Hlavní obsah

Ostrůvek v Asii sloužil Britům jako trestanecká kolonie. Teď si ho bere zpět příroda

Novinky, mšv

Pohled na ostrůvek Ross Island v Bengálském zálivu je fascinující. Ruiny budov nebo kostela se téměř ztrácejí ve spleti kořenů, jako by byly opuštěné už stovky let. Poslední lidé z téhle britské výspy, která sloužila i jako trestanecká kolonie, přitom odešli krátce po vyhlášení nezávislosti Indie v roce 1947. Není však pochyb, že příroda si bere zpět to, co jí právem patří, píše BBC.

Foto: Profimedia.cz

Neuplynulo ani sto let, co britští kolonizátoři ostrov opustili, a příroda si ho už bere zpět.

Článek

Ross Island, náležící k indickému souostroví Andamany a Nikobary, je dnes působivým skanzenem někdejšího Britského impéria. Polohou leží mnohem blíže jihovýchodní Asii a Thajsku a osamělou exotiku vyvažují pozůstatky mnoha budov. Jsou o to působivější, že drtivá většina z nich je obtočena a pokryta kořeny stromů, jež se rozhodly navrátit celý ostrov přírodě. Za magickými výjevy ovšem leží poměrně temná minulost.

Foto: Profimedia.cz

Kořeny stromů doslova pokryly budovy.

Když Britské impérium kolonizovalo Asii, Ross Island si zvolilo jako základnu své trestanecké kolonie pro indické vzbouřence. Důstojníci sem dorazili v roce 1858 s 200 odsouzenci a jelikož ostrov tehdy pokrývala poměrně hustá džungle, bylo na vězních, aby ji pročistili a začali s výstavbou budov. Postupem času, jak se kolonie rozrůstala, byli trestanci přesunuti do nápravných zařízení na sousedících ostrovech.

Návštěvníkům je přístupný

Namísto toho se Ross Island stal jakýmsi prominentním centrem a úřednickou základnou. Kromě vysoce postavených důstojníků tu často žily i jejich rodiny. Infrastruktura se stále rozrůstala. Vyrostly zde sídla s honosným nábytkem, tenisové kurty, presbyteriánský kostel nebo i čistička vody. Čistá voda byla totiž na ostrově velkým nedostatkovým zbožím a bakterie v ní obsažené často vedly k úmrtí tamních obyvatel.

Foto: Profimedia.cz

V době, kdy na ostrově bydleli důstojníci, vznikla řada staveb. Třeba kostel.

S čističkou vody se ale Ross Island stal podle BBC vyloženě prominentním rájem. V roce 1942 už byla trestanecká kolonie sotva v chodu, protože všichni političtí vězni museli být roku 1938 propuštěni. Zbývající osadníci pak kvůli invazi Japonců souostroví opustili, ačkoli netrvalo dlouho a vybojovali ho zpět. Ale krátce po vyhlášení nezávislosti Indie v roce 1947 byl ostrov nechán na pospas svému osudu. O 30 let později nad ním převzalo vládu indické námořnictvo.

Foto: Profimedia.cz

Na ostrov se dnes mohou turisté běžně vypravit z Port Blair.

Ostrov je dnes přístupný návštěvníkům, kterým dává jednak nahlédnout do minulosti, ale také do možné budoucnosti, kde si příroda bere zpět, co jí patří. Trajekty jezdí na Ross Island z Port Blair, hlavního města svazového teritoria Andamany a Nikobary. Cesta trvá kolem 15 minut. Jelikož se zároveň jedná o námořní základnu, turisté se při příjezdu a odjezdu musejí zapisovat a přes noc je pro všechny návštěvníky zavřeno.

Výběr článků

Načítám