Nepoletíš, je obsazeno, sdělila společnost Wizz Air 14letému chlapci u odbavovací přepážky

Alfred byl v Itálii na výletě se sedmi kamarády ze šermířského oddílu a v doprovodu dospělého vedoucího. Když se skupina 10. srpna vracela do Reykjavíku, vyslechl si chlapec na letišti nelítostnou informaci, že letadlo nízkonákladové společnosti Wizz Air je plně obsazené a že tedy musí zatím zůstat v Římě.

Alfredovu matku, která na syna čekala v Reykjavíku, to rozlítilo natolik, že o případu informovala sdělovací prostředky. „Když se schylovalo k uzavření odletové brány, bylo zřejmé, že pro něj nebudou mít v letadle místo. A neudělali vůbec nic, aby mu pomohli,“ postěžovala si Alfredova matka, paní Arna, deníku The Mirror.

„Alfreda to velmi rozrušilo. Byl opravdu velmi, velmi zděšený,“ dodala. „Nemám slov,“ komentoval později Alfred svou zkušenost na sociálních sítích. V Římě mohl jen přihlížet, jak letadlo s jeho kamarády startuje bez něj, i když měl platnou letenku.

Podobný osud stihl ještě jeden manželský pár, který se o Alfreda po domluvě s jeho matkou postaral. „Naštěstí tam byli manželé, které taky z tohoto letu vyhodili. Nabídli se, že Alfredovi pomohou, jinak nevím, co bych dělala. Asi bych letěla do Říma prvním dostupným letem nebo kontaktovala italskou policii,“ řekla dále paní Arna.

Odepřením nástupu do letadla ale Alfredovo strastiplné dobrodružství neskončilo. Letištní personál mu nejprve řekl, že má nárok na určitou kompenzaci. Když ale přišel k servisní přepážce, sdělili mu, že nemá nárok na nic.

Jeden ze zaměstnanců letiště jen Alfredovi řekl, že odletí nejbližším dostupným letem, ale ten že se uskuteční až za týden. Chlapcova matka ale nechtěla nechat syna v Itálii sedm dní samotného.

„Zůstala jsem ve spojení s párem, který také nemohl odletět. Pak jsem Alfredovi zarezervovala jiný, drahý let a všichni pak cestovali společně,“ dodala Arna s tím, že společnost Iceland Air byla ve všem velmi nápomocná.

To prý ale nebyl případ Wizz Airu, který podle paní Arny nepomohl synovi ani dostat nazpět jeho zavazadla. Zařídili to manželé, kteří se o chlapce postarali.

Wizz Air podle matky nekomunikoval, přestože dopravci opakovaně telefonovala a poslala mu i oficiální reklamaci. „Neexistuje způsob, jak se s nimi spojit,“ řekla.

Mluvčí společnosti na aféru, o níž informoval i list The New York Post nebo magazín Focus, později přece jen zareagoval. „Chtěli bychom se dotčenému pasažérovi omluvit za způsobené nepříjemnosti. Situaci interně prověřujeme,“ uvedl.

Jedná se o příklad takzvaného overbookingu, kdy letecká společnost prodá více letenek, než je počet míst v letadle. Aerolinky tuto obchodní praktiku používají kvůli zefektivnění své dopravy. Předpokládají, že ne všichni cestující, kteří si zakoupili letenku, se dostaví k odletu, ať už kvůli nemoci, spletou si termín, uvíznou v zácpě, či z jiného důvodu.

Dotčený cestující má v takových případech nárok na odpovídající kompenzace v závislosti na délce letu. Přijít si tak může na finanční náplast ve výši 250 až 600 eur (6279 až 15 071 korun), běžnou praxí je pak také zajištění náhradního ubytování po nezbytnou dobu, než může pasažér nastoupit na náhradní let.