O nejtajemnějším místu Kodaně mnoho turistů neví. Vládne tady tma a vlhko

Podobné zásobárny na vodu nejsou v Evropě ničím ojedinělým; nejslavnější se nachází v Istanbulu, pyšní se jí však i Brno. Kodaňská cisterna je unikátní právě v tom, že slouží jako neotřelý výstavní prostor. Důraz se tu neklade na umně nasvětlené klenuté stropy, které připomínají podzemní katedrálu, naopak tu v duchu skandinávského minimalismu vládne takřka úplná tma.

„Dávejte pozor, kam šlapete, a choďte pomalu, než si oči zvyknou na tmu,“ klade mi na srdce pokladní. „Cesta není ohrazená žádným zábradlím a za chodníčkem je voda asi po kotníky, tak abyste do ní nestoupnul,“ dodává. Rovněž mě a další návštěvníky prosí, abychom byli potichu; ozvěna totiž v podzemních prostorách putuje celých 17 sekund, což může být nepříjemné. A taky docela strašidelné, pomyslím si.

Jakmile se ponořím do temného podzemního světa, vypravím se po chodníčku pomalu směrem k aktuální výstavě, která v cisterně trvá do podzimu. Jmenuje se Weaving the Light (Tkaní světla) a její autorkou je jihokorejská umělkyně Kimsooja. Na velkých odrazných deskách se díky bodovým žárovkám láme světlo do zajímavých tvarů a celého duhového spektra. Vše se navíc odráží na hladině všudypřítomné vody.

V kodaňské cisterně se konají v podstatě jen výstavy, kde hraje prim hra se světlem; křehké a staré obrazy mistrů by v místních specifických podmínkách asi neměly dlouhou životnost, nehledě na to, že by tu nebyly ani moc vidět. Černo je na některých místech tak hutné, že chvíli nervózně váhám, zda za neproniknutelnou hradbou tmy ještě něco je. A když seberu odvahu a vydám se do neznáma, prostory skutečně ještě pokračují.

V dobách, kdy byla cisterna aktivně využívaná, se sem také vešlo 16 milionů litrů pitné vody. Svou funkci však nádrž neplnila dlouho. Její stavba započala v roce 1856 a už v roce 1933 se přestala používat. Poslední zbytky vody odsud odčerpali o takřka 50 let později (1981). Když se Kodaň stala v roce 1996 Evropským hlavním městem kultury, byl podzemní rezervoár přetvořen na výstavní prostor.

Přesto zůstává dodnes poměrně dobře ukrytým tajemstvím dánského hlavního města. Na davy turistů tu nenarazíte, přestože rezervoár leží v podstatě naproti vstupu do kodaňské zoo, jedné z nejstarších v Evropě. Existenci cisterny však v přilehlém parku dokládají pouze dvě pyramidy vyčnívající ze země. I turistické průvodce bývalou nádrž zmiňují spíše sporadicky, ačkoli se jedná o skvělou alternativu k rušnému centru s malebným přístavem Nyhavn a sochou malé mořské víly.

Pro návštěvníky nádrže, v dánštině zvané Cisternerne, je to jedině plus. Podzemní prostory by totiž s nadměrnými davy lidí přišly o značnou část své tajemnosti.