Opravy kostnice se výrazně zpomalí

Jenomže kvůli pandemii příliv turistů ochabl a takřka ustal. „Práce musí zpomalit především z důvodu enormního poklesu počtu návštěvníků, a tedy investičních možností správce památky,“ potvrdila Radka Krejčí, ředitelka organizační složky římskokatolické farnosti Kutná Hora-Sedlec.

V roce 2021 přitom měly pokračovat práce na opravách štuků a omítek a připravit se mělo pole s klenbou pro návrat rozebrané kosterní pyramidy. „Vzhledem k chybějícím prostředkům je však reálné, že se kosti z rozebrané pyramidy tento rok do kostnice nevrátí,“ uvedla Krejčí.

Cílem letošního roku bude v exteriéru dokončit pokládku štětového chodníku kolem celé kostnice a demontovat provizorní krycí stany. Největší plánovanou investicí je jižní schodiště vedoucí do horní kaple, které by mělo být do konce roku 2021 kompletně dokončeno. Velká část prací už je hotová. Od počátku rekonstrukce tady farnost proinvestovala kolem 60 milionů korun.

S opravami se začalo v roce 2019, loni je pandemie částečně ovlivnila. Například v nově vzniklých podzemních prostorách měl vytvořit stěny unikátní technikou z dusané hlíny specialista z Rakouska. Kvůli koronaviru ale přijet nemohl a hrozilo, že se práce odloží na neurčito. Nakonec stěny vytvořil český tým architektů, sochařů a restaurátorů.

Smyslem rekonstrukce bylo především zabránit svévolnému naklánění celého kostela, v jehož suterénu se kostnice nachází, a také jeho odvodnění. Statické zajištění se patrně podařilo, protože podle prvních měření po opravě pilíře nebyl zjištěn žádný další pokles kostela. Restaurátoři rozebrali i jednu ze čtyř pyramid vystavěných z dlouhých lidských kostí a lebek. Značná část jich byla silně poškozená, další se pečlivě ošetřují, aby mohly být vyskládány do opraveného prostoru.

Po rekonstrukci bude kromě samotné kostnice s novým uspořádáním k dispozici lidem i nový výstavní prostor v podzemí, prodejna suvenýrů, nové schodiště vedoucí do horní části kaple a také snad již nepropadající se kostel s novou fasádou.

Kostnice vznikla v podzemní kapli hřbitovního kostela Všech svatých, který byl původně součástí cisterciáckého opatství v Sedlci u Kutné Hory. Kostelík vznikl ve 14. století. Po morové ráně roku 1318 bylo na zdejším hřbitůvku pochováno na 30 tisíc zesnulých, dalších 10 tisíc mrtvých pojal potom hřbitov během husitských válek. V roce 1421 však zdejší klášter i kostel zasáhly požáry.

„Po zrušení hřbitova na konci 15. století byly exhumované kosti uloženy vně i uvnitř podzemní kaple, kde je poloslepý sedlecký mnich v roce 1511 seskládal do velkých pyramid,“ připomínají správci kostnice historii.

Na začátku 18. století byl kostelík upraven podle architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla, jehož štuky jsou nyní téměř opadané a vyžadují také restaurátorské práce.