Článek
Velká mešita v Djenné, městě ležícím na okraji saharské pouště, je podle odborníků vrcholným příkladem súdánsko-sahelské architektury — pro ni je typický právě materiál, kterým jsou nepálené cihly vyrobené smícháním vody, písku, jílu, ale i stébel trávy či rýžových slupek, jež slouží jako pojivo. Mešita se pne do výšky 20 metrů a je 91 metrů dlouhá.
Pro tento typ architektury jsou charakteristické také dřevěné trámy trčící ze zdí pro pevnější strukturu. Díky tomu stavby působí jaksi ježatě — obdobně popsal Velkou mešitu také francouzský novinář Félix Dubois na počátku 20. století. Připomínala mu něco mezi ježkem a kostelními varhany.
Když se spojí město
Mešita je světovým unikátem, raritou je ovšem i takzvaný svátek La Crépissage, který se koná vždy jeden den v dubnu. Při něm celé město spojí síly, aby opravilo fasádu, která během roku utrpěla šrámy. Měsíc není vybraný náhodou, zdivo musí mít čas na zaschnutí před silnou dešťovou sezonou, která do Mali přichází během července a srpna, a která by mešitu mohla bez předchozího zásahu poničit.
Před mešitou to žije. A nejen v době svátku La Crépissage.
La Crépissage je nedílnou součástí života v Djenné, nejde ale jen o opravení svatostánku, ale také utužování sousedských vztahů. Jednodenní festival oslavuje komunitu, její dědictví a společnou víru. V noc před zahájením rekonstrukce se místní shromáždí, zpívají a tančí, dokud se nad ránem neozve signál, který označuje začátek nejdůležitější události v roce.
Festival je pojat i jako soutěž, při níž se hraje o čas. Utvoří se týmy a ten, který svou část zdi mešity opraví co nejdříve, je vítězem. Je to velká čest, odměnou jsou navíc i peníze. Jelikož ale práce kvapná, málo platná, dohlíží na celý průběh osmdesát profesionálních zedníků, což je v Djenné velmi respektovaná profese.
Něco mezi ježkem a kostelními varhany. Tak popsal stavbu francouzský novinář Félix Dubois.
Po pěti hodinách od zahájení rekonstrukce, což bývá obvykle už v 9 hodin ráno, je hotovo. Ruku k dílu často přiloží i ženy, které mají během La Crépissage jedinečnou příležitost vstoupit do mešity, což jinak nemohou, a připravují také bahnitou směs, kterou se zdi opravují.
Mešita stála na tomto místě už ve 13. století, první písemná zmínka o ní ale pochází až ze 17. Současná podoba pochází až z roku 1907 a od roku 1988 je stavba na seznamu UNESCO v rámci Starého města Djenné.