Neznámá tvář kanárského Tenerife: Záhadné pyramidy a dračí strom

Kryštof Kolumbus se v roce 1492 při své první objevitelské plavbě ostrovu Tenerife raději vyhnul. V deníku se ale zmiňuje o velké hoře chrlící oheň a lávu. Tehdy na ostrově ještě žili Guančové, původní obyvatelé. O čtyři roky později území získali Španělé.

Dnes je Tenerife celoročně oblíbeným turistickým cílem. Milovníci slunce a koupání volí spíše jih ostrova. Téměř tu neprší, jenže na plážích bývá těsno. Na severu pak hrozí déšť častěji, ale nádherná zelená krajina vybízí k prozkoumávání. Ideálním výchozím bodem je Puerto de la Cruz na severozápadním pobřeží.

V Puerto de la Cruz si na své přijdou ti, které baví koupání ve vlnách. Oceán je v této oblasti totiž poněkud bouřlivější. Toto místo je jako stvořené k procházkám. Na malém prostoru narazíte na tradiční panská sídla, paletu obchodů, typické hospůdky a restaurace, parky i zahrady se subtropickou vegetací.

Příjemný chládek najdete třeba v největším zdejším kostele Nuestra Señora de la Peña de Francia ze 17. století. Odtud je to jen skok na břeh oceánu, k Lago Martiánez. Jedinečný vodní areál s několika bazény, centrálním jezírkem, lávovými kameny i palmami navrhl kanárský architekt César Manrique.

Když se počátkem 90. let minulého století rozšířila zpráva, že u městečka Güímar na jihovýchodě Tenerife byla objevena stupňovitá stavba připomínající mexické pyramidy, vzbudilo to rozruch. Část vědecké obce tvrdila, že jde o pozůstatky terasových políček, jež na svažitém terénu zakládali venkované.

Norský badatel a mořeplavec Thor Heyerdahl byl přesvědčen, že jde o kultovní místo dávných obyvatel, zvláště po zjištění, že orientace stavby má spojitost se zimním i letním slunovratem. Podoba s mexickými pyramidami potvrzovala jeho teorii, že už dávno před Kolumbem existoval kontakt mezi Amerikou a obyvateli ostrova.

Thor Heyerdahl se na Tenerife přestěhoval a roku 1992 začal se španělskými archeology záhadné stavby odkrývat. Postupně tu byl vybudován etnografický park Pirámides de Güímar. V rozlehlém areálu budí největší pozornost šestice pyramid, jejichž původ je stále ještě předmětem vědeckých sporů.

Jen málokterý návštěvník Tenerife si nechá ujít pohled na nejstarší a největší dračí strom ostrova, Dragó Milenario v Icod de los Vinos.

Cestou na pobřeží do Garachica stojí za to udělat si ještě malou zajížďku k La Montaneta (necelých 10 kilometrů po silnici TF 373, staví tu i autobus) a kousek dál k odpočívadlu Arenas Negras. Ocitnete se tak v blízkosti vulkánu Trevejo (na mapách je uváděn jako Garachico). Jeho erupce roku 1706 pohřbila velkou část tehdy bohatého přístavu Garachico. Pozornost nebudí samotná sopka, ale kontrastní scenerie černých lávových polí a řídkého porostu světlounce zelených borových hájů.

Samotné Garachico je půvabné městečko. Jeho duší je Plaza de la Libertad, náměstíčko s altánkem sloužícím jako kavárna. Stolky zastíněné obrovskými fíkusy jsou skvělým místem k odpočinku. Zajímavostí je, že jedinou stavbou, která zcela odolala řádění vulkánu, je strážní pevnost Castillo de San Miguel (16. století) u někdejšího přístavu.

Dále stojí za návštěvu města San Cristóbal de la Laguna a La Orotava. V tom prvním je univerzita, sídlo biskupa, spousta kostelů, honosné kupecké domy i aristokratická sídla. Je velké a trochu hektické.

La Orotava je klidnější. Leží necelých 10 kilometrů od Puerta de la Cruz uprostřed zeleného údolí, kde se pěstují banány. Turistickým magnetem je unikátní soubor 12 historických domů s vyřezávanými dřevěnými balkóny na průčelí. Tradiční kanárský styl tu předvádí v plné kráse hlavně Casa de los Balcones (Dům balkónů) z roku 1692. Nepřehlédnete ani barokní kostel Iglesia de la Concepción.

Podstatně nenápadnější je průchod vedoucí z uličky León k nádherně terasově uspořádané zahradě Jardines del Marquesado de la Quinta Roja s altánkem na vrcholu a úžasným výhledem na město i okolní krajinu.

Pohoří Anaga vyplňující severovýchodní cíp ostrova dosahuje nadmořské výšky kolem 1000 metrů. Z dálky se členitý masív tváří nepřístupně, o opaku vás ale přesvědčí asfaltová „hřebenovka“ začínající za obcí Las Mercedes. Při jízdě nesčetnými serpentinami nahoru a zase dolů si budete připadat jako na horské dráze.

Počítejte s mlhou. Ta sem patří, neboť unikátní vavřínové lesy, kvůli nimž se do této oblasti jezdí, vlhko ke svému životu potřebují. Chcete-li je alespoň trochu prozkoumat, musíte se vydat pěšky některou z mnoha turistických tras.

Zvědavost uspokojí i krátká procházka od návštěvnického centra u vyhlídky Cruz del Carmen k Llano de los Loros (1,5 kilometru). Ve spleti pokroucených kmenů stromů a keřů obalených mechy a lišejníky si budete připadat tak trochu jako v džungli. Dramatické scenerie si užijete při sjezdu do Taganany, jedné z nejhezčích vesniček na severním pobřeží.

O Masce se říká, že je jednou z nejpůsobivějších horských vesnic Tenerife. Po pětikilometrovém stoupání ze Santiaga del Teide do pohoří Teno v západním výběžku ostrova zastavíte na vyhlídce Cherfe. Ze dna zelené rokliny sevřené mohutnými skalními stěnami se hluboko pod vámi zvedá ostrý hřeben, na němž se vesnice usadila.

V Masce je živo snad v každou roční i denní dobu. Kdybyste si chtěli vychutnat tuto kouzelnou vesničku bez davů výletníků, měli byste si přivstat a dojet na místo nejpozději kolem půl desáté, abyste si ji stihli v klidu projít.

Pokud jste náruživými pěšími turisty, zamiřte do jedné z nejkrásnějších soutěsek na Tenerife – Barranco de Masca. Tříhodinový sestup k oceánu s převýšením 600 metrů je dost náročný, a pokud nemáte zajištěnou dopravu do civilizace (lodní taxi do Los Gigantes a pak autobusem), musíte i nahoru po svých.