnovaná erbům Rožmberků, ale i dalším majitelům zámku. Pozornosti neunikne zlatý eggenberský kočár z roku 1638, ložnice kněžny Eleonory s kaplí nebo maškarní sál, který na svých zdech vypráví o životě dřívějších obyvatel.
Při výčtu rožmberských osobností nelze zapomenout na údajně nejvýraznější postavu – Oldřicha II., který už jako patnáctiletý převzal rodový majetek. Byl vychovávaný v souladu s husitskými myšlenkami, ale v roce 1420, kdy husitské války vypukly naplno, se rozhodl vstoupit do tábora katolického krále Zikmunda Lucemburského. Oldřich II. obratně využíval nepokojů v českých zemích a hromadil majetek, kde se dalo. Do dějin vstoupil také jako padělatel, který směle falšoval i královské listiny.
Třeboň překvapuje psí kuchyní
Předposledním vladařem Rožmberků byl Vilém. Zmínka o něm je důležitá mimo jiné proto, že měl rád umění, architekturu a hudbu. Nechal přestavět hrad Český Krumlov i Třeboň a pustil se také do novostaveb. Ve zmíněném třeboňském zámku si mohou návštěvníci vybrat ze tří prohlídkových tras. Kromě pokojů šlechty a knížete se projdou alchymistickou laboratoří, fraucimorem, pokojem prince nebo kněžny a prohlídku zakončí psí kuchyní, konírnou a kasematy.
Většina členů Rožmberského rodu, ale i členové dalších větví z rozrodu Vítkovců, je pohřbena v klášteře ve Vyšším Brodě. Ten se snaží rekonstruovat cisterciáčtí mniši, kteří v něm žijí. Mimo jiné je tu pohřben také Záviš z Falkenštejna, který pocházel z rodu pánů z Krumlova. Krátce před svou smrtí Záviš obdaroval klášter vzácným ostatkovým křížem, který po dlouhých 70 letech mohou turisté na území jižních Čech znovu obdivovat. Závišův kříž bude ve Vyšším Brodě vystaven až do 3. listopadu.