Země majáků, dvou moří i lübeckého marcipánu

Šlesvicko-Holštýnsko je nejsevernější zemí Německa, vždy mělo a dodnes má blízko i ke svým severským sousedům. Navíc jeho pobřeží omývá Severní a Baltské moře, díky čemuž bylo předurčeno pro námořní dopravu a obchod, proto byla tato spolková země vždy kosmopolitní a její obyvatelé jedineční.

Každý rok se na začátku roku, 21. února, konají slavnosti Biike-Feuer, které mají za úkol vyhnat zimu a přivítat jaro. Úplně na severu země, na pobřeží a na ostrovech, se konají ohnivé slavnosti. Zapálí se velké ohně, někde se pouštějí zapálené kotouče ze strání.

Co je důležité, všichni společně slaví a vyhánějí zimní duchy. S oslavami jsou neodmyslitelně spojeny i následující kapustové hody. Tato zelenina se zde těší velké oblibě.

Tip: Základem ohně bývají staré vánoční stromky.

I tady na severu mají několik kulinářských specialit. Na prvním místě samozřejmě stojí čerstvé ryby a další dary moře. Za specialitu bývá považován uzený úhoř. Klasikou v nabídce „rychlého“ občerstvení jsou Fischbrötchen – housky s rybou a oblohou. Skvěle se hodí, pokud trávíte čas u vody.

Další specialitou námořníků byl a je vaječný grog – při jeho přípravě platí jednoduchá pravidla – rum musí být, cukr se smí přidat, voda může, ale nemusí. Skvěle se hodí ve dnech, kdy fouká silný studený vítr.

Pokud takto „silným“ nápojům neholdujete, tak jistě oceníte další specialitu – červené víno z Lübecku – Rotspon. Jedná se o francouzské červené víno, které je ovšem po sklizni transportováno do Lübecku a teprve zde lahvováno. Díky zdejšímu klimatu prý získává mimořádnou chuť. Co je na tom pravdy, si ověříte, vydáte-li se do Lübecku.

A když už jsem u toho Lübecku, tak ten byste při své návštěvě Šlesvicka-Holštýnska neměli vynechat.  Historická část plná cihlových staveb, kostelů a úzkých uliček se nachází na ostrově velkém dva kilometry čtvereční – všude se tak dostanete hezky pěšky. Symbolem města je Holštýnská brána, která jen tak tak unikla zbourání. Dnes slouží jako muzeum, vystaveny jsou v ní exponáty dokumentující historii města.

Hned naproti radnice se nachází cukrárna, ve které můžete zakoupit a ochutnat vynikající marcipán. Vybrat si můžete z mnoha druhů a variant, vše je čerstvé a voňavé, o patro výš je pak kavárna a nahoře se nachází muzeum marcipánu. Pravidelně jsou zde také šikovní cukráři, kteří návštěvníkům ukazují, jak se s marcipánem pracuje a co vše se z něj dá vyrobit.

Tip: Ochutnat zde můžete „Rote Grütze“ – jedná se o zahuštěný kompot z malin, rybízu a višní, který je tradičně podáván s mléčnou nebo vanilkovou omáčkou.

Pak je tu ovšem ještě Kiel, hlavní město této spolkové země. Za druhé světové války bylo značně poničeno, proto je zde historických památek opravdu pomálu. Tuto skutečnost ovšem vynahrazuje všudypřítomná voda.

Z centra města je to k moři jenom kousek, pak už se můžete sami rozhodnout, jestli budete svůj volný čas trávit ve vodě nebo na pláži. Oblíbeným sportem, do kterého jsou zasvěcovány již malé děti, je plachtění. Na pláži pak oceníte zdejší plážové koše, které vás ochrání před větrem i sluncem.

Tip: Ochutnat můžete i zdejší specialitu „Kieler Sprotten“ – uzené sledě (slanečky).

