Článek
Server upozorňuje, že žilní trombóza hrozí zejména cestujícím v ekonomické třídě. Jedná se o stav, kdy některou z žil ucpe krevní sraženina a nejčastěji postihuje hluboké žíly dolních končetin, tedy oblast stehen a lýtek. Jednoduchou prevencí je vstát a projít se uličkou. Díky tomu krev začne lépe cirkulovat. Krátké protažení by měli praktikovat všichni na letech delších čtyř hodin.
Další hrozbou je dehydratace. Podle Independentu dosahuje vlhkost v letadle pouhých 10 procent — tak málo obvykle bývá ve finských saunách. S doplňováním tekutin by ale neměl být problém.
„Suchý vzduch na palubě více vysušuje ústa a krk, což vyvolává větší pocit žízně, i když lidé žízeň nemají,“ uvedl pro server doktor Mike Towned, bývalý předseda britské zdravotní asociace BGTHA. Doplňovat tekutiny by měli pasažéři zejména vodou. Nadměrná konzumace alkoholu, čaje nebo kávy by totiž mohla způsobit právě dehydrataci.
Pasažéři by si měli dále dát pozor na nadměrnou hladinu zvuků. Pokud si totiž kvůli rachocení motorů či povídání dalších cestujících, nastaví hlasitost ve sluchátkách moc vysoko, jedná se o další nebezpečný faktor, který může sluch v různé míře poškodit.
Trápení s jet lagem
Kdo někdy letěl v letadle, asi zná nepříjemné zaléhání uší při vzletu a přistání kvůli měnícímu se tlaku. Stejný mechanismus může podle Independentu způsobit bolesti zubů klidně po celou dobu letu. Stejně tak se mohou cestující cítit plynatější, jelikož plyn se ve vysoké nadmořské výšce rozpíná. Před letem se proto nabízí vynechat fazole, vejce nebo klíčky.
Samotnou kapitolou je pak jet lag neboli pásmová nemoc. Té se na dálkových letech pasažéři zcela nevyhnou. Na každého však může působit jinak. Někdo pociťuje pouze únavu, někdo trpí silnými migrénami a nevolností. Podle specialisty na zdravý životní styl Davea Aspreyho je klíčem k překonání nemoci bosá chůze třeba po trávě nebo v hlíně. Tělo se tím údajně uzemní. [celá zpráva]