Ostrov Samui: tropický ráj v Siamském zálivu

Samui v Siamském (Thajském) zálivu, vzdálený 80 kilometrů od pevniny, je největším ze skupiny několika desítek ostrovů, z nichž jen několik je obydlených.

Siamský záliv byl dlouhá léta uzavřenou oblastí. Omývá totiž mj. pobřeží Kambodže, která byla desítky let prostorem indočínské války a přilehlé moře bylo považováno za nebezpečné. První letadlo s rekreanty přiletělo na Samui ze Singapuru a vzápětí následovaly lety z Bangkoku.

Kolem dalšího tropického ráje se začal „lámat led“ a dnes jsou Samui a přilehlé ostrovy jednou z nejoblíbenějších prázdninových oblastí, což sebou přineslo všechny již dobře známé klady a zápory.

Na Samui si ještě dnes vybere své místo každý. Jsou tam pětihvězdičkové hotelové komplexy, ale také jednoduché bungalovy, kde lze přenocovat za méně než dvacet dolarů.

Totéž se týká stravování. Najdete exkluzívní a drahé restaurace, ale i hospůdky a bary pod bambusovým přístřeškem, přičemž kvalita podávaných pokrmů se příliš neliší.

Hlavním turistickým střediskem na ostrově je pláž Chaweng a její zázemí. Šest kilometrů dlouhá pláž je nejživější oblastí ostrova. Je tam všechno, co člověk na takovém místě očekává – sportovní základny, bary, restaurace.

Podél hlavní ulice to vypadá až nezvykle „městsky“. Klimatizované restaurace, značkové obchody, herny, internetové kavárny, diskotéky. Na Samui je diskotéka, o níž se říká, že je největší v Asii.

Na jih od Chaweng je pláž Lamai a stejnojmenná osada, která se táhne podél ní. Pláž je dlouhá čtyři kilometry a proti svému rušnějšímu sousedu má jednu podstatnou výhodu. Břeh se tam svažuje do moře strměji, a proto tam nejsou tak patrné přílivy a odlivy, je možné se tam koupat kdykoliv.

Také na Lamai jsou luxusní hotely, ale právě tam (a na řadě míst zejména na severu a západě ostrova) jsou i četné možnosti levného ubytování. Skromnější, ale viditelně domáčtější je i zázemí pláže Lamai. Člověk je tam „více v Thajsku“.

Na Samui je na tři milióny kokosových palem, dvacetimetrové vodopády, opravdová džungle, buddhistické chrámy a svatyně. Ani na tomto třetím největším thajském ostrově tak není návštěvník ošizen o skutečnou exotiku.

Kromě toho úplně přírodního, jako jsou několikahodinové výpravy s mačetou do džungle, návštěvy plantáží durianu, zvláštního ovoce, které je velice chutné, ale neuvěřitelně páchne, jsou v nabídce aktivit pro návštěvníky i „umělé“ atrakce jako motýlí nebo hadí farma, opičí a sloní představení. Unikátní je farma, v níž se pěstují umělé perly.

Komu by Samui připadal přece jen příliš rušný, může se vypravit na Ko Tao, menší a klidnější ostrov vzdálený asi půl hodiny plavby úzkou dlouhou lodicí, postavenou tak, aby v mělké vodě neničila svým kýlem nebo hnací vrtulí vzácné korály. Loď je rychlá, ale když vítr zvedne vlny, má v ní člověk pocit, že se plavidlo musí každou chvíli obrátit dnem vzhůru.

Na Ko Tao žije pár desítek lidí, je tam několik chatek pro turisty, elektřinu vyrábí na několik večerních hodin dieselový agregát. Pláže s bílým pískem jsou tam skoro tak hezké jako na pohlednicích. V sousedství Ko Tao je ostrůvek ještě menší, kolem něhož jsou korálové útesy nevídané krásy a potápění je zážitkem, na který se dlouho vzpomíná.

Na Ko Tao nám také ukázali při práci opičku cvičenou ke shazování kokosových ořechů. V provincii Surat Thani je opičí škola, „studium“ trvá jeden a půl roku. Předmět je zdánlivě jednoduchý: vylézt na palmu, najít zralý ořech, ukroutit ho od stopky a shodit na zem.

Cvičená opice tak za den zvládne až šest set ořechů. Elán jí vydrží tak do sedmi let a pak ji chuť k práci zpravidla přejde a nikdo s tím nic nenadělá. Cvičená opice přijde na 50 tisíc bahtů. Pro srovnání, slůně stojí asi trojnásobek a levnější auto je tak za 350 tisíc.