Článek
Učitelům na desavské legendární škole Bauhaus se říkalo mistři, žákům učni nebo tovaryši. Walter Gropius, německý čaroděj architektury a tehdejší šéf Bauhausu, postavil v letech 1925 až 1926 rezidence pro hlavní hvězdy své instituce, jež spřáhla architekturu, výtvarné umění a design a přiměla je, aby táhly zajedno.
Světlo světa tak spatřily jedna vila pro něho a tři dvojdomky pro rodiny Kleea a Kandinského, německého malíře a sochaře Oskara Schlemmera, maďarského návrháře Lászlóa Mohyloyho-Nagye, německého architekta a tiskaře Georga Mucheho a německoamerického malíře a grafika Llyonela Feiningera. „Vyznačují se stejným půdorysem. Přízemí zabíraly obývací pokoj a menší jídelna sousedící s kuchyní. První patro hostilo velké ateliéry, verandy a balkóny,“ podotýká Francizka Schulzová z desavské agentury pro turistický marketing.
Domy vypovídají o osobnostech umělců: Kandinskij s manželkou uvrhli jeden pokoj celý do černé. Kandinskij navíc Gropiovi jeho záměrnou strohost „pokazil“, když původní bělostné stěny přemaloval hned 170 odstíny všemožných barev. „A naopak velké prosklené stěny nechal přetřít bílou. Na rozdíl od Gropia nesnášel transparentnost,“ vysvětluje Schulzová.
Zato Klee si liboval ve směsici barev. Schodiště v jeho vile září červenou, modrou a žlutou. NDR se k mistrovským domům zachovala neuctivě. Jeden přeměnila na zdravotnické středisko, další zely prázdnotou a chátraly. Po německém sjednocení v říjnu 1990 a za přispění fondů EU se pozvolna vracejí do původní podoby.
Gropiův příbytek za války zničily bomby spojenců. Protože v Desavě chrlila firma Junkers letadla pro Luftwaffe, nálety zpustošily 80 procent města. Pozemek pak koupili Emmerovi a postavili na něm tuctový rodinný dům. Dnes se místo něho rodí původní Gropiův skvost.
Projekt se zrodil na zelené louce
Ostatně právě Gropius stál jako sudička číslo jedna u kolébky moderny. Bauhaus nepřišel na svět v Desavě, ale v roce 1919 ve Výmaru, německé baště umění, filozofie i estetiky. „Mladí a rozhněvaní“ tvůrci, prosazující po éře načančané secese až banální jednoduchost a geometrii, působili jako zjevení. Provokovali, nekořili se romantice a bourali zažité, což jim výmarští konzervativci neprominuli.
Není divu, že Gropius a jeho tým o šest let později vyměnili Goethův a Schillerův Výmar za Desavu. A právě tady se Gropius stal svým pánem. Na zelené louce vdechl život komplexu dílen, učeben, ateliérů, kolejí i jídelny. Bílé budovy s plochou střechou, vyčnívajícími balkóny s trubkovým zábradlím a prosklenou fasádou později našly napodobitele po celém světě. Mimochodem: na satelitních fotografiích připomínají leteckou vrtuli.
Bauhaus mě osudově ovlivnil. Nejen svým minimalismem a funkční estetikou, ale i smyslem pro humor.
Většina z těch, kteří se sem dostanou poprvé, se zdráhá uvěřit, že komplex má u data postavení vepsáno: 1925 až 1926. „Na rozdíl od gotické katedrály či kupeckého barokního domu cestuje v čase,“ vysvětluje průvodce Friedrich Mayer.
Mistři i tovaryši se pokoušeli skloubit tvar a funkci, tedy účel a estetiku. Jako nejznámější příklad poslouží židle nazvaná Vasilij, protože ji obdivoval Kandinskij.
Tehdy třiadvacetiletý Marcel Lájos Breuer ve spolupráci s inženýry od Junkerse použil jako základní materiál ocelové trubky. „Je prostá a praktická, funkčně dokonalá,“ podotýká Mayer. Když si zajdete na kávu a koláč dolů do suterénu hlavní budovy, posadíte se právě do těchto židlí.
Z dílen, či spíše laboratoří, vzešly i lampa s kulatým stínítkem z mléčného skla a rovnou kovovou nohou od Wilhelma Wagenfelda, světelná tělesa z lisovaného kovu, nápojové servisy, koberce s geometrickými vzory, ale i fotografie a reklama. Nikoli náhodou popisuje Philipp Oswalt, dnešní šéf Nadace Bauhaus, Desavu té doby jako rané Silicon Valley.
Teige i Steve Jobs
Potěší i české, přesněji řečeno československé stopy. Ludwig Miese van der Rohe, třetí a poslední ředitel po Gropiovi a Hannesi Meyerovi, se podepsal pod vilu pro podnikatele Fritze Tugendhata, jež přeměnila Brno na významnou zastávku milovníků moderní architektury. Karel Teige tu přednášel a několik Čechoslováků usedlo do škamen.
Když si NSDAP podmanila i Desavu, přenesl van der Rohe školu v roce 1932 už jako soukromý institut do Berlína. Marně. V dubnu 1933 ji nacisté zavřeli. Lidé z Bauhausu však na umíráček nečekali. Když ho obklíčila bojůvka SA, zel už prázdnotou.
Rady na cestu
Jak se tam dostat
Jak se tam dostat Autem je to nejpohodlnější. Do Výmaru z Prahy je to asi 350 kilometrů a odtud dalších 150 kilometrů do Desavy.
Jak se tam dostat Autem je to nejpohodlnější. Do Výmaru z Prahy je to asi 350 kilometrů a odtud dalších 150 kilometrů do Desavy.
Jak se tam dostat Autem je to nejpohodlnější. Do Výmaru z Prahy je to asi 350 kilometrů a odtud dalších 150 kilometrů do Desavy. Kde se ubytovat
Jak se tam dostat Autem je to nejpohodlnější. Do Výmaru z Prahy je to asi 350 kilometrů a odtud dalších 150 kilometrů do Desavy. Kde se ubytovat NH Hotel Dessau – příjemné prostředí a vhodně položen – na nejzajímavější místa to není daleko.
Jak se tam dostat Autem je to nejpohodlnější. Do Výmaru z Prahy je to asi 350 kilometrů a odtud dalších 150 kilometrů do Desavy. Kde se ubytovat NH Hotel Dessau – příjemné prostředí a vhodně položen – na nejzajímavější místa to není daleko.
Jak se tam dostat Autem je to nejpohodlnější. Do Výmaru z Prahy je to asi 350 kilometrů a odtud dalších 150 kilometrů do Desavy. Kde se ubytovat NH Hotel Dessau – příjemné prostředí a vhodně položen – na nejzajímavější místa to není daleko. Kde si pochutnat
V budově Kornhausu se známou restaurací v kruhovém proskleném pavilónu na břehu Labe. Projektoval ji v letech 1929 až 1930 Carl Fieger, Groipův spolupracovník.
Ingvar Kamprad, zakladatel švédského nábytkářského gigantu IKEA, označil principy Bauhausu za desatero přikázání. „Bauhaus mě osudově ovlivnil. Nejen svým minimalismem a funkční estetikou, ale i smyslem pro humor,“ nechal se slyšet Steve Jobs, spoluzakladatel firmy Apple, proslulé mimo jiné grafickými programy.