Hlavní obsah

Neronův palác nabídne turistům díky technice skok v čase

Právo, mcm

Římský Zlatý dům (Domus aurea) císaře Nerona byl největším palácem, jaký si kdy nechal evropský vladař postavit. Nyní budou jeho pozůstatky po osmi letech výzkumů a renovací opět otevřeny veřejnosti – ale kvůli omezené návštěvní kapacitě jen po domluvě. Díky brýlím pro virtuální realitu, které umožní prohlédnout si palác v původní podobě, slibuje italské ministerstvo kultury „skok v čase”.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: Díky virtuálním brýlím uvidí návštěvníci palác v původní podoběVideo: AP

Článek

Průvodci budou podle zprávy deníku Die Welt podávat výklad v italštině, francouzštině, španělštině a v angličtině. Němčina, ruština, ale ani čínština nebudou zatím v nabídce. Nynější palác je ovšem jen částí toho, co k němu kdysi patřilo. U obří stavby, která se táhla mezi dvěma římskými pahorky, stála také rozsáhlá vodní nádrž, napodobeniny města i venkova a dokonce umělý les.

Palác tak zabíral hned několik čtvrtí současného Říma. Dokonce i megalomanská třída Via dell’Impero (dnes Via dei Fori Imperiali) vybudovaná za Mussoliniho přes starověká archeologická naleziště a renesanční zahrady byla v porovnání s Neronovým projektem poměrně skromná.

Brzký konec zlaté slávy

Za své jméno vděčil obří palác uprostřed miliónového Říma svým zčásti pozlaceným střechám a zdem. Střechy zářící vzácným kovem však nebyly jedinou pozoruhodností stavby.

„Jídelny měly strop z desek ze slonoviny, které se daly otáčet a měly v sobě rourky, aby se mohly shora dílem sypat květy, dílem stříkat parfémy. Hlavní jídelna byla kruhová a neustále se ve dne v noci otáčela jako svět,“ napsal římský historik Suetonius a dodal, že když Nero oslavoval dokončení paláce, prohlásil: „Konečně začínám bydlet jako člověk.“

Suetonius připomínal ale i rub tohoto „lidského bydlení“: „V ničem neutratil Nero více peněz než ve stavebnictví.“ Císař pak ani neměl dost financí na armádu, o kterou se opírala jeho moc. Když se vojáci o pár let později vzbouřili, skončil Nero sebevraždou. Velká část pozemků kolem paláce se pak vrátila veřejnosti. Mnohé bylo zbořeno a kámen byl znovu použit – mimo jiné na stavbu Kolosea, jež stojí v místech někdejšího jezera.

Celek oživí aspoň videa

Na místě paláce vyrostl chrám, rozsáhlé lázně i nový, leč menší palác nové dynastie Flaviů. Části paláce se však dochovaly ve spodní části Trajánových lázní. Palác se po staletích zapomnění znovu připomněl v roce 1506, kdy v něm bylo objeveno sousoší Laokoona, které výrazně ovlivnilo renesanci.

Po znovuotevření zrekonstruovaných pozůstatků paláce slibuje nyní italské ministerstvo kultury „skok v čase“. Díky speciálním brýlím a moderní technologii uvidí návštěvníci vše jako za Neronových časů. Slávu císařského sídla budou připomínat i videa s trojrozměrnou rekonstrukcí paláce.

Spolu s takovými památkami jako Koloseum, Forum Romanum a s pozůstatky dalších císařských paláců na Palatinu má Neronovo sídlo tvořit archeologický park Domus aurea. Celý komplex má být plně otevřen příští rok.

Výběr článků

Načítám