Článek
Komise ministerstva životního prostředí s definitivní platností nepovolila výjimku Státním lesům na těžbu dřeva v obou chráněných dolinách. Konstatovala, že součástí cílů ochrany území přírodních rezervací je přirozená dynamika lesů a případná těžba dřeva může způsobit fragmentaci lesního porostu a vznik holin. „Těžba by mohla vést k narušení ekosystémových procesů, změně struktury a zhoršení funkce biotopů,“ uvedlo ministerstvo.
„Po tolika letech tomu nemůžu uvěřit,“ řekl deníku Korzár Erik Baláž z lesoochranářského seskupení VLK. Větrná smršť v roce 2004 rozpoutala také debatu o nové zonaci Vysokých Tater. Území mělo být rozděleno na nejpřísněji chráněnou bezzásahovou zónu a část vyčleněnou pro hospodářské zájmy. Zonace dodnes nebyla schválena.
Osm tisíc hektarů chráněného území
Bývalé vedení Tatranského národního parku (TANAP) zařadilo Tichou a Kôprovou dolinu do bezzásahové zóny. Státní ochrana přírody však později vypracovala studii, která umožnila těžbu dřeva v obou chráněných dolinách. Ochranáři proti tomu rozhodnutí protestovali už v roce 2005 a vlastními těly se snažili těžbě zabránit.
Bývalý šéf TANAPu Tomáš Vančura upozornil, že pokud prohrají boj o zmíněné dvě doliny, ztratí celý národní park. „Nechejme tam divočinu. Pokud prohrajeme boj o divočinu, prohrajeme také spor o rozšiřování sjezdovek a všechny tlaky na národní park a postupně ho ztratíme,“ upozornil Vančura.
Tichá a Kôprová dolina tvoří ve Vysokých Tatrách souvislý chráněný celek s rozlohou přes osm tisíc hektarů.