Článek
Procházkami městem Lucern byste mohli bez nejmenších potíží strávit několik dní. Ač není samotné centrum města nikterak velké a vše je takříkajíc v docházkové vzdálenosti, je zde mnoho míst, kde se budete chtít alespoň na moment zastavit. Ať už jde o hradby kolem historického centra (po kterých se můžete i projít) nebo o jeden z dvojice působivých mostů. Ač všechna tato místa stojí za návštěvu a i díky blízkosti hor za městem jsou opravdu fotogenická, mnozí směřují v Lucernu nejdříve za jednou konkrétní sochou, ač je běžně sochy třeba vůbec nezajímají.
On však Umírající lev nebo chcete-li Lucernský lev, Lev z Lucernu, Lví pomník či Švýcarský lev, není jen tak obyčejnou sochou. A tolik různých názvů je pro něj doopravdy používáno. Zajímavá je nejen detailnost sochy, ale i její velikost. Lev je totiž deset metrů dlouhý a šest metrů vysoký. Z fotografií lze jen stěží rozpoznat, jak obrovská socha, nacházející se zhruba kilometr od mostu Kapellbrücke, ve skutečnosti je.
Jen 100 členů gardy přežilo
Nad sochou je do skály vytesán latinský nápis „Helvetiorum Fidei ac Virtuti”, tedy „Věrnosti a statečnosti Švýcarů”. Sochu navrhnul přesně před 200 lety dánský sochař Bertel Thorvaldsen a v letech 1820 až 1821 ji zhotovil v pískovcovém lomu nedaleko Lucernu Lukas Ahorn. Socha lva probodnutého kopím symbolizuje smutný osud stovek členů švýcarské gardy během Velké francouzské revoluce.
Je to právě velmi citlivé umístění sochy, které jí dodává na její působivosti.
Švýcarští žoldnéři v roce 1792 bránili za každou cenu život Ludvíka XVI. a snažili se mu umožnit útěk z paláce Tuileries v Paříži a zabránit jeho zatčení revolucionáři. Švýcarská garda však byla výrazně přečíslena a postupně docházela vojákům munice. Celkem jich prý zahynulo až 760 - velká většina z nich přímo v boji, část byla po zatčení popravena. Uniknout se podařilo v beznadějné situaci přibližně jen stovce vojáků.
Socha umírajícího lva probodnutého kopím ve skále se nachází ve výšce několika metrů nad malým jezírkem, které nejen dotváří výjimečnou atmosféru místa, ale také jej chrání od doteků turistů, které by snad mohlo napadnout na skálu lézt. Nicméně nelze než věřit, že poškozovat sochu, kterou Mark Twain ve své knize A Tramp Abroad označil za nejsmutnější a nejdojemnější kus kamene na světě, by snad nenapadlo ani toho největšího ignoranta...