Norimberk je magické okno do minulosti

Pro někoho jsou symbolem Norimberka bavorské klobásky, perník a vánoční trhy. Jiní si jej spojují s předválečnými sjezdy NSDAP nebo s poválečným procesem s nacistickými pohlaváry. Pro další je městem Albrechta Dürera, německého romantismu, skvostných kostelů, památek a muzeí.

Historie Norimberka se píše téměř tisíciletí. První písemný doklad se jménem Noremberc nese datum 16. 7. 1050. Tento den je považován za založení města a slaví se jako výročí. Štaufští panovníci Svaté říše římské tu nechali postavit hrad, který se později stal císařským sídlem. Pod jeho ochranou se sídlo rychle rozrůstalo a díky poloze na důležitých kupeckých stezkách vzkvétalo.

V roce 1219 bylo povýšeno na svobodné říšské město a brzy se přeměnilo ve významné obchodní a následně i politické středisko. Místní hrad se stal symbolem královské moci a město pokladnicí německé říše, kde byly uloženy korunovační klenoty.

V roce 1356 vydává Karel IV. Zlatou bulu, která mj. ukládá, že každý nový římský císař je povinen svolat svůj první sjezd, jednu z nejdůležitějších evropských událostí, právě do Norimberka. Zlatým věkem města je 15. a 16. století, kdy pokračuje prudký rozmach obchodu, věd a umění.

O samostatnost Norimberk přichází v roce 1806 a stává se součástí Bavorského království. Ve 20. a 30. letech si ho oblíbila nacistická NSDAP. Za onu pochybnou čest město na konci války draze zaplatilo.

Staré město je přehledné a brzy se v něm zorientujete. Část jeho obvodu totiž vyznačují hradby a v polovině jej podélně protíná řeka Pegnitz (její původní keltské jméno znamená „špinavá, líně tekoucí voda“).

Severní část se jmenuje Sebalder Altstadt (Sebald), jižní je Lorenzer Altstadt (Lorenz). Názvy pocházejí od dvojice monumentálních kostelů sv. Sebalda a sv. Lorence, které jsou dominantou obou částí města.

První z nich stojí nad hrobem poustevníka Sebalda, který byl později svatořečený a stal se patronem Norimberku. Z původně dřevěné kapličky z 11. století se po přestavbách a rozšířeních stal výstavný gotický svatostánek.

Sv. Lorenc (či sv. Vavřinec) má dechberoucí západní fasádu. Impozantnímu výjevu vévodí zdobná kamenná rozeta o průměru 10 m a dvojice 81metrových vysokých věží. Z vnitřní výzdoby zaujme obří dřevěná socha Panny Marie a archanděla Gabriela, která se vznáší ve vzduchu a obepíná ji věnec růží.

Uprostřed starého města vede přes řeku most Fleischbrücke, pojmenovaný podle budovy bývalých jatek, kde dnes sídlí Starbucks. Zachovala se tu krásná brána s býkem. Most přežil všechny bomby i váhu tanků, které přes něj přejížděly.

Na ostrov mezi dvěma rameny řeky, kde býval ve středověku prasečí trh, míří zastřešený popravčí most Henkersteg z roku 1457. Vede přímo ke katovně (Henkerhaus), v níž je malé muzeum. Za zmínku stojí, že dávno poté, co byla pracovní pozice místního kata zrušena, do města přijel „hostující“ mistr tohoto řemesla, jistý pan Wood z USA. Deset z tuctu nacistických pohlavárů bylo odsouzeno k smrti (nakonec jich pověsil jen devět, neboť Göring před popravou spolkl cyankáli).

Za katovnou stojí Katova věž (Henkerturm) a paradoxně právě toto místo s morbidní minulostí patří mezi nejfotogeničtější zákoutí města. Při procházce podél vody dále narazíte na Kettensteg, nejstarší zavěšený most v Německu. V uličce WeissgerberGasse je dvacítka typických hrázděných domů, které přežily válku. Právě tak kdysi vypadalo celé město.