V létě pak město ožívá při velkolepých oslavách: Kieler Woche, neboli Kielský týden. Jedná se o kombinaci sportovních (závody na vodě) a společenských akcí (hudba, divadlo, gastronomie), díky kterým se v červnu každého roku Kiel stává magnetem pro nespočet domácích i zahraničních hostů.

Tip: Letos se Kieler Woche koná od 20. do 28. června.

Baltské i Severní moře ke Šlesvicku-Holštýnsku neodmyslitelně patří. Zatímco na Baltském moři příliv a odliv téměř nepostřehnete, Severní moře se vám odhalí v celé své kráse. Odhalený pás pobřeží se zde nazývá Wattenmeer, tedy mělčinové moře. Na mnoha místech mají návštěvníci možnost vydat se na výpravu mělčinovým mořem – v holínkách, naboso nebo na povozu.

Velkým zážitkem jsou procházky mělčinovým mořem v Cuxhavenu nebo v St. Peter Ording. Zde se nachází i restaurace a bary na kůlech, které oceníte, jakmile se voda začne až neuvěřitelnou rychlostí vracet do své původní výšky.

Neodmyslitelnou součástí pláží jsou i plážové koše – Strandkorb. Ty poskytují nevídané pohodlí, především proti všudypřítomnému větru, a v létě pak také proti slunci. Do klasického plážového koše se vejdou dvě osoby, moderní varianty jsou uzpůsobené nejen na sezení, ale i k ležení.

Jestli jste na pobřeží Baltského, nebo Severního moře, poznáte snadno. Plážové koše na plážích Baltského moře jsou totiž většinou pěkně kulaté, zatímco ty na pobřeží Severního moře jsou spíše hranaté.

Tip: Kromě klasických pláží zde narazíte i na tzv. FKK pláže, tedy nuda pláže – kultura „svobodného“ těla je zde dodnes velmi populární. Mimo to je zde po celém pobřeží i několik pláží pro vaše čtyřnohé miláčky.

Chov ovcí má ve zdejším kraji dlouholetou tradici. Především na pobřeží Severního moře žije mnohem více ovcí než samotných obyvatel. Vedle moře, pláží a majáků jsou to právě ovce, které určují charakter zdejší krajiny.

Tip: Jejich funkce je pro zdejší krajinu nepostradatelná, udržují totiž porost na hrázích velmi nízký a zároveň tyto hráze zpevňují, čímž se funkce hrází při ochraně před bouřemi zvyšuje.

Zdejší ovce jsou ceněné i mezi gurmány, jejich maso má prý jedinečnou chuť. Díky tomu, že se pohybují na solných loukách, čerstvém vzduchu a pojídají různé byliny, je jejich maso velmi kvalitní a má charakteristickou chuť.  Návštěvníci se o tom mohou přesvědčit při gurmánských týdnech, kdy jsou speciality z jehněčího a skopového servírovány v celé řadě zdejších podniků.

Majáky patří k Severnímu moři stejně jako voda a opravdoví fanoušci těchto staveb se vydávají za poznáním každého z nich. V dřívějších dobách měly majáky ukazovat námořníkům bezpečnou cestu do přístavu. Nejdříve se jednalo o otevřené ohně, až později se vyvinul systém strážních věží na pobřeží. Zatímco dříve byly majáky ovládány ručně, vyžadovalo to tedy přítomnost strážce majáku, dnes jsou již všechny majáky ovládány na dálku.

Majáky mají na zdejším pobřeží různou formu i barvu, ale mezi ty nejoblíbenější a nejfotogeničtější patří červeno-bílá varianta. Na majáky nevedou žádné výtahy, člověk se nahoru musí dostat pěkně po svých, ale námaha stojí vždycky za to. Návštěvník má totiž nádherný výhled na chráněnou krajinu národního parku Šlesvicko-holštýnského mělčinového moře.

Tip: U majáků se dnes často konají svatby.