Článek
Rekreační region Pyhrn-Priel je někdy považován za jakousi bránu k Alpám, ačkoli leží v jejich srdci. Dalo by se to přičíst zachovalé panenské přírodě a autenticitě. Dodnes se na zdejších rozlehlých pastvinách nachází řada původních salaší, ale také horských chat, k nimž mohou turisté vyrazit na výlety po bohaté síti pěších tras.
Centrem regionu je pak národní park Vápencové Alpy s pralesy, které jsou nefalšovanou rakouskou divočinou - většina oblasti je totiž lidskou rukou netknutá. Žijí tu desítky druhů zvířat a najdete tu na tisíc druhů rostlin. Divokost a autentická příroda jsou ale určujícími faktory pro celý region Pyhrn-Priel.
Jedním z jeho nejznámějších výletních cílů je zmiňovaný rybník Schiederweiher, považovaný díky výhledům na vrcholy Spitzmauer a Großen Priel za jedno z vůbec nejhezčích míst v Rakousku. Není se čemu divit. Na zelenomodré hladině se odrážejí okolní stromy a hory a idyla vyloženě visí ve vzduchu. Nikdo nikam nespěchá, jen voda sem tam líně zašplouchá, když ji pročísnou ryby, které v rybníce plavou - zahlédnout tu můžete pstruhy, siveny, ale i raky.
Zapadlý region je domovem jedné z nejbizarnějších rakouských tradic
Rybník postavený v letech 1897 až 1902 architektem Johannem Schiederem von Friedrichem Eckbrechtem, hrabětem z Dürkheimu-Montmartinu, se nachází v blízkosti Hinterstoderu, obce, která je známá řadě milovníků zimních radovánek. Namísto lyží obujte v létě pohodlné boty a vydejte se buď k Schiederweiheru, nebo k dalším přírodním lákadlům, třeba vodopádu Strumboding.
Rokli dal jméno místní lékař
Ten se nachází zhruba tři kilometry od centra Hinterstoderu. Vodopád se zanořuje do stejnojmenné rokle Strumboding, která při splouvání řeky Steyr představovala nebezpečnou překážku. Divoká a rozeklaná skaliska a vzpěněná azurová voda jsou ale dnes krásnou přírodní podívanou. Při nízké hladině řeky má vodopád jedno rameno, při vysoké hladině pak dvě ramena.
V regionu můžete navštívit nejdelší soutěsku Horního Rakouska.
Další vodopády, ačkoli o poznání drobnější, si mohou návštěvníci Pyhrn-Prielu prohlédnout v nejdelší soutěsce Horního Rakouska; měří 1,5 kilometru. Cestou překonají na 500 dřevěných a kamenných schodů.
Rokle dostala jméno po obvodním lékaři Moritzi Vogelgesangovi, který byl také předsedou místního spolku a o zpřístupnění místa dlouho usiloval. Poprvé se sem mohli lidé podívat v roce 1906, hned za dva roky však rokli poničila povodeň. O necelých 20 let později vybavila obec Spital am Pyhrn celou soutěsku lávkami a můstky, které jsou uchyceny v kolmých skalách a které zajišťují turistům pohodlnou procházku.
Soutěska je navíc výchozím bodem pro zhruba pětihodinovou túru přes tři horské chaty, konkrétně Bosruckhütte, Rohrauerhaus a Hofalm.
Výhledy z ferraty
Výhledy na přírodu kolem Hinterstoderu si netřeba vychutnávat pouze ze země, ale i z výšky. Pokud jste fanoušci lezení a šplhání, můžete vyrazit na ferratu na kopci Poppenberg, z níž se otevírá panorama na údolí Stoder či pohoří Totes Gebirge neboli Mrtvé hory. Zdatní jedinci mohou vyrazit vertikálně vzhůru a na konci cesty zdolat lanový most. Pro méně zkušené je zhruba v polovině trasy připraven nouzový východ, kterým lze ferratu opustit a vyměnit ji za pevnou půdu pod nohama.
Výhledy a panenská krajina. To jsou hlavní taháky regionu Pyhrn-Priel.
Takřka na hranicích se Štýrskem se můžete blíže k nebi nechat vyvézt pozemní lanovkou na Wurzeralm, a to na jednu z místních horských pastvin. Od horní stanice pak vede kolem největších rašelinišť ve východních Vápencových Alpách okružní trasa nazvaná Dva miliony let ve dvou hodinách.
Zde mohou turisté obdivovat vzácné rostliny, až nakonec dojdou k horskému jezírku Brunnsteiner. Na podobných místech na návštěvníky dýchne esence celého regionu Pyhrn-Priel, kde hrají horská idylka, výhledy a poklid naprostý prim.
KVÍZ: Jak dobře znáte Rakousko?
