Článek
Hospodářský dvůr je národní kulturní památkou, po celá desetiletí se přitom objevoval na čelních místech seznamů nejohroženějších památek v Česku. Ještě před pěti lety se část zdi jedné z budov dokonce úplně zřítila. Záchrany nejcennější části se památka dočkala až nyní, rekonstrukce probíhala mezi roky 2021 a 2024.
„Největší částí se na opravách podílel státní rozpočet, ten přispěl částkou 171,3 milionů korun, Národní památkový ústav (NPÚ) zaplatil 107,3 milionu korun a 95 milionů korun přišlo formou evropské dotace,“ popsal Miloš Kadlec, ředitel NPÚ, územní památkové správy na Sychrově. Zpřístupnění hospodářského dvora veřejnosti je podle něj největší památkářskou událostí této sezony v Libereckém kraji.
„Dvůr navrhli význační italští stavitelé Giulio Broggio a Giovanni Domenico Orsi a má skutečně nevyčíslitelnou historickou hodnotu. Rekonstrukce nejcennější části dvora byla také rekordní investicí Národního památkového ústavu v regionu, více financí se na záchranu některé z památek nikdy nevydalo,“ doplnil Kadlec.
Zákupský zámek, a s ním i unikátní hospodářský dvůr, vlastnila mezi lety 1805 a 1918 císařská habsburská rodina. Po roce 1848 využíval zámek i se dvorem v té době již penzionovaný císař Ferdinand Dobrotivý, poslední český korunovaný král, který na letní měsíce přijížděl do Zákup pravidelně po dobu 23 let.
Hospodářský dvůr v Zákupech je národní kulturní památkou, po celá desetiletí se přitom objevoval na čelních místech seznamů nejohroženějších památek v Česku.
„Císař i jeho choť sem přijížděli s osmdesátičlenným doprovodem, na dobu pobytu císaře se navíc najímal další personál. Všechny bylo potřeba ubytovat, bylo nutné zaparkovat velké množství kočárů, ustájit mnoho koní a za císařem navíc přijížděly návštěvy. Třeba v roce 1854 rodiče Františka Josefa I. a nebylo to tak, že by přijeli dva lidé s kufrem. Byli to císařovi rodiče, kteří měli svůj doprovod, své kočáry, své koně a najednou tak k osmdesáti lidem z personálu přibylo dalších pětadvacet lidí,“ vysvětlil kastelán Vladimír Tregl, že Zákupy si císařská rodina nevybrala náhodou, ale zejména kvůli velkorysé kapacitě zdejšího hospodářského dvora.
Rekordní baroko v Zákupech
Zachráněné jižní křídlo hospodářského dvora v Zákupech je dlouhé 150 metrů a je tak nejdelší světskou barokní budovou v České republice.
„Větší jsou už jen církevní stavby, například novoměstská jezuitská kolej na Karlově náměstí v Praze nebo jezuitská kolej v Kutné Hoře,“ upozornil kastelán zákupského zámku Vladimír Tregl.
Zhruba polovinu stopadesátimetrové délky zachráněné části zákupského dvora tvoří pouze velká konírna. Ta je zároveň největší barokní konírnou u nás.
O zapomenutých zámcích
Obrovský dvůr nechala už na přelomu 17. a 18. století postavit majitelka zdejšího panství, velkovévodkyně Anna Marie Františka Toskánská (1672-1741). Energická a zodpovědná šlechtična milovala jezdectví, koně i lov.
„V knihovně na zámku měla spoustu knih o koních. Proto také nechala vybudovat dvě konírny. Velkou, pro 60 koní, která uvnitř vypadá jako barokní katedrála, a malou, kde byly ustájeny březí kobyly,“ popsal kastelán nejcennější části hospodářského dvora.
V opraveném jižním křídle hospodářského dvora si budou moci návštěvníci ve svém tempu prohlédnout obnovenou konírnu, s průvodcem pak mohou absolvovat prohlídku prvního patra s expozicí Zapomenuté zámky, připomínající památky, které jsou dnes běžně nepřístupné, nebo už vůbec neexistují.
Připomenuty budou například zámky Sloup, Mimoň, Milíčeves, Chotělice, Žampach, Žamberk nebo Jičíněves. Tento prohlídkový okruh se od 13. června ještě rozšíří o interiéry, které připomenou zakladatelku dvora Annu Marii Františku, velkovévodkyni Toskánskou. Bude se také promítat časosběrné video zachycující rekonstrukci, aby návštěvníci viděli, z jak dezolátního stavu barokní katedrála povstala.
