Článek
Ze stěn paláce se řinou promítané přívaly vod. Barevné lasery a gejzíry obří fontány pak obstarají zbytek parády. Diváci ani nedutají, nanejvýš chroupají zakoupený popcorn nebo jiné občerstvení. Svérázná vodní show, jakási psychedeličtější verze Křižíkovy fontány s nezaměnitelně indickým rukopisem, je jen jednou z mnoha zvláštních tváří nejrozsáhlejšího hinduistického chrámu na světě, kde se zvláštním způsobem mísí tisíciletá hinduistická tradice s moderními vymoženostmi.
Vlastně novostavba
Komplex Akšardham v Novém Dillí stojí od roku 2005. Areál o rozloze 24 hektarů vyrostl na zelené planině darované státem během necelých pěti let. Rychle se už přitom zařadil k místním hlavním atrakcím.
Indický Tádž Mahal je víc než monument lásky
„Denně přichází nejméně patnáct tisíc lidí, o víkendech a svátcích to ale bývá i více než dvojnásobek,“ říká průvodce Ajit Kumar Parida, zatímco se vyhýbáme zdánlivě nekonečnému průvodu žen v pestrobarevných sárí a mužů ve splývavých bílých košilích. Dle úřadů sem míří až 70 procent turistů, kteří do Nového Dillí zavítají.
| Spor o rekord |
|---|
| Akšardham je dle Guinnessovy knihy rekordů největší hinduistický chrám světa. Prvenství si ale nárokují i jiná místa. Jedním z nich je po staletí opuštěný komplex Angkor Wat v Kambodži — původně hinduistický chrám, později byl ale zasvěcen buddhismu. Dalším je chrám na ostrově Šrírangam v jižní Indii — bývá označován dokonce za vůbec největší funkční chrám světa. |
Parida je vyznavačem zvláštní odnože hinduismu neboli sekty, jak on sám říká, která chrám dala vystavět. Středobodem jejího uctívání je guru Swaminarajan, jenž v první polovině 19. století stanovil základní principy této víry. Jemu je také zasvěcen hlavní chrám z italského mramoru uprostřed komplexu, přičemž jeho obří pozlacenou sochu uvnitř lze vidět už z příjezdové silnice.
Chrám patří k největším atrakcím indické metropole.
Opulentní chrám je členěn do devíti dómů s 234 bohatě zdobenými pilíři, různých soch a sošek obsahuje na dvacet tisíc. Postaven je dle starověkého spisu o architektuře Vástu šástra a nemá tak žádnou podpůrnou konstrukci z ocele či betonu. Okolo něj se pak rozprostírají vodní nádrže s vodou ze 151 řek a jezer, kterým dle věřících zakladatel sekty za svého života požehnal.
Výjevy ze života sekty
K sektě má velmi vřelý vztah i indický premiér Naréndra Módí. Když před třemi lety zemřela její tehdejší hlava Pramukh Swami Maharaj, který do chrámu každé ráno jezdil darovaným bílým mercedesem, prohlásil Módí, že se cítí, jako kdyby ztratil otce.
Výjevy ze života zakladatele sekty Swaminarajana jsou tu všudypřítomné — nejen v podobě soch, obrazů a textů, ale třeba i filmu v místním IMAX kině, jež disponuje největším plátnem v celé indické metropoli.
Nasvícený chrám působí velmi romanticky.
Vstup do chrámového komplexu je zdarma, za některé atrakce se ovšem platí. Pravidla jsou přitom podobná jako při velkých koncertech — žádné focení, elektronika a žádné jídlo a pití donesené zvenčí.
Česká stopa
Zmíněná vodní show pak nese překvapivou českou stopu. Jedno z multimediálních představení pro chrám ještě před svou smrtí vytvořil český filmový technik Jaroslav Frič, který se mj. podílel na legendárním československém interaktivním snímku Kinoautomat a jehož dle tvrzení místních Swaminarajanova verze hinduismu velmi oslovila.
Královský palác v Džajpuru se otevírá nocležníkům. Nejásejte ale
Mezi stánky se striktně vegetariánským občerstvením a s tematickými suvenýry lze projít až na „robotickou show“, případně absolvovat zhruba čtvrthodinovou projížďku loďkou v tunelu, která nabízí poměrně osobitý pohled na tisícileté dějiny Indie.
Převážná část je věnovaná zlaté staroindické védské civilizaci a průkopnickým vynálezům té doby (Indové podle zdejší expozice už tehdy mj. navrhovali vesmírné lodě). Ještě krátká zastávka u Buddhy a pak už rychlý skok k Swaminarajanovi a jeho sektě s optimistickým posledním zastavením v podobě budoucího celosvětového míru a štěstí.
Chrám je bohatě vyzdoben.
Indičtí ekologičtí aktivisté každopádně z rozsáhlé stavby příliš šťastní nejsou — opakovaně podávali žaloby kvůli tomu, že komplex podle nich neoprávněně vyrostl na chráněném území planin na březích řeky Jamuny, a stavbu mimo jiné viní z problémů se zásobováním vodou v části hlavního města. Soud nicméně jejich argumentům za pravdu nedal — poslední žalobu zamítl loni na podzim.
Ještě větší komplex
Swaminarajánští hinduisté mají už přitom další velké plány. Už nyní jejich chrámy stojí v nejrůznějších zemích světa, zejména v USA a Británii, ale také v nečekaných lokacích, jako je africká Botswana. Tenhle komplex v Novém Dillí přitom už brzy nebude největší. V budoucnu plánují dokončit ještě rozsáhlejší chrám. „Ten vznikne v americkém New Jersey, pozemky daroval chalífa Abú Zabí,“ poodkrývá částečně tajemství financování náročných projektů mluvčí sekty Hariss Patel.