Ostrov, který chytil za srdce nejen Čechy. Na lenošení i aktivní průzkum je ideální

Stone Town se pomalu začíná probouzet. Místní změť uliček obklopená zejména kamennými budovami – odtud také název celého města – působí jako bludiště nebo velké mraveniště. Z jedné strany se ozývá čilý halas trhovců otevírajících krámky s všemožným rukodělným zbožím, z jiné strany voní koření.

Historická část, která z drtivé většiny vznikla v 19. století, je zajímavým a eklektickým mixem kultur, které se tu v minulosti potkávaly. Stone Town není jednoznačnou a snadno zařaditelnou Afrikou, protože se tu míchají arabské, perské, indické i evropské vlivy. Nejen díky tomu je město od roku 2000 zapsané na seznamu UNESCO. Na Zanzibaru jde o jednu z nejvyhledávanějších turistických lokalit. A není se čemu divit.

Přestože není historie Stone Townu nijak závratně dlouhá, jde podle organizace UNESCO o skvělý příklad svahilského obchodního města, na jehož podobě se podepsala řada kulturních vlivů, ale přesto si zachovalo svou autentickou domorodou duši. Jakkoli takový popis působí idylicky, nelze opomenout to, že Stone Town, potažmo Zanzibar jako takový, byl jedním z hlavních center obchodu s otroky ve východní Africe.

Otroctví mělo na ostrově nejméně tisíciletou tradici, zrušeno bylo až v roce 1909, což není zase tak dávno. V době, kdy na Zanzibaru vznikla řada hřebíčkových či kokosových plantáží, tvořili domácí otroci celé dvě třetiny místního obyvatelstva. Otroci se odsud pak vyváželi zejména do Ománu.

S touto temnou kapitolou se pojí Prison Island, mezi místními nazývaný Changuu. Leží přes pět kilometrů od Stone Townu a sloužil jako internační tábor, kde byli otroci drženi v otřesných a nelidských podmínkách. Dnes jsou hlavní atrakcí ostrůvku želvy obrovské. Jak už jejich název napovídá, dorůstají úctyhodných rozměrů a dožívají se až 200 let.

Pokud se ale ještě na chvíli vrátíme k otroctví, tak i ve Stone Townu na něj upomínají. V místech, kde se s otroky obchodovalo, stojí dnes ve stínu anglikánské katedrály památník, kde se mohou návštěvníci dozvědět něco o temné kapitole zanzibarských dějin.

Poněkud veselejší zastávku představuje dům, ve kterém vyrůstala jedna z nejslavnějších person populární hudby Freddie Mercury. Je všeobecně známým faktem, že se zpěvák rockové kapely Queen narodil právě na Zanzibaru, a to konkrétně ve Stone Townu. I když se o raných letech legendárního hudebníka zase tolik neví, historici se domnívají, že Mercury, rodným jménem Farrokh Bulsara, trávil na Zanzibaru zejména prázdniny, školu navštěvoval v Indii.

Nenápadný dům v centru Stone Townu, jenž dnes slouží jako hotel, má před vchodem malou výstavku se zpěvákovými fotografiemi. Pro milovníky kapely Queen je to nepochybně nutná zastávka, ostatní mohou místo toho raději zamířit na již zmiňované trhy s kořením. V tomto ohledu je vyhlášený zejména Darajani Bazaar, kde lze pořídit také ovoce, zeleninu nebo maso a ryby. Pro zájemce jsou k dispozici i specializované prohlídky, během nichž vyjedou účastníci na plantáže, kde se koření pěstuje.

Ve Stone Townu nelze opomenout ani pevnost, která patří k největším lákadlům. Postavili ji ománští Arabové v roce 1699 a využívala se také jako kasárna či věznice a ve 20. století i jako skladiště při konstrukci železnice, jež později spojila Stone Town s vesnicí Bububu.

