Obyvatelé Benátek čekají na turisty. Některým ale prázdné ulice vyhovují

Benátky navštíví ročně kolem 30 milionů turistů, většina z nich jsou ale cizinci. Podle šéfa organizace Venessia Mattea Secchii město vždy více přitahovalo zahraniční návštěvníky než místní, v následujících týdnech se proto v Benátkách vlastně nic moc nezmění. „Až se město otevře, bude vypadat prakticky stále stejně. Turisté nezaplní ulice, dokud se neotevřou hranice a nepovolí se mezinárodní cestování,“ uvedl Secchi minulý týden.

Ale ne všichni prahnou po tom, aby Benátky zajely do starých kolejí. Šéfka neziskové organizace We Are Here Venice Jane da Mostová si myslí, že je aktuální situace ideální k tomu změnit celý turistický model, na němž Benátky stojí. Město by se mělo více přiklonit k udržitelnosti. „Nové Benátky, o kterých sním, vypadají jako nyní, ale s více obyvateli,“ uvedla da Mostová. „Problém města není nedostatek turistů, ale nedostatek stálých rezidentů. S nimi by Benátky odrážely více místní kulturu a životní styl,“ dodala.

Benátky se v posledních letech staly obětí vlastního úspěchu. Série restrikcí a regulací, jako například zákaz proplouvání kanály pro výletní lodě, měla městu pomoci zachovat jeho atmosféru. Počet stálých obyvatel i přesto rapidně poklesl pod 50 tisíc. „Virus ukazuje, jak turismus zmasakroval populaci,“ řekl Secchi. „Když přišla karanténa a zbyli tu jen Benátčané, šlo poznat, jak nás je málo.“

Pandemie, která vedla i ke zrušení známého benátského karnevalu, ale všechny probudila a přiměla místní k něčemu, co do té doby sami nedokázali — zastavit se. A mnozí si myslí, že by se do budoucna měl cestovní ruch ve městě přehodnotit. „Chceme těchto časů využít pozitivním způsobem, “ uvedla Melissa Connová, šéfka americké kulturní organizace Save Venice, kterábojuje za zachování dědictví města. „Následovat bude pomalý turismus, už ne masový,“ dodala.

Zpět do města by se podle ní měla navrátit třeba tradiční řemesla, rovněž by se měly začít pořádat studijní programy, které by do Benátek vnesly nový život. Co se totiž s městem bude dít, je pro budoucnost klíčové.

Na druhou stranu se už Benátky z epidemií v minulosti oklepaly. Koneckonců, samotné slovo karanténa vzniklo právě tady před více než 700 lety za morových ran, uvedl CNN. Jelikož bylo město významným obchodním centrem, kam se sjížděli lidé z celého známého světa, jedinou možností, jak ochránit obyvatele před nákazou, bylo umístit všechny příchozí do čtyřicetidenní izolace — a čtyřicet se italsky řekne quaranta.