Hlavní obsah

Největší tržiště Evropy a další místa, která byste v Rize neměli minout

Novinky, Michael Švarc

Vlhko, vítr i vtíravý mráz. Milovníci tepla by v zimě měli dát od Rigy ruce pryč. Chladné počasí je pro lotyšskou metropoli stejně typické jako třeba secesní architektura v jedné z městských čtvrtí. Jako klenoty zde ale září a hřejí nejrůznější romantické památky, historické uličky nebo i největší tržnice, kterou lze v Evropě vůbec nalézt. Její budova sloužila za první světové války jako hangár zepelínů.

Foto: Profimedia.cz

Dům Černohlavců a v pozadí věž kostela svatého Petra. Z té je na město skvělý výhled.

Článek

Riga Central Market leží kousek od středu města. Nejde ho ovšem přehlédnout. Do výšky se tu tyčí pět ohromných bývalých hangárů, z nichž jsou čtyři spojené chodbami, pátý stojí odděleně. Kdo nemíří na trh za potravinami, ale architekturou, může se alespoň pokochat pohledem na jednu z nejtypičtějších staveb, které v Rize během 20. století vznikly. Návštěva zevnitř je neobvyklým zážitkem.

Foto: Michael Švarc, Novinky

Centrální trh se nachází v bývalých hangárech pro vzducholodě.

Foto: Michael Švarc, Novinky

Na trhu lze pořídit vše od zeleniny až po maso či čerstvé ryby.

Obřími okny sem proniká mdlé zimní světlo a obecně je prostor mnohem větší, než se zvenku zdá. Celková rozloha tržnice také činí kolem 72 000 čtverečních metrů, což není zrovna málo. Uvnitř se prodávají potraviny, venku pak i některé tradiční produkty, třeba nejrůznější pletené výrobky s lotyšskými vzory.

Každý ze čtyř propojených pavilónů nabízí jiný sortiment — první mléčné výrobky a sýry, další zeleninu, ovoce, koření a bylinky, třetí maso a poslední ryby. Některé jsou tak čerstvé, že se ještě hýbou, což mnohdy není úplně příjemný pohled. Obzvlášť pokud dojde na ryby, co vypadají jako malí úhoři a v bednách se mezi sebou proplétají jako kluzcí hadi.

Město jako na dlani

Do hlubší historie se lze ponořit v samotném centru Rigy, která památek nabízí skutečně hodně. K jedněm z nejstarších se můžete vydat do ulice Mazā Pils, kde se nachází soubor domků zvaných Tři bratři. Jeden z nich, dům číslo 17, je vůbec nejstarší zděnou rezidenční budovou ve městě a pochází z 15. století. Další dva byly vybudovány v průběhu 17. století. Dohromady slouží celý komplex jako Lotyšské muzeum architektury.

Foto: Michael Švarc, Novinky

Dům číslo 17 (zcela vpravo) je nejstarší rezidenční budovou v Rize.

Jen pár minut cesty odsud stojí majestátní chrám sv. Petra, do jehož útrob se můžete podívat, ale především si koupit lístek na věž. Stojí osm eur (205 korun), což není málo, ale asi odnikud není na lotyšskou metropoli takový úchvatný výhled jako právě z věže kostela.

Obzvlášť v zimě je ale třeba počítat s tím, že ve více než 100 metrech to od Baltu divoce fouká. Mnohdy tedy stačí pořídit pár fotek a pak zase hurá do výtahu, který návštěvníky zaveze zpět do přívětivých útrob kostela — pro klaustrofobiky je to smutná zpráva, ale výtah je jediná cesta na vrchol věže.

Foto: Michael Švarc, Novinky

Z kostela sv. Petra je celá Riga jako na dlani.

K jedné z dalších pamětihodností stačí ujít opět jen kousek. Centrum staré Rigy je malé a na co se koukat je na každém kroku. Na náměstí, kde stojí i radnice, jsou hned dvě zajímavosti.

Tou znatelně viditelnější je takzvaný Dům Černohlavců. Původní budova, která vyrostla ve 14. století a sloužila jako sídlo jednoho z německých kupeckých cechů, byla ovšem během II. světové války zničena při bombardování. Dnešní podoba pochází z rekonstrukce, která proběhla během konce minulého tisíciletí.

