Ostrov získal unikátní artefakt. Vyšívaný erb ze 17. století vystaví v pohřební kapli

Historický exponát výjimečné hodnoty bude pro veřejnost vystaven v klášterním areálu v pohřební kapli sv. Anny, kde byl tento významný šlechtic na podzim roku 1689 pohřben.

„Je to pro Ostrov vzácná relikvie, protože se k poslednímu vévodovi sasko-lauenburskému nic nezachovalo,“ uvedl pro Novinky karlovarský historik Lubomír Zeman, podle kterého se právě tento významný šlechtic zasloužil o rozkvět města v době vrcholného baroka. Vznikl tak díky němu například raně barokní Letohrádek v zámeckém parku, který slouží dosud jako galerie. „Vévoda byl pohřben v Ostrově do rodové kaple a tento erb je jediné, co se z jeho pohřbu zachovalo,“ dodal Zeman.

Na erbu je podle historika vidět, že byl ve své době dodělávaný kvapně, protože brzké úmrtí šlechtice v pouhých 48 letech nikdo neočekával. „Vznikal narychlo, aby stihli erb dodělat, než Julia Františka převezli ze zámku v Zákupech, kde zemřel, do Ostrova,“ vysvětlil Zeman. Poté, co byl vévoda pohřben a katafalk byl rozebrán, rodina si vyšívaný erb uložila do svých sbírek.

„Pak zřejmě dcera Sibyla Sasko-Lauenburská, která odešla do Rastattu, si s sebou vzala i rodinné sbírky,“ uvedl Zeman s tím, že okolo roku 1990 se začala tato sbírka rozprodávat. Erb se pak zřejmě dostal na sever Německa, kde se objevil v nabídce na prodej. Prodejní cena městu Ostrovu byla velice vstřícná.

„Když se vlastník dozvěděl, že by měl erb přijít zpátky do místa, odkud pochází, z ceny významně slevil,“ prozradil Zeman.

Podle místostarosty města Jiřího Netrha se jednalo nakonec o částku zhruba 160 tisíc korun. Město má podle něj k dispozici speciální vitrínu, která umí uchovat stálou teplotu a vlhkost a také je dostatečně velká, aby se do ní erb o velikosti 66 × 46 cm vměstnal. Ve zmiňované kapli má vzniknout expozice do konce roku. Konečná podoba bude ještě diskutována s památkáři. Vedení města ještě posoudí způsob zpřístupnění kaple s historickým artefaktem.

„Vystavením erbu v kapli sv. Anny by se zvýšila i prezentační hodnota kaple, která je naprosto výjimečná z hlediska architektury,“ poznamenal Zeman s tím, že se jedná o první barokní kapli na centrálním půdorysu na území České republiky.

Rod vévodů sasko-lauenburských získal Ostrov v roce 1625. Julius Franz (1641-1689) nechal v centru zámecké zahrady postavit kromě zmiňovaného raně barokního letohrádku i nové křídlo ostrovského zámku, které je dnes nazýváno lauenburské křídlo.

Ostrovský zámek dnes slouží jako budova městského úřadu, v přilehlém Paláci princů sídlí městská knihovna.