Hlavní obsah

Opočno ovládli chovatelé dravých ptáků

Právo, Vladislav Prouza

Opočno do sobotního večera ovládli páni a paní dravých ptáků. Program 50. mezinárodního setkání sokolníků začal ve čtvrtek ceremoniálem na nádvoří opočenského zámku. Chovatelů opeřených dravců z celé Evropy a Japonska přijelo do Opočna rekordních skoro 150.

Foto: Vladislav Prouza, Právo

Sokolníci z celé Evropy se slétli v Opočně.

Článek

„Setkání patří k největším na světě. Dalších několik set návštěvníků dorazí bez dravců,“ říká předseda správní rady Mezinárodní asociace pro sokolnictví Bohumil Straka. Asociace sdružuje na 75 000 sokolníků z celého světa.

Slet orlů skalních, sokolů, káňat, jestřábů nebo rarochů letos koresponduje s kulatým výročím Československého klubu sokolníků, založeným před půl stoletím v Opočně. Klub počtem zhruba 450 členů patří k nejpočetnějším sokolnických organizací na světě.

Tradici českého sokolnictví, zapsaného v seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, připomněli na zaplněném zámeckém nádvoří lovci v dobových kostýmech. „Sokolnictví je pravděpodobně vůbec nejstarší památkou na seznamu UNESCO, pomineme-li přírodní památky, které však nejsou dílem člověka,“ upřesnil Straka.

Zvěř pomocí dravých ptáků lovili v zemích české koruny především šlechtici od pátého století. Sokolnictví v Čechách nevykořenily války ani společenské změny. „Sokolnictví existovalo v dobách před časem egyptských pyramid a přetrvává déle než 5000 let. Otcové předávali dovednosti svým dětem po více než 300 generací,“ dodává Straka.

Smrt z nebe není tak krutá

Česká tradice sokolnictví spadá do období Velkomoravské říše. Sokolníky do soboty čekají lovy v honitbách východních Čech. „Bez myslivců, kteří nám zapůjčují honitby, bychom nemohli existovat,“ podotkl jeden z pravidelných účastníků opočenského setkání. Zvěř ulovená dravými ptáky prý netrpí tolik, jako po zásahu kulkou. Ptákům padnou za oběť slabší kusy mající mizivou šanci přežít zimu.

Lov se řídí přísnými pravidly. Musíme mít myslivecké a sokolnické zkoušky.
sokolník Alexander Vrága

Škála úlovků opeřených dravců sahá od bažantů a koroptví po kolouchy a srnky. Smrt z nebe přijde tiše bez stresu často jedním přesným úderem tvrdého zobáku do lebky. Oběť dostane na rozdíl od zaměření zorným polem puškohledu šanci z dosahu přirozeného predátora včas zmizet. „Usmrcení je velmi rychlé. Zvíře se zbytečně nepotácí ve smrtelných křečích,“ popsal způsob napohled krutého lovu jeden ze sokolníků.

Foto: Vladislav Prouza, Právo

Sokolník Alexander Vrága s tříletým jestřábem Růženou.

„Lov se řídí přísnými pravidly. Musíme mít myslivecké a sokolnické zkoušky. Dravec musí mít zvláštní loveckou kartu a veškerou dokumentaci. Lovit ho ale musíte naučit. Pokud se to nepovede, ztratíte u kolegů kredit a vaše neumělost se dává k dobru u táboráku,“ přiblížil sokolnické řemeslo Alexander Vrága z Polesí Lužických Hor na Liberecku vlastnící tříletou jestřábici Růženu. „Ta má na kontě možná padesátku bažantů, spoustu zajíců, divokých králíků a orebic, koroptvím podobných ptáků, které není snadné pro jestřába ulovit,“ doplnil Vrága.

Výcvik sokolovitých dravců obvykle trvá jednu loveckou sezónu. Většinu dravých ptáků sokolníci odchovávají v zajetí. Ceny oproti minulosti, kdy Němci vyvažovali sokola stěhovavého trabantem, výrazně klesly. Chovatelé z Česka navíc pro lov nevhodné ptáky nezřídka vypouštějí do volné přírody.

Související témata:

Výběr článků

Načítám