Ostravské termály ke koupání nelákají, v zimě jsou spíše turistickou atrakcí

„Jedná se o směs sladkých povrchových vod z řek a mělkých podzemních vod se slanou fosilní mořskou vodou, která zůstala uzavřena ve značných hloubkách jako pozůstatek po starém moři, které zde existovalo zhruba před deseti miliony let,“ vysvětlil Tomáš Indrei, mluvčí státního podniku Diamo s tím, že oba druhy vod se mísí v opuštěných důlních dílech, tzv. stařinách, a jejich poměr je zhruba jedna ku jedné.

V místě, kde se voda mísí s řekou, se ve vlnách pohybují zvláštní dlouhé bílé řasy. Podle mluvčího jde zřejmě o řasy, kterým teplá voda vyhovuje. Nic o této anomálii neví ani Povodí Odry. „Nemáme informace o tom, že by zde byl nějaký speciální typ řasy nebo jiných organismů,“ uvedla mluvčí státního podniku Šárka Vlčková.

Indrei ujistil, že voda vypouštěná z Vodní jámy Jeremenko, které přitéká do Ostravice zhruba 150 litrů za sekundu, není v žádném případě toxická.

Ačkoli se lze k místu, kde voda z Jeremenka prýští do Ostravice, dostat, nikdo se v ní nekoupe. „To místo je absolutně nešťastné, je daleko od všeho. Taky je tam plytká voda, jen pár centimetrů, a ještě to stříká kus nad tím. Můžete si tam leda smočit nohy,“ zdůvodnil nezájem koupajících se Roman Škorňak, který patří mezi ostravské otužilce. „A z hlediska nás otužilců je to bezpředmětné, protože my chodíme za studenou vodou, a ne za teplou,“ pousmál se.

I když je voda z Jeremenka slaná, nedá se podle otužilce vůbec porovnávat s vodou v nedalekých lázních Klimkovice a Darkov. S tím Indrei souhlasí. „Část lázeňských vrtů využívá onu fosilní mořskou vodu. Hlavním zdrojem jodobromových solanek jsou ale jiné hydrogeologické struktury, jejichž voda ve směsi vod z Dolu Jeremenko obsažena není,“ řekl a poukázal, že balneologická prospěšnost vypouštěné důlní vody nebyla nikdy nijak ověřena.

„Jde tedy o vodu, která má z části původ ve struktuře s určitým lázeňským potenciálem, a následně protéká přes stařinná důlní díla, kde se obohatí látkami, které nemusí být pro citlivější příjemce prospěšné.“

Diamo v minulosti uvažovalo o využití důlních vod, ale kvůli vysoké ekonomické náročnosti k žádnému projektu nikdy nedošlo. „Aktuálně se využívá pouze zvýšená teplota důlní vody, v areálu Jeremenko jsou instalována tepelná čerpadla, které ohřívají užitkovou vodu pro sprchování a vytápění objektu inspekční služby,“ sdělil mluvčí státního podniku.

Těžba uhlí v místě Dolu Jeremenko odstartovala v roce 1891, tehdy se však šachta až do roku 1946 jmenovala důl Louis. Po ukončení těžby v roce 1994 se však důlní voda začala v šachtách nekontrolovatelně hromadit. Proto stát přistoupil k jejímu čerpání a vypouštění do řeky, aby zabránil vystoupání slané vody na povrch a způsobení závažných škod.