Uhelný důl památkou UNESCO: Zeche Zollverein v Essenu

Lokality v Německu, kde ještě před několika desetiletími vládl těžký průmysl, se od druhé poloviny 20. století a zejména pak od 90. let pomalu, ale jistě proměňují v zelenou krajinu s bohatou kulturní nabídkou. Ne všechny doly a průmyslové areály však byly demolovány a některé z nich se staly unikátními památkami. Jednou z nich je bývalý uhelný důl Zeche Zollverein v Essenu, jenž je od roku 2001 zapsán na seznamu Světového dědictví UNESCO. Důvodem pro zapsání byla jednak výjimečná architektura ve stylu Bauhaus, ale také fakt, že se tento kdysi nejproduktivnější uhelný důl na světě stal symbolem strukturální proměny regionu.

První šachtu nechal v Essenu vyhloubit Franz Haniel v roce 1847. Na přelomu století již patřily essenské doly k největším v Porúří a zaměstnávaly téměř 5 a půl tisíce horníků. Ve 20. letech 20. století se doly Zollverein staly součástí druhého největšího ocelářského koncernu na světě – Vereinigte Stahlwerke AG. Díky tomu zde byla vybudována centrální šachta, která se počátkem 30. let stala největším zařízením pro těžbu uhlí na světě.

Architekti Fritz Schupp a Martin Kremmer se postarali o nynější dominantu Essenu – těžební věž hrdě se tyčící nad šachtou XII. Provoz zde neustal ani po válce, a tak byla počátkem 60. let zřízena nedaleko těžební šachty také koksovna, jež se později díky svému rozšíření stala jednou z nejmodernějších v Evropě.

V důsledku strukturálních změn nejen v regionu Porúří, ale v celém Německu, zde byla v roce 1986 těžba uhlí ukončena. Následně začaly v roce 1990 rozsáhlé rekonstrukce, aby se tento památkově chráněný objekt (o památkovou ochranu zažádala společnost provozující důl týden před ukončením těžby) mohl stát mezinárodním centrem kultury. Ve druhé polovině 90. let , když už byl ukončen provoz i v nedaleké koksovně, se do budovy bývalé kotelny nastěhovalo Design Zentrum Nordrhein Westfalen, které zde dnes rovněž provozuje Red Dot Design Museum a v hale, kde dříve stály kompresory, bylo zase otevřeno kasino.

Podle předsedy správní rady nadace Zollverein Wernera Müllera je essenský důl nejlepším příkladem povedených změn. V rozhovoru pro Zollverein: Das Magazin uvádí: „Tento důl se od roku 1986, kdy byl uzavřen, znovuzrodil z popela jako fénix.“ Tuto památku navštíví ročně okolo 1,5 miliónu návštěvníků. „Ačkoli už je to areál v letech, neztratil nic ze své krásy. Proto je lákadlem pro návštěvníky z celého světa,“ odůvodňuje Müller vysokou návštěvnost. „Důl se vyvinul v centrum umění, kultury a designu,“ dodává předseda správní rady nadace, jež areál spravuje.

Ruhrmuseum, do něhož nejprve vyjedete po nejvyšším eskalátoru v Německu a pak opět sejdete do útrob jedné z budov po schodišti osvíceném tak, aby vytvářelo dojem rozžhaveného železa, představuje na třech podlažích stálou expozici s názvem „Příroda, kultura a historie Porúří“.

Portal der Industriekultur pak přibližuje samotnou industriální kulturu regionu. Díky multimediální expozici se dozvíte, co vše je v Porúří k vidění, zhlédnout můžete film „RUHR 360°“, či se můžete vydat na střechu budovy, kde se dříve promývalo a třídilo uhlí a rozhlédnout se po okolí.

Další víceméně stálou expozici nabízí již zmiňované Red Dot Design Museum. Zde uvidíte zhruba 2000 exponátů, které mají představit současný produktový design a zejména pak výrobky oceněné „Red Dot Design Award“. Žádné extra designové výstřelky ale nečekejte, jedná se o design současných denně používaných věcí od aut přes pohovky až po kuchyňské spotřebiče či bytové osvětlení.

V dalších budovách lze pak narazit na menší expozice, např. výstavu věnující se designu šperků a keramiky, či instalace různých umělců.

Letošní mimořádnou výstavou je „1914 – Mitten in Europa“, která trvá od 30. dubna do 26. října. Zaměřuje se na to, jak se přelom století a zejména pak světová válka podepsaly na společnosti obecně, ale především na podmínkách v průmyslovém regionu Porúří. Do kontrastu staví avantgardní umění a moderní formy agrese, jichž bylo Porýní a Porúří svědky. Tuto výstavu můžete vidět v areálu koksovny.

Kromě klasických komentovaných prohlídek po speciální prohlídkové trase se můžete vydat na průzkum areálu třeba na kole. V místě působí organizace Simply Out Tours, jejíchž 40 průvodců, volnočasových pedagogů a trenérů nabízí zájemcům cyklistické túry, procházky, ale také něco, čemu říkají „sightjogging“(zřejmě prohlídka v poklusu). Nejvíce poptávané jsou samozřejmě klasické cyklovýlety do okolí, jejichž délka nepřesahuje 30 km. Pro ty méně zdatné, či z různých důvodů méně pohyblivé, jsou k dispozici i elektrokola.

Staré průmyslové areály jsou velkým lákadlem také pro fotografy. I pro ně jsou zde speciální prohlídky, které je provedou nejzajímavějšími zákoutími a zavedou je i tam, kam běžní návštěvníci přístup nemají.