Článek
V domě s číslem popisným 12 se 8. září 1841 manželům Dvořákovým jako prvorozené dítě narodil syn Antonín, celým jménem Antonín Leopold Dvořák. Už jeho děda a po něm i otec se vyučili řeznickému řemeslu, kterému neutekl ani samotný budoucí hudební skladatel.
Dnes sídlí v jeho rodném domě, respektive v rodné světničce, malé muzeum s expozicí zaměřenou na Dvořákovo dětství, mládí a hudební dílo. Interiér je vybaven dobovým nábytkem, jen jedna z vitrín ukrývá několik drobností z jeho raného života (modlitební knížka, brko, viola).
Dvořákova rodná světnice s jeho bustou.
Při prohlídce návštěvníka doprovází po celém prostoru expozice úžasná Dvořákova hudba – vždyť se nakonec dostala i do vesmíru. Novosvětská symfonie totiž zazněla po přistání amerických kosmonautů na Měsíci.
Kostel svatého Ondřeje
Na protější straně Dvořákova rodného domu se nachází malý gotický kostelík sv. Ondřeje, ve kterém na kůru kdysi dávno jako malý chlapec hrával.
A Dvořákova stezka, to už je poslední tečka, která se ke slavnému rodákovi vztahuje. Je nenáročná a vede do nedalekých, asi tři až čtyři kilometry vzdálených Kralup.
Zámek ohromí výzdobou i sbírkami
Celé Nelahozevsi bezkonkurenčně dominuje masivní renesanční zámek s půdorysem do „U“, připomínající tak italskou pevnost. Není to až tak divné, protože na jeho stavbě pracovali italští stavitelé.
Zdi zámku jsou pokryté výraznou sgrafitovou výzdobou znázorňující scény z bible a antické mytologie. Do zámku se vchází po klenutém kamenném mostě, který umocňuje jeho majestátnost.
Zámek v Nelahozevsi připomíná italskou pevnost.
Náročná a dlouhodobá stavba zámku na ostrohu nad řekou Vltavou započala v polovině 16. století Floriánem Grispekem z Griespachu. V díle pokračoval dále jeho syn Blažej až do počátku 17. století.
Po jeho smrti se dostala rodina do finančních potíží, a tak zámek koupila roku 1623 Polyxena z Rožmberka, po druhém manželství nesla jméno z Lobkowicz.
Nádvoří zámku
Prohlídka zámku stojí za to. Upoutá arkádová hala a rytířský sál z roku 1564 i dřevěné kazetové stropy. Návštěvník se pokochá pánskou a dámskou ložnicí, zajímavá je určitě výpravná jídelna, hudební pokoj, knihovna či sbírka zbraní ze 17. a 18. století.
Co určitě ohromí, je dechberoucí sbírka obrazů starých mistrů zastoupená třeba Janem Brueghelem st., obraz Hygieia krmící posvátného hada Petera Paula Rubense, obrazy dalších mistrů jako Cranacha Veroneseho a mnoha dalších.