Několik rad, které vás naučí při cestování kouzlit i s obyčejným fotoaparátem

Slunce je velký přítel i nepřítel. Fotografa umí na dovolené pěkně potrápit. Jeho úkolem je pak hledat ideální stav tak, aby bylo opět přítelem. Nejkrásnější snímky vznikají při východu nebo těsně před západem slunce. Ostré přímé slunce je zrádné, mezi světly a stíny vzniká velký kontrast a obrázek často prostě nepůsobí dobře. Navíc se mnohdy může stát, že váš objekt bude proti slunci a nepůjde přesunout. Ideální je měkké světlo. Buďte ve střehu a naučte se ho vidět.

Občas se nevyhnete záběrům v protisvětle. Ať už je to dívka ve stínu pod slunečníkem nebo kamarád u piva na zastřešené terase hospody. Pokud si konkrétní objekt nepřisvítíte bleskem, bude z něj jen silueta. Stejný trik s bleskem můžete vyzkoušet i na místě, kde byste to ani nečekali: na pláži zalité sluncem. Budete-li fotit někoho, jehož tvář je ve stínu, přisviťte si ho. Jen tak tvář z černého stínu „vytáhnete“.

Na semináři se nás sešlo asi deset. Mezi námi byli majitelé šikovných zrcadlovek, kompaktů ale i obyčejných digitálů. Jaké pak bylo překvapení, když jsme si své výtvory ze semináře promítali projektorem na velkou zeď. Za stejného světla a se stejnými modely jsme nenašli rozdíly mezi typy fotoaparátů. Snímky se lišily pouze v kompozici, dějových momentkách, zachycením světla či uměním si objekt přiblížit. Proto vězte, že pěknou fotku lze udělat i obyčejným digitálním fotoaparátem.

Pokud fotíte osoby, musíte dbát na harmonické pozadí. Hlídejte si, co je za vaším objektem. A pokud je situace nevyhnutelná, dejte jim hlavu do nebe –  to je totiž pozadí, kterým nikdy nic nezkazíte. V lehkém podřepu (nesedejte až na zem) získáte neokoukaný úhel pohledu a váš objekt se opticky zvětší, díky nebi bude dominantnější. Snímek bude působit čistějším a zajímavějším dojmem.

Až stá fotografie by snad mohla být dokonalá. Pohybující se dav lidí se jen těžko zachycuje. Tu někomu chybí ruka, druhému roste z hlavy lampa, třetí mrknul…to je krátký výčet ošemetností, které trápí každého. Když stojíte v dálce, přitáhněte si jednu osobu. Zazoomovaná osoba bude krásně ostrá, okolí rozostřené – přesto vystihnete atmosféru a získáte tak zajímavou momentku.

Pokud máte štěstí a můžete stát blízko, jděte k fotografované skupince co nejblíže a „zkuste si na ně sáhnout.“ Nastavte si režim širokoúhlého focení, nezoomujte. V kombinaci s tím, jak budete blízko, vznikne neobyčejná atmosféra.

Snažte se fotit tak, abyste nemuseli upravovat fotografie v počítači. Je to jen berlička. Navíc těžko se hledá čas na úpravu každé druhé fotky. Před počítačem také často zjistíte, že to podle vašich představ upravit nejde, protože vám na fotce část objektu chybí nebo má snímek špatnou kompozici. Nakonec stačí jen lehce doladit fotografii pomocí jasu - kontrastu, odstínu - sytosti a doostřováním.

Ať už odkudkoliv, stává se, že si přivezete stovky fotek s krásnou krajinou. Ale některé působí fádně či v nich chybí měřítko. Ano ten balvan byl opravdu obrovský, ale pokud vedle něj nestojí malá osoba, je to těžko uvěřitelné. A příběhu na fotografii abyste pak přilepili popisek, co že to na ní vlastně je. Krajinky s lidmi dostávají smysluplnost a přehlednost.

I amatéři by měli ovládat tři základní teoretická minima. Musíte tušit, co je citlivost (ISO) a nebát se ji nastavovat - jinak ve špatném světle bude mnoho snímků rozmazaných, a zejména těch, na nichž se někdo či něco rychle pohybuje. Ze stejného důvodu je dobré vědět, kdy a proč je důležité správně nastavit čas.

S tím souvisí i třetí minimum: fotografování v automatickém režimu je velmi užitečné, ale někdy je prostě třeba ho správně nastavit či dokonce vypnout. To se může hodit například při focení na horách ve sněhu ozářeném sluncem: přemíra světla automatiku často poplete a snímky jsou tmavé. Ručním nastavením se vše dá vyřešit za pár vteřin.

Každá fotografie v sobě nese obrázek jedinečného momentu. Zkuste si vybavit fotky, které vás nejvíc zaujaly. Podobně jako u filmu a knihy nás zajímají emoce, napětí, vyrovnaný klid, romantika, krása nebo majestátnost. Pokud vás na cestách zaujme starý buddhistický chrám či majestátně vzrostlý strom, zastavte se a foťte. Možná až ten desátý snímek bude ideální. Ale bude stát za to.

Jedině praxí poznáte, jak funguje světlo, slunce, blesk a váš fotoaparát.