Dobré i zlé časy: Magdeburg

Město však nikdy neztratilo víru ve svou budoucnost a dokázalo se pokaždé obrodit – a údržbě a zachování kulturních statků přitom věnuje obzvlášť velkou pozornost.

Hlavní město Saska-Anhaltska je vlastně darem – určeným nejen dnešním návštěvníkům. Otto Veliký, od roku 962 císař Svaté říše římské, byl do své nejoblíbenější rezidence takový blázen, že ji daroval své ženě Editě za úsvitu svatební noci.

Na „svého“ Ottu nedají Magdeburští dodnes vůbec dopustit. Ovšem otěže osudu města držel v rukou dlouhou dobu ještě další jmenovec: Otto von Guericke, slavný politik a vědec, který zde prožil nelehkou dobu během třicetileté války a po ní – celkem padesát let strávil ve službách svého rodného města jako jeho architekt, patron a starosta.

Působení tohoto všestranného muže připomíná Otto-von-Guericke-Museum, které nabízí prohlídky, akce a stálou výstavu. Jeho vědeckou práci velmi dobře přibližují historické i nové experimenty, z nichž si lze mnohé i prakticky vyzkoušet. Je po něm pojmenována i magdeburská univerzita.

Vůbec magdeburská muzea: v posledních letech předkládala veřejnosti opakovaně vynikající expozice zabývající se velmi pestrými tématy z oblasti umění, kultury a vědy. Současně s tím byly zakládány nové sbírky a rozšiřovány stávající inventáře bez ohledu na náklady a úsilí.

Kromě toho se Magdeburg může pyšnit i třemi dalšími významnými muzei: muzeem kulturní historie, muzeem přírodních věd a muzeem umění v klášteře Panny Marie. Prvotřídní program nabízí v Magdeburgu i opera, činohra, loutkové divadlo, vynikající kabarety a řada nezávislých divadelnických skupin.

Na Starém náměstí stojí nedaleko slavného chrámu neméně slavný „Magdeburský jezdec“ – bronzová kopie nejstarší volně stojící jezdecké sochy na sever od Alp. Vytvořena byla v roce 1240 a představuje – alespoň v to Magdeburští doufají – uctívaného císaře Ottu I. Její originál se v roce 1967 přestěhoval: dnes jej lze o to intenzivněji obdivovat v Kulturně-historickém muzeu.

Centrum města je však také velkoryse koncipovanou obchodní čtvrtí: s 2,5 metru čtverečního prodejní plochy na obyvatele patří Magdeburgu v celorepublikovém měřítku, co se týká příjemného nakupování, jedna z předních příček.

Kolem náměstí Hasselbachplatz leží gastronomické centrum Magdeburgu s desítkami hospůdek, barů, restaurací a jedním z nejznámějších stánků s rychlým občerstvením v Německu, „Curry 54“.

Dvakrát do roka se zde koná „Hassel Night Line“, velký pouliční festival s vystoupeními pod širým nebem a hudbou linoucí se ze všech ulic.

Asi nejznámější a nejvýraznější stavbou Magdeburgu je zdejší dóm. Je nejstarší gotickou katedrálou v Německu a zároveň patří také k těm největším. Věže katedrály návštěvníka přivítají již z velké dálky, nezáleží na tom, z které strany do města přichází.

Jako kontrast k této stavbě  postavil architekt Hundertwasser nedaleko odtud „zelenou citadelu“. Barevná budova, která má jen velmi málo pravoúhlých stěn, je fantastickým architektonickým kontrastem.

Nachází se zde i kavárna a dvory přístupné veřejnosti. Stavba byla dokončena v roce 2005 a vykazuje typické znaky tohoto architekta: na věžích svítí do daleka zlatavé koule, okna jsou umístěná naprosto nesymetricky, na střeše je dostatek místa pro okrasné květiny a stromy.

Kdo relaxuje raději nad dobrou knihou, tomu lze vřele doporučit rodný dům básníka Ericha Weinerta: magdeburský Literární dům tu organizuje výstavy a kulturní akce jako např. Magdeburské literární týdny.

K vidění tu jsou i archivy Ericha Weinerta a dramatika Georga Kaisera, dvou vrstevníků, dvou magdeburských rodáků, kteří se však za celý život ani jednou nepotkali. Návštěvníci však mají tu čest se zde setkat s oběma najednou, a nejen s nimi, ba s celým městem, neboť jeho návštěva je vždy zážitkem.