Německý aquapark Tropical Islands nabízí nonstop ráj na zemi

Když jedete z Drážďan do Berlína po dálnici A3, asi 120 km za městem před dálničním výjezdem Staakow vidíte už z dálky stoupat z lesních porostů na pravé straně dálnice stříbrnou střechu obří haly.

Patřila dřív v bývalé NDR sovětskému letectvu, stavět se tam měly vzducholodě. Celý komplex má dva majitele – malajsijskou a singapurskou společnost. Ty sem přivezly kus exotiky podle hesla, proč jezdit daleko do tropů, když mohou tropy přijet za vámi.

„Jsou tady písečné pláže, stanové kempy, laguna s různými atrakcemi, jižní moře – bazén, velký jako čtyři olympijské padesátky, vodopády, tropická vesnice, deštný prales s 50 000 rostlinami a stromy, největší tobogány v Německu a saunový komplex, pro změnu největší v Evropě,“ vypočítává tiskový mluvčí tohoto největšího evropského zábavního aquaparku Patrik Kastner.

:. V laguně nechybí ani vodopády. Foto: Alžběta Jechová

Hala je to obrovská. Zevnitř se zdá ještě větší než zvenku. „Socha Svobody by se sem vešla nastojato, Eiffelova věž naležato,“ dodává mluvčí. Dodejme, že známá socha z New Yorku je i s podstavcem vysoká 93 metrů, symbol Paříže byl až do roku 1930 s výškou 324 metrů nejvyšší stavbou světa.

Park se dělí na dvě samostatné části. Na zábavní a sportovní část Krajinu zážitků (Erlebnis-Landschaft) a relaxační část (Sauna Landschaft) s množstvím různých ozdravovacích a odpočinkových zařízení, jako jsou sprchy, koupele, parní a bylinné lázně, solné a vonné jeskyně, meditační prostory a podobně. Je tu i speciální indická kuchyně.

Tropical Islands, otevřený v prosinci 2004, je vlastně svět sám pro sebe. Jeho kouzlo člověk ocení zvláště v zimních měsících. Projdete dveřmi a jako mávnutím kouzelného proutku jste v teple, kolem rozkvetlé tropy, v tůních se převalují želvy a metroví sumci, i zlatý bažant se vám plete pod nohama.

„Teplota vzduchu v hale se pohybuje mezi 28 a 30 stupni, voda ve velkém bazénu má 28 a v laguně 32 stupňů,“ upřesňuje náš průvodce. Neznalý člověk tady udělá první chybu. Místo aby prchal do šaten, naházel bundy a svetry do skříně a už jen v plavkách a tričku se do tropů vrátil, udělá ze zvědavosti pár kroků, pak ještě kousek.

Za chvíli je zpocený jako myš a vleče ze zpátky k šatnám u vchodu. A k chození je tady toho dost. Jen například procházka deštným pralesem je téměř kilometrová, a zčásti ještě do vršku.

Jak jsme se přesvědčili na vlastní kůži, ještě větší chybou je přejít obrovskou halu rovnou se všemi věcmi do kempu, kde máte rezervovaný stan. „Pokud chcete spát ve stanu, musíte si nocleh rezervovat alespoň měsíc předem, i když je tady na sedmdesát dvou a čtyřlůžkových stanů. Takový je zájem,“ upozorňuje mluvčí Tropicalu.

Může se vám totiž stát, tak jako nám, že v půl třetí odpoledne, kdy mají být stany k dispozici, se v nich ještě uklízelo, protože nedisciplinovaní návštěvníci před vámi je prostě vyklidili někdy po obědě, ač to mají udělat do jedenácti. A vám nezbývá než zase zvednout tašky a vrátit se do šatny. Není divu, že hodně návštěvníků za sebou tahá kufry na kolečkách.

:. V tropickém areálu se dá bydlet i ve stanovém městečku. Sedm desítek plátěných příbytků poskytuje soukromí. Foto: Alžběta Jechová

To byla otázka, která nás zajímala už na obřím parkovišti. Hodně lidí přicházejících do tropického světa na bývalé sovětské letecké základně u Berlína si totiž s sebou nese karimatky a spacáky. A to jsou právě ti znalí. V Tropical Inslands totiž můžete nocovat a nepotřebujete k tomu stan ani exkluzívní maharadžovské pokoje v tropické vesnici za tři sta eur.

Prostě si lehnete na některé ze stovek lehátek kolem bazénů. I když je jich tady celkem 1050, musíte si je samozřejmě včas obsadit, ale po zkušenostech vím, že některé se vždycky najdou, a tam se vlastně ubytujete. Tašku pod lehátko, osuška nahoru. Tu pak někdy před půlnocí vyměníte za karimatku a spacák a zalehnete. Ráno to kolem bazénů vypadá jako v obřím vojenském ležení. Spí se i na pláži, na zemi, na lavicích. I když už v půl šesté se na dětském koupališti cachtalo asi pět dětí.

