Článek
Na ostrov se lze dopravit jednoduše trajektem, který vyjíždí z Aucklandu každých 30 minut. Název Waiheke získalo toto místo od původních obyvatel Nového Zélandu, Maorů. V překladu znamená kaskádová voda, a to díky menším vodopádům, které se dříve nacházely v tamní džungli.
Dnes mohou návštěvníci objevovat místní přírodu po mnoha turistických stezkách. Na kaskády však narazí jen zřídka kvůli nedostatku vody.
Krom tropických lesů nabízí ostrov dechberoucí výhledy na skalnaté útesy porostlé stromem pohutukawa (železnec ztepilý), kterému se přezdívá novozélandský vánoční strom. Kvete totiž v období svátků a je ozdoben obrovskými červenými květy. Rozlehlé pláže podél pobřeží jsou často přístavištěm drahých jachet a katamaránů a nespočet klidných zálivů je ideálním prostorem na útěk od reality.
Nikdo si na nic nehraje
Místní nazývají Waiheke ostrovem vína — na jeho 92 kilometrech čtverečních lze najít okolo třiceti vinařství. Návštěvníci tak mají možnost užívat si vinice, kam až oko dohlédne, plnými doušky. Kromě pestré škály degustací jsou lokální specialitou také lahodné ústřice, které najdete na menu většiny restaurací.
Waiheke je také oblíbenou svatební destinací. V sezóně, která začíná v prosinci a trvá až do února, se zde konají desítky svateb týdně.
Pro akčnější povahy se vyplatí výlet na jeden z nejvyšších bodů ostrova, kde mohou vyzkoušet zipline s pohledem na 21 kilometrů vzdálený Auckland. K dispozici je také zapůjčení elektrokol, která cyklisté ocení zejména při zdolávání kopcovité krajiny.
Dřevěné chaty ve stráních střídají luxusní designové vily. Hotely zde však nečekejte. Ubytovat se je možné v pronájmu u místních obyvatel či v apartmánech. Levnější alternativou pak zůstávají hostely.
Bezstarostný a uvolněný životní styl na ostrově lze pocítit okamžitě, například při přepravě. Jízdnímu řádu nemusíte totiž věnovat žádnou pozornost, autobusy míjejí zastávky tak, jak jim to zrovna vyjde.
S takovým klidným přístupem je Waiheke ideálním místem pro kreativní práci. Proto v každém městečku naleznete soukromé ateliéry lokálních umělců, počtete si poezii nebo si zajdete do kina, které vydekorovali sami obyvatelé z přebytečných kusů nábytku.
Neformální postoj je to, co místní komunitu, která čítá 10 tisíc obyvatel, baví nejvíc. „Lidé si na nic nehrají, takže se mohu oblékat jako trhan a nikoho to nepohorší,“ pochvaluje si Briar Rossová, která žije na ostrově již 11 let. Nikoho potom nepřekvapí motto Waihekeanů, které zní: „Tak akorát pozadu na to být napřed.”