V Domě Černohlavců se kvůli zcela novým interiérům konají především různé společenské akce, konference a další. Mnoho historického uvnitř ke spatření vlastně není. Výrazně barevná budova je ovšem pěkná na pohled a skvěle vyniká na fotografiích.

Foto: Michael Švarc, Novinky

Původní Dům Černohlavců byl zničen při bombardování.

Hned kousek od budovy stojí upomínka na první vánoční stromek, který má podle Lotyšů původ právě v Rize. Podle Estonců zase v Tallinnu. O tom si můžete přečíst níže. Vedle Domu Černohlavců se pak nachází Muzeum lotyšské okupace, které vzpomíná na dobu, kdy byla země obsazená nejprve Sovětských svazem, poté nacistickým Německem a posléze opět SSSR.

Kolébka severské secese

Za zcela jinou historií se můžete vypravit do novější čtvrti lotyšského hlavního města. Sídlí v ní mimo jiné i mnoho ambasád. Secesní čtvrť (Art Nouveau district) by si neměl nechat ujít žádný obdivovatel architektury, jakkoli je Praha jakýmsi pomyslným epicentrem secese (Mucha byl koneckonců Čech).

Ta rižská je specifická zase něčím jiným, a to svými často výraznými motivy. Kromě toho, že je ve čtvrti koncentrace secesních domů skutečně vysoká, na domech zaujmou například neobvykle velké lidské hlavy, typická je také modrá barva.

Foto: Michael Švarc, Novinky

Secesi mohou návštěvníci obdivovat v celé jedné čtvrti nové Rigy.

V jednom ze zdejších domů sídlí secesní muzeum. Jedná se o vzorově zařízený byt z 19. století s dobovými exponáty. Na elegantních divanech si tu hoví i dvě pracovnice v kostýmech s velkými klobouky a ve zdejších kachlových kamnech se občas pečou různé cukrovinky, které mohou návštěvníci ochutnat.

Foto: Michael Švarc, Novinky

Pro rižskou secesi jsou charakteristické mimo jiné velké obličeje a další výrazné prvky.

Výčet památek, které lze v Rize navštívit, tím ovšem zdaleka nekončí. V centru je nasnadě zamířit také k Pomníku svobody, u kterého v pozoru hlídkují vojáci. Pár kroků odsud stojí velké hodiny. Ničím zvláštní, ale místní si u nich dávají sraz — něco jako Pražané u koně, tedy na Václavském náměstí pod sochou sv. Václava.

Rady na cestu do Rigy

Do Rigy se z Prahy létá především se společností airBaltic, lotyšským národním přepravcem. Linka mezi oběma městy je v provozu sedm dní v týdnu, někdy společnost operuje i dva lety denně. Cesta trvá zhruba dvě hodiny. Na místě si nezapomeňte upravit čas, v Lotyšsku mají o hodinu víc.

Z rižského letiště se dá do centra dostat autobusem, cesta trvá asi půl hodiny.

Měna a doprava

Lotyšsko je součástí Evropské unie i eurozóny, takže se v něm platí eurem. Ceny jsou obdobné jako v České republice, takže se nemusíte bát žádných závratných částek za jídlo či dopravu.

Lístky na MHD lze podobně jako v Praze pořídit v obchůdcích a trafikách. Stačí říct, kolik jízd budete potřebovat, a prodejce vám je nahraje na speciální kartu, kterou můžete po vyčerpání vyhodit. Jedna jízda stojí 1,10 eur. Existují samozřejmě i výhodnější tarify.

Jazyk

Lotyština spadá do skupiny baltských jazyků, zní jako kombinace němčiny, finštiny a ruštiny. Vzhledem k vysoké populaci Rusů v zemi se zde dá domluvit i rusky.

Samozřejmostí je také angličtina, kterou se domluvíte téměř všude.

V lotyšské metropoli je zkrátka mnoho co objevovat a jeden den na poklidnou prohlídku všech pamětihodností rozhodně nestačí.

Výběr článků

Načítám