Na Hlavním náměstí (Hauptmarkt) stojí kostel Panny Marie (Frauenkirche), který v roce 1355 založil Karel IV. Je na místě, kde bývala synagoga, k jejímuž zbourání - a pogromu na židovskou komunitu - dal panovník svolení, aby si zajistil přízeň představitelů města. V kostele nechal pokřtít svého syna a pozdějšího krále Václava IV. Na orloji kostela, jehož autorem je zřejmě Petr Parléř, stavitel Svatovítského chrámu na Pražském hradě, vždy v poledne sedm kurfiřtů vzdává Karlu IV. hold.

Moderní umění symbolizuje alegorická kašna Ehekarussell neboli Manželský kolotoč, kterou v letech 1977-1984 vytvořil sochař Jürgen Weber. Bronzové plastiky na mramorové kašně velmi naturalisticky zobrazují radosti a strasti manželství od prvního vzplanutí přes hádky až po smrt. Inspirací pro vznik kašny byla báseň Sladkohořký život manželský norimberského básníka a dramatika Hanse Sachse (1494-1576).

Na kopci v severovýchodním cípu Sebeldu stojí císařský hrad. Výrazný komplex budov s věžemi a nádvořími se táhne na pískovcovém hřbetu v délce 200 m. Z původní malé tvrze se v 11. století stalo opevněné sídlo, které sloužilo panovníkům při jejich cestách po říši.

Dnes je na hradě expozice Císař - Říše - Město, která přibližuje praktické fungování Svaté říše římské a historii hradu a města. Architektonicky je nejzajímavější románská Dvojitá kaple, postavená za císaře Fridricha Barbarossy. Jde o dvě kaple nad sebou, v horní se konaly bohoslužby pro panovníky, spodní byla vyhrazena pro „řadové“ věřící. Expozice v hradním muzeu ukazuje vývoj zbraní od 12. až do 19. století. Pokud zdoláte 112 schodů, vystoupejte na vrchol věže Sinwell.

Panoramatický výhled doplňují fotografie, které vždy zobrazují pohled z téhož okna v roce 1945 na město zpustošené po náletech. Skvělý nápad, zajímavé srovnání.

Cestou z hradu si prohlédněte opevnění. Hradby kolem města měly původně 130 věží a lemoval je široký pás země, kde nic nerostlo. Celý obranný systém byl vybudován za pouhých sedm let. Pak se zastavte v Městském muzeu Fembohaus, které sídlí v honosném kupeckém domě z konce 16. století s renesančním průčelím.

Expozice začíná u modelu města z roku 1938. Byl vyřezaný z jednoho kusu dřeva, má rozměry 5 x 5 m a předválečný Norimberk ukazuje v poměru 1:500. Další sekce představují středověké město, vzestup obchodu a řemesel nebo pompézní životní styl zámožných měšťanů.

V jedné z uliček pod hradem stojí hrázděný dům, v němž žil nejslavnější místní rodák Albrecht Dürer (1471-1528). Uvnitř je stálá expozice věnovaná jeho životu a dílu včetně ateliéru a tiskárny se vzorky nedokončených prací.

K vidění jsou originální grafiky i kopie slavných obrazů. V přízemí se můžete vyfotit u zvětšeniny proslulého autoportrétu, kde Dürer sám sebe ztvárnil jako Ježíše. Hned vedle domu sídlí slavná pivnice Augustiner Zur Schranke, kde mají např. kouřové pivo.

Na blízkém náměstí Albrechta Dürera je vchod do městského podzemí. Velká část starého města, celkem 25 000 m², je totiž poddolována. Štoly a sklepní systémy původně sloužily pro výrobu a skladování piva.

V Kartäusergasse sídlí Germánské národní muzeum s největšími sbírkami německého umění a kultury od počátků dějin až do současnosti.

Muzeum založené v roce 1852 v kartuziánském klášteře bylo opakovaně rozšiřováno, dnes jej tvoří několik důmyslně propojených komplexů. Uvnitř by se dal klidně strávit celý den. Mezi více než dvě desítky stálých expozic patří např. prehistorie, zbraně a brnění, vědecké a medicínské instrumenty, hudební nástroje, textil a šperky, hračky, nábytek, sochy a obrazy z různých období atd.

Norimberk už od nepaměti patří mezi nejvyhledávanější turistické cíle Německa. Díky proslulým vánočním trhům sem davy návštěvníků míří hlavně v adventním období, město však má co nabídnout po celý rok.