Článek
Průniku vzácné kočkovité šelmy do Krkonoš po pauze trvající několik století nasvědčovaly posledního půl roku nálezy řady srn zabitých způsobem charakteristickým pouze pro rysa. Nedávno však došlo ke zlomovému vizuálnímu kontaktu člověka a rysa v krkonošské přírodě.
„Naprosto jednoznačně mohu po půlročních pochybách prohlásit, že rysi se vrátili do Krkonoš. Došlo k nezpochybnitelnému vizuálnímu pozorování velmi plaché šelmy v oblasti východních Krkonoš.
Rysa zahlédl i rolbař
Rysa náhodně zahlédl jeden z rolbařů. Vzhledem k nezaměnitelným rysům tohoto zvířete se nemohl splést,“ tvrdí mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Ochranáři mají navíc k dispozici množství fotografií stržené srnčí zvěře od náhodných nálezců, které nesou rysův podpis.
„Všechny jsou jako přes kopírák. Srny měly prokousnuté hrdlo, ale přitom na místě, kde byly nalezeny, nebyla žádná barva. Predátor musel být značně silný. Žádná jiná krkonošská šelma by něco takového nesvedla. Na rysa ukazuje i to, že z celé srny byl načatý pouze zadní běh. Nemohlo jít o zatoulaného psa, který v Krkonoších představuje jediného predátora schopného strhnout srnčí zvěř, “ okomentoval Drahný dosavadní fotodokumentaci.
Šelma pomůže s přirozenou regulací zvěře
„V souvislosti s potvrzeným výskytem rysa zahajujeme akci s cílem zmapovat v Krkonoších a sousedních Jizerských horách pohybové stopy jednotlivé zvěře,“ přiblížil mluvčí. Rys představující v národním parku největší dravou zvěř, prim doposud hrála liška a kunám příbuzná zvířata, neznamená pro turisty ani krkonošskou faunu žádné nebezpečí.
Šelma naopak přispěje k přirozené regulaci leckdy přemnožené srnčí zvěře. Nepřítele přísně chráněného živočišného druhu představuje pouze člověk. "Bohužel nejsou výjimkou případy, kdy kvůli ochraně srnčí zvěře myslivci vzdor riziku nemalého postihu rysa jednoduše zastřelí. Od našich lidí něco podobného nehrozí. Nejsou tady takříkajíc od rány, ale aby zvířata především chránili,“ poznamenal Drahný.
Rysi zmizeli z Krkonoš začátkem 19. století
Rysi z Krkonoš zmizeli začátkem 19. století. Šelmy charakteristické značnou migrací se mohly vrátit z Polska, Českého Švýcarska nebo Beskyd. „V minulosti jsme zaznamenali určité stopy, které naznačovaly, že Krkonošemi rys migroval,“ přiblížil ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka.