Olympiáda byla pro Paříž úspěchem, pro některé podniky naopak pohromou

Tom Denaive, který provozuje klenotnictví mezi Louvrem a náměstím Svornosti, kde se konalo několik závodů, nicméně uvedl, že se toto období nedá označit jinak než jako dramatické.

V polovině června se uzavřela nejbližší stanice metra a týden před slavnostním zahájením také ulice Rivoli, hlavní pěší zóna a obchodní tepna. „Byla to mrtvá ulice,“ říká Denaive. „Připadalo mi, jako bychom se vrátili do dob covidu-19,“ dodává.

Pokles návštěvnosti zaznamenali dokonce i v muzeu Louvre. Dva týdny před zahajovacím ceremoniálem o 45 procent a v době konání olympijských her pak o 22 procent ve srovnání se stejným obdobím loni.

Zklamání bylo cítit i na ulici Saint-Honoré, kde se nacházejí nejprestižnější pařížské hotely a obchody s haute couture, tedy vysokou krejčovinou. Vedoucí prodejny francouzské značky luxusních svíček Diptyque Marina Orlandová říká, že meziročně tržby v srpnu klesly o 29 procent.

„O olympiádě se říkalo, že bude z hlediska výnosů neuvěřitelná… Někteří z nás nejeli na dovolenou a museli jsme předělat směny tak, abychom zde všichni mohli v den D být,“ dodává s tím, že obchod byl povětšinou prázdný.

Do Paříže ale naopak přijelo mnoho turistů. Podle údajů vlády zveřejněných předminulý týden dorazilo v době olympijských her přibližně 1,7 milionu zahraničních turistů, což bylo o 13 procent více než loni, a 1,4 milionů Francouzů, což byl proti minulému roku nárůst o 26 procent. Kromě nich přilákaly olympijské hry další miliony lidí, kteří do metropole přijeli na jeden den.

„Myslím, že se naší zemi ta sázka vyplatila,“ řekla minulý týden na tiskové konferenci francouzská ministryně cestovního ruchu Olivia Grégoireová. Nakupování ale podle majitelů a manažerů obchodů nebylo hlavním zájmem turistů. „Přišli sem kvůli sportu,“ říká Orlandová. S tím souhlasí i Denaive, podle kterého návštěvníci „utratí tolik peněz za hotely, letenky a jízdenky, (…) že jim pak moc na nákupy nezbyde“.

I kdyby se turisté do obchodů a restaurací chtěli dostat, mnoho z nich by s tím mělo problém, protože se Paříž rozhodla olympiádu uspořádat v centru města místo toho, aby vybudovala sportoviště mimo něj. Na jejich ochranu bylo nasazeno 45 tisíc policistů a 10 tisíc vojáků společně s posilami z více než 40 zemí. Většina Pařížanů a návštěvníků bezpečnostní opatření uvítala, ovšem nikoli kovové zábrany postavené na obou březích Seiny, které komplikovaly průchod městem.

Pro Patricka Aboukrata, jenž zastupuje 190 majitelů obchodů a restaurací v pařížské čtvrti Marais, byla olympiáda „více než katastrofální“. Od poloviny června do konce července se podle něj tržby v této oblasti propadly v průměru o 35 až 40 procent. Jakožto majitel obchodu s módou říká, že nečekaně špatné období, co se prodeje týče, zažil hlavně konfekční průmysl, proto se stejně jako mnozí další nakonec rozhodl obchody zavřít.

„Nestálo to za to a ti v okolí, kteří nechali obchody otevřené, mi říkali, že tam měli prázdno,“ dodává Aboukrat.

Na ostrově Île de la Cité, kde stojí katedrála Notre-Dame, přišla většina obchodníků o 40 až 50 procent obratu. Po většinu olympiády byla zvláště tato oblast obtížně přístupná, protože ji obehnaly bezpečnostní zátarasy. Úředníci tvrdí, že omezení byla nutná, aby se zajistilo bezpečí všech.

Ministryně Grégoireová ale řeči o případných ztrátách zlehčovala s tím, že „často narážíme na lidi, kteří si stěžují“. Vláda přesto 14. června oznámila, že založí komisi, jež se bude zabývat žádostmi o finanční kompenzace od těch, kteří tvrdí, že se nacházeli v oblastech omezených zátarasy. Žádosti začne posuzovat příští rok v lednu.