Článek
Bezpečnostní rizika podle International SOS zahrnují mimo jiné společenské nepokoje, politické násilí, dopady pandemie i zločin jako takový. Světle zelenou barvou, která vyobrazuje zanedbatelné riziko, je na mapě označena jen hrstka zemí, všechny jsou navíc evropské.
Patří sem zmiňované Norsko, Finsko, Dánsko, Island, Grónsko, Švýcarsko, Lucembursko a Slovinsko. Zbytek Evropy, jakožto i USA, Kanada, Čína či Austrálie, má světle žlutou barvu, jež značí nízké riziko.
Středně rizikovými zeměmi jsou z hlediska bezpečnosti mimo jiné Mexiko, Brazílie, Egypt, Turecko, Indie či Indonésie. Vysoké je riziko ve Venezuele, Demokratické republice Kongo, Mali, Hondurasu, Pákistánu či Myanmaru. Rudou barvou, tedy jako extrémně rizikové, jsou vyznačeny Ukrajina, Sýrie, Irák, Libye, Afghánistán, Jemen, Súdán, Jižní Súdán, Středoafrická republika a Somálsko. Těmto zemím by se cestovatelé měli vyhnout obloukem.
Přestěhovala se na nejodlehlejší ostrov světa. Dům zamykat nemusí, zubař přijíždí jednou ročně
Evropa s psychickým zdravím pokulhává
Další kategorií, kterou interaktivní mapa vyobrazuje, jsou zdravotní rizika. Zde opět boduje hlavně Evropa, jejíž drtivá většina je vyznačená zeleně, tedy jako málo riziková – patří sem i Česko. Oproti tomu na sousedním Slovensku je zdravotní riziko už středně velké.
Samostatnou kategorií je psychické zdraví. Na této mapě je podle barev vyobrazen podíl populace, která se potýká s mentálními potížemi, což zahrnuje úzkosti, deprese, bipolární poruchu či poruchy příjmu potravy. Zde naopak většina západního světa velmi pokulhává.
Z Evropy jsou na tom nejhůře Španělsko, Portugalsko a Irsko, kde se počet lidí s psychickými problémy pohybuje mezi 17,5 procenta až 20 procenty. Stejně tristní je situace v Grónsku, Austrálii či Íránu. Česko je zhruba ve středu a má skóre 12,5 procenta až 15 procent.
Poslední kategorie se týká rizik spojených s klimatickými změnami. Zatímco Evropa je na tom víceméně dobře, Afrika či Jižní Amerika patří k nejhůře postiženým oblastem světa.