V Tropical Islands neexistují zavírací hodiny. Jede se nonstop. Prostě při příchodu dostanete u pokladny na ruku čip s číslem, kterým si obsluhujete příslušnou skříňku v šatně, otevíráte turnikety do oddělených, a tedy zvlášť placených částí aquacentra, třeba do Dětského světa nebo už zmíněného relaxačního komplexu se saunami.

Chipem platíte v restauracích a obchodech, takže peníze nepotřebujete. A protože člověk nikdy neví, tak si peníze raději dejte do speciálních trezorových skříněk v šatně. Ty zamknete rovněž čipem. Za vše se platí až při odchodu, kdy odevzdáte čip a dívky u pokladen vám to spočítají.

:. Atrakce si mohou turisté prohlédnout i při letu balónem halou.

:. Atrakce si mohou turisté prohlédnout i při letu balónem halou. Foto: Alžběta Jechová

Návštěvník musí počítat s cenami, jaké jsou běžné u našich sousedů. Půllitr piva 3,20 eura, sklenka coly 2,50, zmrzlina 1,50 eura, káva 2,50.

Samotný pobyt však zase tak drahý není. Dospělý člověk zaplatí za vstup do Tropical Islands 25 eur. Budete-li tam 24 hodin, zhruba vás přijde hodina v tropech na necelých 27 korun. Dítě do 14 let pak za stejnou dobu platí jen 19,50 eura, tady v podobném přepočtu 21 korun za hodinu. Při pohledu na hodinové ceníky v českých aquaparcích je hned jasné, jak je to vlastně v tropech u Berlína levné.

A teď to hlavní: cena vstupného – 25 eur – se nemění, ať jste tam 24 hodin, nebo týden. Prostě jednou vejdete, jednou platíte. Pokud z Tropical Islands nevyjdete, můžete tam za 25 eur pobývat, jak chcete dlouho. Platíte si jen útratu na místě. A pak už všechny propočty skáčou jen směrem dolů.

A to je tu samozřejmě všechno, co má být. Rychlá voda, vířivky, bublání, jeskyně, sprchy, tobogány pro velké a malé, dětské brouzdaliště. A navíc můžete letět i balónem. Dítě za 7 eur, dospělý za 12. Pohled shora na celý komplex je úchvatný.

V areálu je několik obchodů ze suvenýry a potravinami. Vchod do tropické vesnice s restauracemi a stanovým kempem tvoří impozantní brána z Bali, údajně postavená podle originálu z Ostrova Bohů.

„Byla stavěna ručně přesně podle původních postupů a s jejími 14 metry výšky je největší svého druhu mimo Bali. Vesnice se pak skládá ze čtyř typicky vesnických domů z Thajska, Bornea, Bali a Samoy,“ říká mluvčí parku. Dodejme jen, že tomu odpovídají i jídelní lístky s příslušnou národní kuchyní. Všechny domy jsou totiž restaurace.

Nejnavštěvovanější je však samoobslužná restaurace Mondial, kde dostanete pizzu i s kolou zhruba za 10 eur, currywurst za 7,70 a kuřecí nugetky s hranolky a kečupem za 8,50. Pokud jde o bílý písek na pláži a ve stanovém kempu, tak ten se sem z tropů nevozí. Je ze speciální štěrkovny v Dolním Sasku.

Ve vesnici je i ovocný bar, cukrárna, zahradní restaurace s jevištěm, kde jsou denně v 15 hodin, stejně jako pak večer na jevišti uprostřed velkého bazénu pestrá taneční a kouzelnická představení asijsko-pacifického koloritu. V jedné z restaurací je i kuřácký koutek, jinak platí v celém areálu zákaz kouření. V celém komplexu je zaměstnáno 500 lidí.

Zcela na konci haly, kousek od tří obřích tobogánů, je pak stanové městečko. Kupodivu se v něm spalo v klidu a tichu, což jsme při turbulentním životě v hale ani nečekali. Snad k tomu přispívá i skutečnost, že bary a restaurace končí nejpozději v jedenáct večer.

Ve stanu se platí za osobu a noc 23,50 eura, bez ohledu na věk. Postele jsou měkké, deky příjemné a teplé. To má ovšem nevýhodu, že člověk, zmožený koupáním, chozením, skákáním, přelézáním a vším, co do obřího aquaparku patří, si zaleze na chvilku do stanu jen tak si odpočinout. A po probuzení se nestačí divit, že ty tropy vlastně prospal.