Článek
Pravidla bezpečnosti českých lyžařských areálů upravuje podobně jako v alpských zemích státní norma. „Určuje sice, jakým způsobem mají být skiareály zabezpečeny, ale není pro jejich provozovatele závazná,“ přiblížil republikový náčelník Horské služby (HS) Jiří Brožek.
Norma stanoví pouze technické podmínky sjezdových tratí, jako třeba provoz techniky, způsob zabezpečení nebezpečných míst apod., ale nemůže ovlivnit často nevyzpytatelné chování mnohých lyžařů.
„Návštěvníky hor pravidelně upozorňujeme, aby dbali všech zásad bezpečnosti na sjezdových tratích, především Desatera FIS,“ nepřestává apelovat Josef Šifra, náčelník HS z Orlických hor, kde o víkendu došlo k tragické srážce čtrnáctileté dívky s dalším lyžařem. Děvče i dospělý muž skončili s těžkými zraněními v nemocnici.
Velké české lyžařské areály a jejich sjezdovky jsou podle názoru Petra Vondraše, vedoucího provozu šumavského Skiareálu Zadov, velmi bezpečné. Většina je vybavena podle nových norem, například v kritických místech, o nichž jsou lyžaři informováni, nechybějí ochranné matrace či bezpečnostní sítě.
Problém je hlavně v nekázni lyžařů. Připomněl zhruba dva týdny starý případ, kdy se zranil lyžař, který narazil do označeného a zajištěného zasněžovacího děla. „Podle svědků jel přímo, aniž se pokusil zatočit. Příčin takové nehody může být celá řada. Od nepozornosti až po momentální zdravotní problém.“
Podle Josefa Tischlera ze šumavské Horské služby jsou příčiny těžkých či smrtelných úrazů stejné jako třeba na silnici.
Bezohlednost, nekázeň a lehkomyslnost
„Je to bezohlednost, nekázeň a lehkomyslnost. Na svahu se objeví střelec, který jede dolů šusem, jako by zde byl sám. Podobných nehod v autech jsou stovky. Bohužel těžkých úrazů přibývá přesto, že provozovatelé lyžařských areálů dělají pro bezpečnost svých návštěvníků maximum,“ řekl Tischler.
„Sjezdovky jsou u nás zrovna tak bezpečné jako v alpských zemích. Hlavní problém je v tom, jak se na nich lidé v Česku chovají. Každý by měl jet, na co stačí. Mnozí sjezdaři však přeceňují své síly, další se pak chovají bezohledně, podobně jako někteří řidiči na silnicích. Prostě: já jedu, tak uhni, debile. Bohužel na to často doplácejí nevinní,“ řekl Právu provozovatel ski areálu Paprsek v Jeseníkách Miloslav Mika.
Deset pravidel pro lyžaře a snowboardisty
1. Ohled na ostatní lyžaře:
Musí se neustále chovat tak, aby neohrožoval nebo nepoškozoval někoho jiného.
2. Zvládnutí rychlosti a způsobu jízdy:
Musí jezdit s přiměřeným odstupem a s ohledem na vzdálenost, na kterou vidí. Svou rychlost a svůj způsob jízdy musí přizpůsobit svému umění, terénním, sněhovým a povětrnostním poměrům, jakož i hustotě provozu.
3. Volba jízdní stopy:
Každý přijíždějící zezadu musí svou jízdní stopu zvolit tak, aby neohrožoval lyžaře jedoucího před ním.
4. Předjíždění:
Předjíždět se může zeshora nebo zespoda, zprava nebo zleva, ale vždy jen s odstupem, který poskytne předjížděnému lyžaři či snowboardistovi pro všechny jeho pohyby dostatek prostoru.
5. Vjíždění a rozjíždění:
Každý, kdo chce vjet do sjezdové tratě nebo se chce po zastavení opět rozjet, se musí rozhlédnout nahoru a dolů a přesvědčit se, že to může učinit bez nebezpečí pro sebe a pro ostatní.
6. Zastavení:
Musí se vyhýbat tomu, aby se zbytečně zdržoval na úzkých nebo nepřehledných místech sjezdové tratě. Ten, který upadl, musí takové místo uvolnit co nejrychleji.
7. Stoupání a sestup:
Ten, který stoupá nebo sestupuje pěšky, musí používat okraj sjezdové tratě.
8. Respektování značek:
Musí respektovat značení a signalizaci.
9. Chování při úrazech:
Při úrazech je každý povinen poskytnout první pomoc.
10. Povinnost prokázání se:
Každý, ať svědek, nebo účastník, ať odpovědný, nebo ne, je povinen v případě úrazu prokázat své osobní údaje.
I podle náčelníka jesenické Horské služby Michala Klimeše jsou sjezdovky u nás svým vybavením srovnatelné s těmi v zahraničí. „Úrazy jsou často zapříčiněny tím, že lidé na sjezdovkách nedodržují desatero FIS a nepřizpůsobují jízdu svým schopnostem, terénu i hustotě provozu,“ řekl Právu Klimeš.
