Nejvyšší hora Japonska úpí pod nájezdy turistů

Dopady přílišného turismu trpí hora Fudži komplexně, nejvíce postižena je ale pátá z celkem deseti turistických stanic s názvem Gogome. Ta se nachází zhruba v polovině hory, jejíž vrchol je v nadmořské výšce 3776 metrů. Právě tam dorazí 90 procent všech návštěvníků, protože se sem dá pohodlně dojet horskou silnicí Fuji Subaru Line.

„Fuji Subaru Line byla postavena téměř před 60 lety uprostřed japonské éry motorizace a umožnila návštěvníkům a rodinám přímý přístup k bodu v polovině hory,“ uvedl pro CNN Masatake Izumi, vládní úředník prefektury Yamanashi a odborník na horu Fudži.

A ačkoli do Gogome už se dnes nedostanete soukromými dopravními prostředky, pokud nejsou plně elektrické, toto opatření pouze způsobilo navýšení počtu autobusů, hromadně přepravujících turisty.

„Nadměrný cestovní ruch a všechny následné důsledky, jako jsou odpadky, rostoucí emise CO2 a bezohlední turisté, jsou největším problémem, kterému hora Fudži čelí,“ dodal Izumi.

Podle vlády prefektury Jamanaši, na jejímž území se hora částečně nachází, se počet návštěvníků oblíbené páté turistické stanice více než zdvojnásobil ze dvou milionů v roce 2012 na více než pět milionů návštěvníků v roce 2019. A letošní čísla jsou už pár měsíců po zahájení sezony v červenci o dalších 17 procent vyšší než v roce 2019.

Tamní autority i jednotlivci volají po „zachování posvátnosti hory“ a přijetí zákonů k tomu potřebných. Nadměrná turistika byla problém už před pandemií covidu-19, dnes se ale začíná opět řešit a v důsledku vynahrazování si covidových let bez cestování je palčivější než dříve. Kupříkladu Benátky jako první na světě přišly s plánem vybírat vstupné pro jednodenní turisty v historické části města.

Za podobným účelem, ovšem stále na bázi dobrovolnosti, vybírá zaměstnankyně fondu na ochranu hory Tomojo Takahašiová od návštěvníků v přepočtu zhruba 157 korun na úklid hory Fudži.

„Je to tu jako v disneylandu, protože je tu příliš mnoho lidí. Ne každý sumu zaplatí a je mi z toho smutno. Mělo by se platit povinné vstupné, které je mnohem vyšší, takže přijdou jen návštěvníci, kteří opravdu ocení dědictví hory Fudži,“ uvedla Takahašiová, která prosí turisty o příspěvek u stezky Jošida, jež je nejoblíbenější ze čtyř tras hory.

Horolezectví na hoře Fudži je pak podle autorit jako jediné na ústupu. Příval turistů totiž způsobuje zácpy na horských stezkách, což horolezcům překáží a kazí celkový zážitek. Trasy, které šlo dříve zdolat za dvě hodiny, teď trvají čtyři.

Rezervovat si noc v horské chatě v oblasti je pak nutné nejméně s tříměsíčním předstihem. Tuto vytíženost spousta turistů řeší zahájením výstupu na horu v nočních hodinách bez přespání v chatě, což ale nese zvýšení rizika výškové nemoci, protože se nestihnou aklimatizovat. Neukáznění turisté také přespávají v umývárnách, aby se zahřáli, odhazují vybavení či kempují v zakázaných oblastech.

Dobrovolníci z Klubu Fudžisan, věnující se ochraně hory, vysbírali na úpatí vrcholu mezi lety 2004 a 2018 až 850 tun odpadků. Loni začali organizovat hlídky, kdy na elektrokolech s kamerami vybavenými GPS daty vytváří mapy míry a druhu znečištění oblasti.

„Jedná se o první pokus hlídat odpad na světě pomocí elektrokol a umělé inteligence,“ sdělil člen klubu Nanai Tatsuo.

Pro zlepšení zážitku návštěvníků byl počet turistů na nejfrekventovanější stezce Jošida omezen na čtyři tisíce denně. Je však problém uvést to do praxe. V Japonsku nemají národní parky ani přírodní památky brány jako například ve Spojených státech amerických, což činí regulace počtu návštěvníků obtížnými. Místní úřady přicházejí s různými návrhy na omezení počtu návštěvníků a zachování prostředí hory, nejprve je však potřeba přijmout kýženou legislativu.

„Fudžisan křičí bolestí. Nemůžeme prostě jen čekat na zlepšení, musíme nadměrný turismus řešit hned,“ shrnul situaci Izumi.