Z pevnosti je na dosah také největší i nejvyšší budova ve městě zvaná Dům zázraků či Palác zázraků. Vznikla v 19. století pro druhého zanzibarského sultána. Zázračný název odkazuje k tomu, že šlo o první budovu na ostrově, která disponovala elektřinou, a také první ve východní Africe, jež se pyšnila výtahem. Dnes stavba zaujme především svou koloniální architekturou a širokými verandami.

Do Afriky jezdí řada lidí především za unikátní možností spatřit divoká zvířata, jak se prohánějí po savanách. Pravda, něco takového musejí návštěvníci Zanzibaru spíše oželet, protože lvi, žirafy ani zebry po místních plážích opravdu neběhají. Bylo by však nepřesné tvrdit, že na ostrově nelze žádnou jedinečnou faunu spatřit.

Nejlepší možnost k pozorování zvířat se naskýtá zhruba ve středu Zanzibaru v jediném místním národním parku Jozani Chwaka Bay. Hlavními obyvateli jsou primáti zvaní gueréza či colobus z čeledi kočkodanovitých. Guerézy zanzibarské jsou roztomile rozčepýřené opice s poměrně divokým zbarvením. Srst mají částečně bílou, černou, na zádech pak rezatou. Jak jejich název napovídá, jde o endemický, navíc ohrožený druh.

Vyjma toho mohou návštěvníci v národním parku spatřit i další druhy opic, ale také více než čtyřicítku druhů ptáků a asi 50 druhů motýlů. Lákadlem je samozřejmě i samotná flóra.

Malé africké safari se neodehrává jen ve vnitrozemí ostrova, ale také na pobřeží. Jednak nabízí Zanzibar ideální podmínky ke šnorchlování, během července a srpna tudy pak migrují velryby, a tak se vyjíždí na jejich pozorování. Běžně jsou tu také ke spatření delfíni anebo již zmiňované želvy.

Tato aktivita je velmi lákavá i z důvodu, že se dá spojit s povalováním na některé z místních písčitých pláží. Je to nefalšovaná exotika jako z katalogů cestovek. Průzračné tyrkysové moře, na které shlížejí útlé a vysoké palmy, nemůže zklamat snad nikoho.

Jak už bylo zmíněno, Zanzibar je vyhlášený i pěstováním koření. Pokud tedy na dovolené hledáte vhodné suvenýry a raději než cetky si vozíte něco jedlého, jste na ostrově správně. Zakoupit si můžete například muškátový oříšek, hřebíček, skořici (pěstují tu i „pravou“ cejlonskou, která je na rozdíl od typu cassia intenzivnější i zdraví prospěšnější), kardamom, pepř a mnoho dalšího. Není divu, že jednou z přezdívek Zanzibaru je ostrov koření.

S kořením se pojí i vyhlášená kuchyně, která je stejně eklektická jako celý ostrov. Opět se tu potkávají nejrůznější vlivy, a tak můžete ochutnat třeba perská či arabská jídla. Milovníci mořských plodů se nemusejí bát sáhnout po čemkoliv s chobotnicí. Indická kuchyně se tu promítá v pokrmu birjání, obdobou jsou rýžové pilafy známé i z východní Evropy.

Přestože je samotná Tanzanie křesťanskou zemí, největší náboženskou menšinou jsou muslimové. Zanzibar to má vzhledem k historii zcela opačně – většina obyvatel vyznává islám. Znamená to, že na alkohol mimo hotelové komplexy spíše zapomeňte. Co ale ostrov nenabízí v rámci šnapsu, to dohání na kávě, kterou si tu lze dát skoro na každém rohu. A třeba na arabský způsob s kardamomem.

Zanzibar zkrátka zahřeje turisty v mnoha ohledech. Zvenčí, zevnitř, na duši i na těle. A i když jsou tu opravdu malebné pláže, vřele doporučujeme nesetrvat jen na nich a vyrazit poznat jedinečný kulturní mix.