Článek
Ukázala nám nejen historické náměstí, zapsané od roku 2000 na seznam světového dědictví UNESCO, ale dozvěděli jsme se také, proč turisté dobrovolně pokládají hlavu na špalek, nebo jaká píseň je zvěčněná na fasádě místního domu.
První písemné zmínky o Bardejově pocházejí už z roku 1241 a za ony zlaté časy vděčilo město německy mluvícím příchozím. „Ty sem pozval král Béla IV. poté, co po vpádu Tatarů zůstalo město zpustošené. Osadníci si sem přivezli svá řemesla a jedním z nich bylo tkaní. Právě na něm město ve 14. a 15. století významně zbohatlo,“ vysvětluje na úvod Mária Raabová, která nás městem provází.
Díky tomu si mohlo dovolit mohutné gotické opevnění, které dnes patří k nejzachovalejším v Evropě. Bardejov se také v roce 1376 stal svobodným královským městem a pyšnil se řadou privilegií. „Mohly se zde konat trhy, lidé si sami volili svého rychtáře a město smělo vykonávat hrdelní trest,“ pokračuje. K tomu byl samozřejmě určen kat.
Z vyvrhele oblíbencem
„Lidé si uvědomovali, jak je kat potřebný, zvláště ve městě, kde se čile obchodovalo. Zároveň se jej ovšem stranili,“ říká průvodkyně. „Po městě musel popravčí chodit v kukle. Zde v Bardejově sice mohl navštěvovat kostel, ale byl pro něj vyhrazen samostatný vchod tak, aby ho ostatní neviděli,“ doplňuje.
Na náměstí jednoho kata potkáváme i my, od roku 2016 se zde totiž nachází jeho bronzová socha. „Na radnici se našly historické zápisy, jaká částka se katovi platila a také jaké měl míry — ty se zapsaly, když se mu šil oděv. Socha je opravdu v životní velikosti,“ říká náš doprovod. „Turisté se tu rádi fotí a často dávají hlavu na špalek přímo pod sekyru,“ dodává s úsměvem. Bardejovský kat se tak z vyvrhele proměnil v místní celebritu.
Kameníkova pomsta
Pozorně si prohlížíme Radniční náměstí se 46 domy, které mají základ v době gotiky. Uprostřed náměstí se pak nachází radnice, což bylo podle průvodkyně prozřetelné umístění. „Ani Bardejovu se nevyhnuly požáry, a protože stála radnice samostatně, byla lépe chráněná,“ vysvětluje nám. Stavba samotná byla dokončená v roce 1510, poté ji však ještě dál zkrášlovali malíři a sochaři.
„Všimněte si renesančního vstupu. K vidění jsou erby a také jedna netradiční plastika, to je zřejmě nejznámější chlapec v celém Bardejově,“ posloucháme. Když se zadíváme pod římsu, spatříme chlapce s hlavou mezi nohama, ukazujícího odhalené pozadí.
„Kameníkovi zřejmě nezaplatili tolik peněz, kolik bylo dohodnuto. Ten proto zvěčnil tohoto chlapce a pomyslně ukázal holé pozadí představitelům města. Není náhoda, že je chlapec otočen směrem k domům, kde měšťanští páni bydleli,“ usmívá se průvodkyně.
Puklé zvony
Další dominantou náměstí je bazilika svatého Jiljí. Církevní stavba se začala stavět už v polovině 14. století a za svého „života“ zažila bezpočet požárů, a dokonce i zemětřesení, během něhož se zřítila věž. Dnešní podoba svatostánku je z konce 19. století a před samotnou stavbou si všímáme dvou zvonů, Urbana a Jána.
Uvnitř sloužily po dlouhá staletí, ale v roce 1990 oba pukly — kdo chce, může v tom podle průvodkyně vidět symboliku, že „odzvonilo“ předlistopadovému režimu.
Významný byl pro chrám rok 2000, kdy byl povýšen na Basiliku Minor a získal tak čestný titul, který propůjčuje důležitým památkám sám papež. „Uvnitř se zachoval soubor jedenácti gotických oltářů, který přežil všechny požáry,“ zjišťujeme. Novogotický oltář je pak svojí výškou sedmnáct metrů nejvyšší svého druhu na Slovensku.
Kralupy nad Vltavou nabízejí příjemná zákoutí
Milovníci historie mohou v Bardejově zamířit také za židovskými památkami. Areál budov z 19. století, tzv. židovské suburbium, zahrnuje synagogu či budovu určenou pro rituální lázeň. Také tyto stavby jsou od roku 2000 na seznamu světového dědictví UNESCO.
Lennonova ulička
Vyhledáván je Bardejov také pro své minerální prameny a léčivé koupele. „První zmínka o nich pochází už z roku 1247, velkého rozvoje se pak lázně dočkaly za dob Marie Terezie,“ říká náš doprovod s tím, že zdejší minerální voda působí blahodárně na trávicí trakt.
Bardejovské koupele jsou vyhlášené, ale čím město leckoho překvapí, to je zdejší ulička Johna Lennona. Nachází se jen pár kroků od baziliky a na svědomí ji má Pavol Zajac, místní fanoušek kapely The Beatles.
Na fasádě domu si můžeme prohlédnout netradiční plastiku. Jedná se o úryvek z písně Hey Jude i s notovým zápisem, na zdi domu jsou zvěčněny také názvy dalších kapel ze 60. a 70. let.
V přilehlém parčíku se pak nacházejí kameny se jmény slavných Brouků, připomínku tu má i jejich manažer Brian Epstein a také Dežo Hoffman, dvorní fotograf kapely, který se narodil ve slovenské Banské Štiavnici. V Bardejově tak stačilo ujít pár kroků a místo gotiky se před námi objevil svět rokenrolu.